Hlavní navigace

Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží

23. 5. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Lidé pracující na dohody o provedení práce si budou moct vydělat mnohem méně peněz než doposud. Jejich smlouvy se budou evidovat v registru, a pokud překročí povolený limit, vznikne povinnost platit sociální pojištění.

Vláda se v rámci ohlášeného úsporného balíčku chystá výrazně omezit možnosti přivýdělků na brigádách. Změny se týkají nejen lidí pracujících na dohody o provedení práce (DPP), ale zejména jejich zaměstnavatelů, kteří brigády nabízejí.

Jedná se o zastropování daňových úlev pro brigádníky pracující na DPP. V současné době platí, že příjem brigádníka je osvobozen od placení sociálního pojištění, pokud jeho výdělek nepřekročí částku 10 000 Kč za měsíc. Brigádník si tak může měsíčně vydělat v podstatě neomezenou sumu, pokud pracuje pro více zaměstnavatelů a u každého z nich jeho příjem tuto částku nepřekročí.

Nově vláda stanovila dva limity pro výši výdělku, a tím pádem nastavila novou hranici pro vznik povinnosti odvádět za zaměstnance sociální pojištění.

První limit: Pokud zaměstnanec (brigádník) bude pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nebude smět překročit hranici ve výši 25 % průměrné mzdy.

Příklad: Průměrná mzda je pro rok 2023 stanovena na 40 324 Kč. Aby zaměstnavateli nevznikla povinnost odvádět sociální pojištění, nebude si smět brigádník vydělat víc než 10 081 Kč.

Druhý limit se týká souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to v celkové výši 40 % průměrné mzdy.

Příklad: Pokud je průměrná mzda stanovena na 40 324 Kč, pak si brigádník bude moct u více zaměstnavatelů vydělat maximálně celkem 16 130 Kč.

V případě, že zaměstnanec jeden či druhý limit překročí, zaměstnavatelé pak budou muset odvést pojistné.

Vláda chce vyřešit současnou nepříznivou situaci, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory, stojí v odůvodnění vládních opatření.

Příčinou této situace je právě výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kvůli čemuž může mít brigádník pracující na více DPP poměrně vysoké příjmy, ze kterých ale žádné pojištění neodvádí.

Dohoda o provedení práce jako alternativa pracovní smlouvy. Využijí ji studenti i důchodci Přečtěte si také:

Dohoda o provedení práce jako alternativa pracovní smlouvy. Využijí ji studenti i důchodci

Změna se promítne v chystané novele zákona o nemocenském pojištění a v novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Jak se budou příjmy z brigád kontrolovat?

Vláda se rozhodla, že bude nutné vytvořit evidenci všech dohod o provedení práce a příjmů, které z nich zaměstnanec dostane. A právě zde vyvstává řada otázek:

  • Jaký registr má vlastně vzniknout, kdo ho povede?
  • Kdo do něj bude mít přístup (s ohledem na ochranu osobních údajů)?
  • Který zaměstnavatel bude muset v případě, že brigádník má více DPP, odvádět sociální pojištění? Všichni, nebo jenom ten, u kterého dojde k překročení druhého limitu?

Registr DPP povede Česká správa sociálního zabezpečení

Podle informací z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) registr smluv povede Česká správa sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel bude mít možnost do tohoto registru nahlížet, ale to až poté, co si ostatní zaměstnavatelé splní svoji ohlašovací povinnost. Ti mají ze zákona lhůtu 8 kalendářních dnů, kdy musí svého nového zaměstnance do registru přihlásit. Nikdo jiný než zaměstnavatel zaměstnance nebude mít do registru přístup, vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Souhlasíte s navrženými změnami u dohod o provedení práce?

Bude tedy důležité, aby se zaměstnavatel ptal při přijímacím pohovoru zájemce o práci, zda v uplynulých 8 dnech nepodepsal dohodu o provedení práce. A také, zda se nechystá shánět práci ještě někde jinde.

Kdo bude odvádět pojistné na sociální pojištění v případě více zaměstnavatelů?

Podle informací MPSV bude každý zaměstnavatel odvádět pojistné jen z toho vyměřovacího základu, který zaměstnanci zúčtoval. V případě, že si brigádník po nějaké době najde ještě další přivýdělek, podepíše DPP u jiného zaměstnavatele a překročí uvedený 40% limit, pošle mu Česká správa sociálního zabezpečení oznámení, že se tak stalo.

Zaměstnavatel, který potřebuje svého brigádníka na pár hodin týdně, tak bude vystaven neustálému riziku, že za brigádníkovu výpomoc nakonec zaplatí mnohem více peněz, než původně plánoval. Také se bude muset spolehnout na brigádníkovu pravdomluvnost.

Postihem zaměstnance, pokud neoznámí svému zaměstnavateli (zaměstnavatelům) existenci dalších DPP, může být, že bude určen jako plátce pojistného sám zaměstnanec, tj. bude odvádět veškeré pojistné ze všech svých DPP namísto svých zaměstnavatelů. Doplňujeme, že se jedná pouze o návrh, který může v průběhu legislativního procesu doznat změn, říká mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Hospodářská komora ČR vidí největší problém zavádění limitů v tom, že se na podnikatele, a zejména ty malé, valí další administrativní zátěž.

Tohle opatření je přesně věc, kterou má vláda konzultovat se zaměstnavateli. Řešení to bude bezpochyby technicky náročné, a to zejména pro ty nejmenší podnikatele. Ti velcí si s tím poradí lépe, upraví své informační systémy. Bojíme se, že to přinese velké náklady, říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle jeho názoru zde vyvstane riziko pro ty nejmenší zaměstnavatele, že něco nezvládnou a že za to dostanou pokutu. Vidíme v posledních letech vlády masivně navyšovat pokuty za jakékoli drobné a administrativní přestupky. Ano, jsou případy, kdy firmy používaly dohody kreativně. Ale ve většině případů to mají lidé jako přivýdělek ke svému zaměstnání. Vláda by měla věci zjednodušovat, aby si lidé mohli přivydělat ke svému platu, a to zejména v době, kdy máme nedostatek lidí na trhu práce, dodává Dlouhý.

Dohodáři a dovolené

Další změnou, kterou však už MPSV oznámilo v únoru 2023, bude povinnost platit lidem pracujícím na DPP a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) dovolenou. Na tu získají nárok v případě, že:

  • Pracovní smlouva bude trvat nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní,
  • pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy 4× 20 hodin, což je 80 hodin. Do této doby se započítávají i hodiny náhradní doby, které stráví například u lékaře, nebo o svátcích.
  • Tyto dvě podmínky musí být splněny současně, nestačí tedy splnění jen jedné z nich.
Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok? Přečtěte si také:

Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok?

U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se bude pro účely výpočtu nároku na dovolenou počítat délka pracovní doby 20 hodin týdně.

Nárok na dovolenou vychází podle MPSV z požadavků na sladění práva s Evropskou unií, která požaduje, aby měl každý pracovník nárok na placenou dovolenou alespoň 4 týdny za každý kalendářní rok, pokud dodrží zákonné podmínky pro její získání.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo univerzální výpočtový vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby: (TPD) / 52 × TPD × výměra dovolené.

Zaměstnanec si však nebude moct vybrat, jestli chce raději dovolenou, nebo finanční náhradu. Nevyčerpaná dovolená mu bude proplacena jedině v případě, kdy ukončí pracovní poměr.

Dovolené pro dohodáře budou nově zakotveny v novele zákoníku práce.

Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly Přečtěte si také:

Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly

Nárok na placenou dovolenou tedy například vznikne brigádníkovi, který si sjedná stabilní přivýdělek ke svému hlavnímu pracovnímu poměru a bude na DPP pracovat 2× týdně, vždy po dobu 3 hodin. Nárok na dovolenou mu vznikne po cca 27 „směnách“, tedy 13 týdnech.

skoleni_18_3

O kolik se zaměstnavateli zvednou náklady na 1 brigádníka?

Řekněme, že si firma najde brigádníka, kterého zaměstná na třeba výše zmíněných 6 hodin týdně. Hodinová odměna bude činit 200 Kč. Měsíční odměna pak bude přibližně 5400 Kč. Toto je také suma, kterou bude muset firma zaplatit svému brigádníkovi ročně navíc, ať už jako náhradu v době jeho volna, anebo v případě, kdy brigádník dá po roce výpověď a zaměstnavatel mu ji bude muset proplatit.

A co v případě, kdy si brigádník později najde ještě další přivýdělky u jiných firem a jeho celkové odměny překročí 16 130 Kč?

  • Pak bude muset firma odvádět ještě dalších 24,8 % na sociální pojištění z odměny, kterou svému brigádníkovi vyplácí,
  • dalších 6,5 % se strhne přímo z platu brigádníka.
  • Tedy pokud má brigádník v našem případě odměnu 5400 Kč měsíčně, pak firma odvede na sociální ze svého 1339 Kč plus 351 Kč, kterou strhne z brigádníkova platu.

V současné době stojí firmu tento brigádník 64 800 Kč ročně. Po aplikaci změn už to bude společně s odvody na sociální 80 868 Kč a k tomu ještě dovolená (5400 Kč) čili ve výsledku firma zaplatí 86 268 Kč ročně. Náklady na brigádníka (plat, sociální pojištění a dovolená) se ročně zvýší o 33,1 %.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).