Hodinová minimální mzda se zvyšuje od 1. ledna 2017 z dosavadních 58,70 Kč na 66 Kč a měsíční z 9900 Kč na 11 000 Kč. Nové hodnoty minimální mzdy budou platit i pro poživatele invalidních důchodů, kterým se zvedne ještě více. Zatím totiž mají minimální mzdu nižší: jen 55,10 Kč na hodinu a 9300 Kč za měsíc. Podrobněji jsme o změně informovali v článku Minimální mzda 2017: pro někoho i 22 000 Kč měsíčně.
Lidé bez příjmů budou muset platit víc
Minimální mzda je vyměřovacím základem pro odvody zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Do této skupiny patří ti, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti – podnikání, ani za ně neplatí pojistné stát (což jsou zejména nezaopatřené děti, poživatelé starobních a invalidních důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, osoby na mateřské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidované úřadem práce).
V případě OBZP jde tedy např. o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce.
Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 148 Kč. Minimální mzda vzroste z 9900 Kč na 11 000 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýší z dosavadních 1337 Kč na 1485 Kč měsíčně.
Jelikož zvýšení platí od 1. ledna 2017, musí být platba pojistného navýšena už za leden 2017. Splatná bude nejpozději do 8. února 2017.
Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:
- nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
- ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
- studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla MŠMT označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.)
- studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím MŠMT postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
- studenti starší 26 let,
- absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
- absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
- členové náboženského řádu bez příjmu.
Zdravotní pojištění musíte platit i bez příjmů
Pokud je však člověk v příslušném kalendářním měsíci byť jen po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být osobou, za které platí pojistné stát, pak není v tomto měsíci OBZP.
Pro přihlášení do této kategorie platí osmidenní lhůta. V případě jejího nedodržení může zdravotní pojišťovna uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.
Pojištěnec jako OBZP má nárok na stejný rozsah zdravotní péče jako třeba podnikatelé nebo zaměstnanci platící měsíčně třeba částky i několikanásobně vyšší.
Přivýdělek bez práce 5500 Kč měsíčně. Má to ale háček
Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání v závislé činnosti překážkou přijetí do evidence nezaměstnaných na úřadu práce nebo jejího trvání. Zařazení a vedení v evidenci úřadu práce totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.)
Základní podmínkou tedy bude, že měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne namísto dosavadních 4950 Kč nově 5500 Kč měsíčně.
Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti.
Má to ovšem háček. Dosud je přípustný přivýdělek v pracovním poměru, služebním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti či na dohodu o provedení práce. Legislativně se chystá změna, že nekolidující zaměstnání nebude možno vykonávat na dohodu o provedení práce, ze které nezaměstnaní, kteří si smějí vydělat jen omezené množství peněz, neplatí pojistné odvody, protože ty se odvádějí až od 10 001 Kč měsíčního výdělku.
A to je pak v praxi jednou z příčin mnoha podvodů ze strany zaměstnavatelů i samotných zaměstnanců registrovaných na úřadu práce. Oficiálně však důvodová zpráva k návrhu novely zákona o zaměstnanosti tvrdí, že jde o to, aby zaměstnanci získali vyšší ochranu, např. aby byli nemocensky pojištěni, což z dohody o provedení práce v nekolidujícím zaměstnání nejsou. Dále se mají tímto opatřením vytvořit podmínky pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce.
Z dohody o provedení práce budou tedy muset přejít na pracovní poměr, což jim asi zaměstnavatelé neumožní, takže na druhou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to dohodu o pracovní činnosti, která je podrobena pojistným odvodům už od výdělku 2500 Kč měsíčně (také až od této výše výdělku jsou zaměstnanci nemocensky pojištěni, jinak v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu odměny, resp. nemocenské nemají).