Každoročnímu přetahování o výši minimální mzdy mezi vládou, zaměstnavatelskými svazy a odbory má být konec. Vláda schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanizmus pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Nyní novela míří do Parlamentu, a pokud projde celým legislativním procesem, začne platit od 1. července 2024. Má tak vyhovět směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročního vyjednávání, které často přináší nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, na kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %,
říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu a upravuje ji zákon č. 262/2006 Sb. Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Minimální mzda pro rok 2024 činí 18 900 Kč, resp. 112,50 Kč/hod.
Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Je jedno, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou, či neurčitou, případně o souběžné pracovní poměry.
V případě schválení novely Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) bude mít za úkol vypracovávat analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na jejím základě bude vládě navrhovat cílenou relaci, tedy například 47 % průměrné hrubé mzdy. Poté vláda nastaví pro následující 2 roky příslušné koeficienty, které umožní dosažení stanoveného cíle, čímž má zajistit přiměřenou úroveň minimální mzdy.
Znamená to, že v zákoníku práce je nastaven způsob výpočtu minimální mzdy pomocí stanovených koeficientů a zohlednění povinných kritérií, jakými jsou:
- Kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady,
- obecná úroveň mezd a jejich rozdělení,
- tempo růstu mezd,
- dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.
Zároveň jsou nutné konzultace v rámci celého procesu se sociálními partnery, což jsou odborové a zaměstnavatelské svazy, a prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody ČR. V případě schválení novely by ministerstvo vyhlašovalo aktuální výši minimální mzdy pro každý nastávající rok vždy k 30. září předcházejícího roku.
Jak bude postup vypadat v praxi?
- Nejpozději do 31. srpna 2024 Ministerstvo financí vydá predikci průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
- Po konzultaci se sociálními partnery a zohlednění analýzy vyhodnocující přiměřenost vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro daný rok.
- MPSV na základě tohoto nařízení vlády vypočte, zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025 a stejně bude postupovat i v roce 2025.
- V roce 2026 vláda stejným postupem stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.
Vláda bude moct v případě, že dojde k významným vnitroekonomickým změnám, změnit svým nařízením hodnotu koeficientu pro zbytek dvouletého období. Například tedy příkladě postupu pro období 2025–2026 by v roce 2025 vláda svým nařízením stanovila nový koeficient pro rok 2026.
MPSV původně navrhovalo dvě varianty. První varianta počítala s tím, že do pěti let (v roce 2028) by měla minimální mzda činit 45 % té průměrné a nárůst by byl v daném časovém horizontu rozprostřen rovnoměrně tak, aby se minimální mzda zvyšovala (ve vztahu k průměrné mzdě) meziročně o cca 1 procentní bod. Druhá varianta chtěla ještě vyšší růst. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin měla činit 115,50 Kč za hodinu nebo 19 400 Kč za měsíc (zvýšení o 2100 Kč).
Ruší se zaručená mzda, zaručený plat zůstává
Zaručená mzda určuje nejnižší možné ohodnocení za práci a odvíjí se od její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti při práci na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Zaručená mzda nesmí být nižší než minimální mzda, avšak může být vyšší.
Novela zákoníku práce nyní zcela ruší zaručenou mzdu a ponechává pouze zaručený plat. Před nepřiměřeně nízkým oceněním prostřednictvím zaručeného platu tedy budou napříště chráněni pouze zaměstnanci veřejného sektoru, zatímco zaměstnance soukromé sféry bude chránit valorizovaná minimální mzda.
Jaký je rozdíl mezi platem a mzdou
Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v prvé řadě v typu sektoru, kde zaměstnanec pracuje. Pakliže je zaměstnavatelem daného pracovníka soukromý podnikatelský subjekt, jedná se o soukromý sektor a zaměstnanec v takovém případě pobírá mzdu. Pokud je ale zaměstnavatelem stát, územní samosprávný celek a jimi zřízené organizace uvedené v zákoníku práce, hovoříme o sektoru veřejném, kde se finanční odměna za vykonanou práci zaměstnance nazývá plat.
Pro zaručený plat budou stanoveny pouze 4 hranice místo dosavadních 8 hranic, které se odvíjejí od kvalifikační náročnosti každé práce:
- 1. skupina (lidé se základy vzdělání, základní vzdělání): 1násobek minimální mzdy,
- 2. skupina (střední vzdělání, střední s výučním listem): 1,2násobek minimální mzdy,
- 3. skupina (střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání): 1,4násobek minimální mzdy,
- 4. skupina (vysokoškolské vzdělání): 1,6násobek minimální mzdy.
Zrušení povinného vytváření písemného rozvrhu dovolené
Zákoník práce v současné úpravě v § 217 odst. 1 říká, že zaměstnavatel je povinen dobu čerpání dovolené určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené. Ten musí být vydáván s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
Zaměstnavatelé tak musí každoročně vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené a určovat podle něj dovolenou.
V praxi se nicméně naprosto běžně při určování dovolené postupuje odlišně, a to typicky z iniciativy vlastních zaměstnanců, kteří na začátku kalendářního roku nemají mnohdy určitou představu o tom, kdy by měli zájem dovolenou následně čerpat. Sestavení tzv. plánu dovolených je tak mnohdy čistě formální záležitostí a tato povinnost tak pouze zbytečně navyšuje administrativní zátěž zaměstnavatele,
říká důvodová zpráva novely zákoníku práce. Proto MPSV chce, aby tato povinnost odpadla a zaměstnavatelům tak ubyla zbytečná byrokracie.
ČLÁNKY DO MAILU