Skončení zaměstnání musí provázet nejen finanční vypořádání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (tedy např. vyplacení mzdy nebo platu či odměny před ukončením pracovněprávního vztahu nebo odstupného), ale i administrativní vypořádání. Zaměstnavatel vydává zaměstnanci povinně (automaticky, tedy bez jakékoliv žádosti) potvrzení o zaměstnání – tzv. zápočtový list.
Nezaměňujte jej s pracovním posudkem (posudkem o pracovní činnosti), který se vydává jen na žádost zaměstnance. Zápočtový list bude zaměstnanec potřebovat pro svého nového zaměstnavatele, k němuž nastoupí do práce. Nebo bude-li se registrovat jako uchazeč o zaměstnání, tak pro úřad práce. Může ho po něm požadovat i správa sociálního zabezpečení při žádosti o důchod a další instituce. Čtěte více: Za nepravdivý pracovní posudek můžete chtít odškodnění
Při skončení pracovního poměru a též při skončení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
- druh konaných prací,
- dosaženou kvalifikaci,
- zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, Čtěte více: Kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu?
- odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby (týká se pracovníků v hornictví)
- zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, Čtěte více: Co vám v roce 2011 nesebere ani exekutor nebo také: Kolik dostane při srážkách ze mzdy věřitel a co zůstane dlužníkovi?
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění (tj. dobu získanou v preferované pracovní kategorii v období před zrušením těchto pracovních kategorií vzhledem k tomu, že nároky vyplývající ze zařazení zaměstnání do tzv. I. a II. pracovní kategorie se přiznávají až do 31. 12. 2018).
Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel podle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení, údaj o výši čistého průměrného výdělku zaměstnance tedy do zápočtového listu nepatří. Čtěte také: Podpora v nezaměstnanosti se zvyšuje, ale pro některé komplikuje
Při skončení pracovněprávního vztahu vykonávaného na základě dohody o provedení práce se zápočtový list nevydává (alespoň to není povinností zaměstnavatele). Čtěte také: Která smlouva vám umožní pracovat a pobírat podporu?
Závazný vzor neexistuje
Pro potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) není předepsán žádný oficiální (legální) tiskopis jako vzor. Ten by musel být součástí právního předpisu, avšak zákoník práce, ani jiný předpis jej v příloze neobsahují. Zaměstnavatelé často používají zakoupené formuláře z produkce různých poradenských firem a vydavatelství. Všechny takové tiskopisy však jsou pouze soukromým vydáním. Za úplnost a správnost obsahu potvrzení o zaměstnání odpovídají sami zaměstnavatelé, nikoliv autoři či vydavatelé formulářů. A proto i následující vzor je nezávazný. Čtěte také: Co se změnilo v zákoníku práce od 1. ledna?
Příklad nezávazného vzoru zápočtového listu naleznete v příloze: Vzor zápočtového listu (JPG 125868 bytů)
Jen předepsané náležitosti
Zaměstnavatel by se měl vyvarovat toho, aby do potvrzení o zaměstnání uváděl údaje nad rámec předepsaný zákonem, aniž by s tím zaměstnanec souhlasil. Čtěte také: Co dělat, když je dohoda o provedení práce málo a pracovní poměr je moc
Z judikatury
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 981/2004 ze dne 24. 9. 2004 (judikát je plně použitelný i při aktuální právní úpravě): Bývalý zaměstnavatel je povinen uvádět v potvrzení o zaměstnání pouze skutečnosti stanovené právním předpisem; uvede-li do potvrzení o zaměstnání údaje nad zákonem obligatorně stanovený rámec a zaměstnanec s tím nesouhlasí, je třeba žalobě na vypuštění tohoto údaje vyhovět. Je-li zaměstnanec s uvedením dalšího údaje nad obligatorně stanovený rámec srozuměn, a nepožaduje jeho vypuštění, může se domáhat přiměřené úpravy potvrzení o zaměstnání a požadovat, aby nesprávný obsah uváděné informace byl změněn tak, aby sporný údaj odpovídal skutečnosti.
Pokud by zaměstnavatel svévolně učinil součástí zápočtového listu např. skutečnosti hodnotící práci bývalého zaměstnance (zpravidla s úmyslem upozornit jeho budoucího zaměstnavatele na nedostatky zaměstnance), pak by se dopustil porušení zákona. Takové hodnocení může být součástí pouze pracovního posudku. Čtěte také: Za nepravdivý pracovní posudek můžete chtít odškodnění
Ochrana u soudu
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem zápočtového listu – potvrzení o zaměstnání, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, žalobou u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.
Vydat ihned, bez odkladu, při skončení zaměstnání
Povinnost vydat zápočtový list je spojena se skončením pracovněprávního vztahu. Nesprávné jsou proto domněnky některých zaměstnavatelů, že na vydání potvrzení o zaměstnání mají lhůtu 8 či dokonce více dnů po skončení zaměstnání.
Zaměstnavatel není oprávněn vázat vydání zápočtového listu na splnění nějaké povinnosti zaměstnance – např. na úhradu způsobené škody, vrácení pracovních pomůcek apod. Pokud by zaměstnavatel způsobil, zvláště pak nevydáním (zadržováním) zápočtového listu, zaměstnanci škodu tím, že mu tak znemožnil vstoupit do nového zaměstnání a zaměstnanec toto prokázal, mohl by se pracovník účinně domáhat odškodnění. Ačkoliv v této souvislosti dlužno poznamenat, že řadu informací může zaměstnanec doložit svému potenciálnímu zaměstnavateli jinými doklady (např. údaje o zaměstnání nebo druhu konaných prací). Nadto některé údaje z potvrzení o zaměstnání se týkají jen úzce vymezené (značně minoritní) skupiny zaměstnanců.
Z povinnosti zaměstnavatele vydat zápočtový list nevylučuje zákoník práce žádnou kategorii zaměstnanců. Není proto rovněž pravda, že zápočtový list nemusí být vydán např. zaměstnancům odcházejícím do starobního důchodu nebo studentům na letní prázdninové brigádě (ať už vykonávané v režimu dohody o pracovní činnosti nebo v pracovním poměru).
Zápočtový list nesmí být vydán nikomu jinému než zaměstnanci, kterého se týká; nelze jej proto zaslat např. novému zaměstnavateli, a to ani na jeho písemnou žádost. Vedle žaloby, jíž se zaměstnanec domáhá, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně upravit potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), a pro jejíž podání je stanovena propadná lhůta 3 měsíců ode dne, kdy se zaměstnanec o jejich obsahu dozvěděl, jak už bylo shora uvedeno, přichází v úvahu také žaloba, jíž se zaměstnanec domáhá samotného vydání těchto dokumentů resp. žaloba na náhradu škody, kterou mu zaměstnavatel způsobil uvedením nepravdivých údajů nebo nevydáním těchto dokumentů, jak už bylo rovněž naznačeno, pro něž žádná prekluzívní lhůta předepsána není, je třeba dodržet jen obecné promlčecí lhůty.
Když podnikatel zemře
Specifický postup vydání potvrzení o zaměstnání upravuje ust. § 342 odst. 2 zákoníku práce, a to pro případ zániku pracovněprávního vztahu smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Nedojde-li po smrti zaměstnavatele ze strany oprávněných osob k pokračování v živnosti dle příslušného ust. živnostenského zákona, pak pracovněprávní vztah smrtí zaměstnavatele zaniká.
Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání přechází na místně příslušný (podle místa činnosti zaměstnavatele určený) úřad práce. Úřad práce vystaví zápočtový list jen, pokud ho o to zaměstnanec požádá a předloží mu potřebné doklady.
Závěr
Zákoník práce ani jiný právní předpis nezakazuje zaměstnavateli přijmout do pracovního poměru fyzickou osobu, která mu nepředloží potvrzení o zaměstnání vystavené jejím předchozím zaměstnavatelem. Na druhé straně je však třeba vzít v úvahu, že údaje uvedené v potvrzení o zaměstnání se zpravidla týkají nejen zaměstnance a jeho dosavadního zaměstnavatele, ale že mají právní význam především právě pro nového zaměstnavatele, s nímž zaměstnanec sjednává pracovní poměr.
Zaměstnavatel může předložením potvrzení o zaměstnání podmiňovat vznik pracovního poměru. Za těchto okolností je pak nesplnění povinnosti dosavadního (předchozího) zaměstnavatele vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání způsobilé zabránit zaměstnanci v jeho zaměstnávání a dosahování výdělku u nového zaměstnavatele, nebyl-li nový zaměstnavatel s ním ochoten bez předložení potvrzení sjednat pracovní poměr. Postup zaměstnavatele, který odmítne uchazeče o zaměstnání zaměstnat v případě, že mu nepředloží potvrzení o zaměstnání, je v souladu se zákonem; na rozdíl od postupu zaměstnavatele, který by řádně včas potvrzení o zaměstnání nevydal.
Nesplní-li zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání, odpovídá mu za škodu tím vzniklou. Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, může spočívat též v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, jestliže s ním tento zaměstnavatel odmítl bez předložení potvrzení o zaměstnání uzavřít pracovní smlouvu.
Použitá literatura: Chládková, A.: Nad zápočtovým listem, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 7–8/2007, BMSS-Start s.r.o., Praha; Chládková, A.: Potvrzení o zaměstnání neboli zápočtový list, PSK č. 3/2008, LINDE nakladatelství s.r.o.;
Hrouzková, V.: K problematice potvrzení o zaměstnání a pracovního posudku, PSK č. 1/2010, LINDE nakladatelství s.r.o.;
Bukovjan, P.: Vydání potvrzení o zaměstnání, PaMservis, 9. 3. 2010, Verlag Dashöfer;
Klímová, R.: Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudky, Verlag Dashöfer, 6. 4. 2010
