Hlavní navigace

Kdy vám odměnu pro advokáta hradí poražená protistrana?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Vyhráli jste za pomoci advokáta soudní spor? Kdy vám musí jeho palmáre zaplatit neúspěšný protivník v plné výši a kdy pouze část? Co když jste neznali výši dluhu nebo škody a musel ji určit znalec?

Doba čtení: 7 minut

V dnešním článku se zaměříme na pravidla, podle kterých se určuje výše náhrady nákladů řízení protistrany, která vyhrála soudní spor.

Náhrada podle toho, kdo vyhrál spor

Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) účastníku soudního řízení, který měl ve věci plný úspěch (vyhrál spor), přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (byl-li žalobcem a žalobě bylo vyhověno) nebo bránění práva (byl-li žalovaným a žaloba byla zamítnuta) proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Kdo prohraje soudní spor, nese veškeré náklady, které na jeho vedení vynaložil:

  • soudní poplatky,
  • palmáre svému právníkovi,
  • úhradu znaleckých posudků atp.,
  • náklady, které musela vynaložit protistrana.

Úspěch účastníka podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného úroku z prodlení. Nejvyšší soud ČR to vyjádřil ve svém usnesení spis. zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3. 12. 2015. Osvojil si v něm právní názor Ústavního soudu v jeho nálezu ze dne 30. srpna 2010, spis. zn. I. ÚS 2717/08, v němž dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu. Tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

Co když jste uspěli jenom částečně?

Pokud jste měli ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. (To je pravidlo podle ust. § 143 odst. 2 o. s. ř.) Je-li tedy úspěch a neúspěch obou účastníků jen částečný a nejsou zde podmínky pro přiznání plné náhrady nákladů, má soud dvě možnosti:

  • Soud náhradu nákladů poměrně rozdělí podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Jestliže se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení náhrady škody – například částky 100 000 Kč a je mu přiznána částka 60 000 Kč, potom je jeho úspěch 60% a úspěch žalovaného 40%. Žalobci tak bude přiznána 20% náhrada nákladů řízení: tedy 20 % z paušální sazby náhrady palmáre 24 300 Kč čili 4860 Kč. Dále to bude 20 % ze zaplaceného soudního poplatku, který činí 4 % z předmětu řízení – peněžitého plnění 100 000 Kč. Tedy 20 % z částky 4000 Kč = 800 Kč.
  • Je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, soud v rozsudku vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Každý z nich tedy ponese bez nároku na náhradu náklady, které v průběhu řízení vynaložil.

Když se neví, o jakou částku jde, a musí ji určit znalec

A konečně je tu ještě ust. 3. odstavce § 143 o. s. ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

Ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, podle níž se řídí rozhodování o náhradě nákladů řízení. Použití uvedené výjimky připadá do úvahy, závisí-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu. Úvahou soudu je míněn postup podle ust. § 136 o. s. ř., který se uplatní tam, kde je základ nároku dán, avšak jeho výši lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo vůbec.

Stejně tak je míněna i závislost rozhodnutí na znaleckém posudku, neboť závisí-li na znaleckém posudku rozhodnutí o základu nároku, není důvod podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. postupovat a namístě je vždy aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 25 Cdo 3974/2015, ze dne 21. 9. 2016: Základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 3. o.s.ř. není částka požadovaná žalobou, nýbrž až částka přisouzená.

Ztracené zavazadlo

K tomuto závěru došel NS ČR, když řešil případ klientky cestovní kanceláře, která požadovala náhradu škody, jež jí vznikla v průběhu zahraničního zájezdu, když podle pokynu delegátky byla zavazadla klientů ponechána v autobuse, avšak jedno zavazadlo, jež patřilo právě jí, nebylo hotelovou službou do hotelu dovezeno.

O ztrátě zavazadla byl sepsán zápis na místní policii za účasti delegátky a celková škoda byla na základě soupisu odcizených věcí vyčíslena na částku celkem 75 800 Kč.

Poškozená žalovala na zaplacení částky 60 678 Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že byla prokázána ztráta zavazadla – kožené tašky (jejíž náhrada byla žalobkyni již dříve přisouzena), žalobkyně však neunesla důkazní břemeno ohledně věcí, jež v ní byly v době ztráty uloženy, nebylo jí tedy přiznáno nic, naopak jí byla uložena náhrada nákladů řízení.

Odvolací soud však změnil na základě odvolání poškozené napadený rozsudek a uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 42 918 Kč, když cenu věcí určily znalecké posudky.

S ohledem na částečný úspěch žalobkyně ve výši dvou třetin (místo požadovaných 60 678 Kč jí bylo přiznáno jen 42 918 Kč) jí náhradu nákladů řízení přiznal podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. z jedné třetiny.

Na základě podaného dovolání proti tomu Nejvyšší soud ČR konstatoval, že v dané věci podle rozhodnutí odvolacího soudu byl dán základ odpovědnosti žalovaného za škodu. Neúspěch žalobkyně ve sporu spočíval pouze ve výši požadovaného plnění, kterou soud – jsa vázán výší požadovaného plnění u jednotlivých věcí – určil na základě znaleckého posudku. Jestliže znalecký posudek sloužil soudu k závěru o konkrétní výši náhrady škody, jde o případ, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, což však odvolací soud ve výroku o náhradě nákladů řízení nezohlednil a nepostupoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Avšak základem pro určení výše náhrady nákladů řízení při aplikaci tohoto ustanovení není částka požadovaná žalobou, jak se domnívala poškozená, nýbrž základem pro ohodnocení tohoto nároku za účelem určení výše náhrady nákladů řízení je až částka přisouzená a z ní se určuje též odměna advokáta. Je totiž spravedlivé v případě, že žalobce musí výši požadované částky sdělit na základě své úvahy, ač z povahy věci je zřejmé, že výše nároku závisí na znaleckém posouzení (§ 142 odst. 3 o. s. ř.), aby se podkladem stala částka přisouzená, nikoliv požadovaná. Čili v daném případě měla poškozená ohledně náhrady nákladů nárok na postup jako při plném úspěchu ve věci, avšak počítané z nižší částky.

Proto dobře přemýšlejte, budete-li někdy vymáhat nějakou částku, jejíž výši předem neznáte, nemůžete znát – pokud její určení záleží na úvaze soudu nebo znaleckém posudku. Pokud si řeknete méně, než byste měli a mohli, ušetříte na soudním poplatku a palmáre pro právníka, ale získáte méně, než byste mohli, soud vám přizná jen to, co je v žalobě požadováno (ledaže se vám včas podaří změnit žalobní návrh a částku navýšit). Pokud si řeknete moc (advokát vám jistě bude pomáhat profesionálně a usměrní vás případně, ale bude jen rád, když budete chtít hodně – co nejvíce, čím vyšší žalovaná částka, tím vyšší palmáre pro něj za vše, co pro vás udělá, pokud si nedohodnete smluvní cenu nezávislou na výši žalované částky), zase nedostanete zpět všechny náklady, které jste s vymáháním částky měli.

Není to fér a porušuje se tak zákon. Přesto se to děje. Bakalářku nebo diplomku si dnes můžete objednat jako zboží na e-shopu. Jak probíhá zadávání a e-mailová komunikace při objednávání podobné služby, se můžete podívat v naší fotogalerii.

Modelový příklad

Řekněme, že se domáháte částky 100 000 Kč, kdy je požadovaná částka naprosto jasná, neboť vyplývá z jasného důkazu – třeba ze smlouvy o půjčce. Řekněme, že proběhne řízení před soudem 1. stupně, přičemž nebude vydán platební rozkaz, jakož i před soudem odvolacím. Náklady na advokáta, pokud bude postupovat podle cen určených advokátním tarifem (vyhláškou o cenách právních služeb), tj. v případě, že si nedohodnete palmáre smluvní, výhodnější, čili nižší, budou následující. 

Za 6 úkonů právní služby:

  • 1. převzetí zastoupení spojené s první poradou s vámi jako klientem,
  • 2. předžalobní upomínka spojená s rozborem věci,
  • 3. sepsání žaloby,
  • 4. účast na přelíčení prvostupňového soudu,
  • 5. vyjádření k odvolání protistrany,
  • 6. účast na jednání odvolacího soudu 5100 Kč.

Celkem tedy 30 600 Kč.

Tuto částku vám také bude muset ve sporu neúspěšný žalovaný dlužník, pokud mu bude uloženo požadovanou částku 100 000 Kč uhradit a vy budete tedy ve sporu plně úspěšní, rovněž zaplatit. Pokud vám ale bude přiznáno třeba jenom 70 000 Kč, bude dlužníkovi uloženo zaplatit jen 40 % ze zaplaceného palmáre, čili 12 240 Kč. Jste ve ztrátě 18 360 Kč.

FIN18_tip_v_clanku_Pejsa

Pokud částka nebude od počátku takříkajíc jasná (to bývá mnohdy při náhradě škody) a budete žalovat odhadem na 100 000 Kč, ale soud vám podle své úvahy nebo na základě znaleckého posudku přizná jen 70 000 Kč, dostanete sice 100% náhradu palmáre, ne jen 40 % jako v předchozím příkladu, avšak odpovídající nikoliv sporu o 100 000 Kč, ale o 70 000 Kč, čili 6 × 3900 Kč, čili 23 400 Kč, ačkoliv jste právníkovi zaplatili 30 600 Kč. Jste ve ztrátě 7200 Kč.

Případnou odbornou kritiku příspěvku můžete autorovi zaslat prostřednictvím odkazu „Našli jste v článku chybu?“, který je umístěn dole na stránce.

Našli jste v článku chybu?