Dlužník může mít na svůj příjem uvaleno mnohem více exekucí než jen jednu. Jak se v takovém případě postupuje? Kdy se věřitelé podělí a jak? A kdy naopak musí uspokojování některých dluhů počkat? Kdo z věřitelů má přednost? Kdo se dočká dříve svých peněz? Vše si vysvětlíme na příkladech složitějších exekucí.
Jak se stanoví pro rok 2018 nezabavitelné minimum, které vždy musí zůstat dlužníkovi, jsme si ukázali zde. Jak se postupuje při srážkách ze mzdy jsme si přiblížili zde.
Pořadí pohledávek
Pořadí srážek ze mzdy je upraveno v ust. § 149 zákoníku práce. Srážky ze mzdy smějí být podle ust. § 148 odst. 2 zákoníku práce provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu; těmito podmínkami se řídí u pohledávek, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí, pořadí jednotlivých pohledávek.
Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řádu určuje podle toho, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li mzda k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se podle ust. § 280 odst. 1 občanského soudního řádu jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky, nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní podle ust. § 280 odst. 2 občanského soudního řádu bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:
Zaměstnanci, který je podruhé ženatý, aniž by ve druhém manželství zplodil potomka, a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč), a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).
Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč na osobu povinného a 1556,33 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7782 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 738 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč (přičemž zbudou 2 Kč). Zbývá 3400 Kč (12738 – 9338), které lze srazit bez omezení.
Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2388 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3400 Kč). A z té zbude ještě 1012 Kč (3400 – 2388).
Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3400 Kč, čili 1012 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.)
Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3112 + 2388), na přednostní daňovou pohledávku 4124 Kč (3112 + 1012), celkově tedy 9624 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2).
Za rok 2017 by se postupovalo ještě takto: Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6154,67 Kč na osobu povinného a 1538,67 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7694 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 826 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3077 Kč (přičemž zbude 1 Kč). Zbývá 3594 Kč (12826 – 9232), které lze srazit bez omezení. Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3077 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2423 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3594 Kč). A z té zbude ještě 1171 Kč (3594 – 2423). Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3077 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3594 Kč, čili 1171 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.) Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3077 + 2423), na přednostní daňovou pohledávku 4248 Kč (3077 + 1171). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 772 Kč (7694 + 3077 + 1).
Příklad poměrného uspokojení pohledávek:
Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu), jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3112 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01945; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1750,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1361,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1361,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1750,50 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.
Na výživné tak bude sraženo (stejně jako v předchozím případě) 5500 Kč (3112 + 2388), na daňový dluh 2762,50 Kč (1750,50 + 1012) a na soukromoprávní dluh 1361,50 Kč. Zaměstnanci bude (stejně jako v předchozím případě) vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2).
Za rok 2017 by se postupovalo ještě takto: Poměrné číslo činí 0,0192312; na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1346 Kč, na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1731 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení, 1171 Kč; na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3077 + 2423), na daňový dluh 2902 Kč (1731 + 1171) a na soukromoprávní dluh 1346 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 772 Kč (7694 + 3077 + 1).
Srážky z dalších příjmů nebo sociálních dávek
Co bylo řečeno v souvislosti se srážkami a nezabavitelným minimem o mzdě, platí rovněž pro plat, odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). Platí to také pro odměnu za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově.
Srážky se podle uvedených pravidel dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:
- náhrada mzdy nebo platu (občanský soudní řád v ust. § 299 odst. 1 písm. a) explicitně neuvádí náhradu odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, ale s ohledem na návěští tohoto ustanovení se samozřejmě uvedená pravidla vztahují i na ni),
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství,
- důchody,
- stipendia,
- podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
- odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
- peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
- dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
- výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
- příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.
Jde-li však o výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.
Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
ČLÁNKY DO MAILU