Jaká spotřebitelská práva máte při uzavření smlouvy na dálku?

Paní uzavřela prostřednictvím e-mailové komunikace s prodejcem smlouvu o koupi stolu. Po instalaci stolu si jej zákaznice prohlédla společně s jednatelem dodávající firmy a v dodacím listu potvrdila jeho převzetí, aniž by mu vytkla jakoukoliv vadu. V den dodání tedy stolu nevytkla žádnou vadu, ovšem druhý den prodávajícímu sdělila, že dodaný stůl má poškozenou nohu.

Jedna z noh stolu byla odřená, a navíc nižší než zbylé nohy stolu, takže se stůl kýval; z těchto důvodů kupující žádala o výměnu za nový kus. Tuto reklamaci prodejce zamítl. Kupující poté od kupní smlouvy odstoupila, ale prodejce jí odmítl vrátit plnou kupní cenu – ponechal (strhl) si z kupní ceny 2780 Kč jako náhradu škody. (Za stůl uhradila kupující částku 29 810 Kč, z čehož 2000 Kč byla cena dopravy a instalace stolu.) Prodávající tvrdil, že stůl při dodání žádnou vadu neměl, zákaznice mohla poškození nohy stolu způsobit sama např. nesprávnou manipulací s výrobkem. Proto měl za to, že mu odpovídá podle § 1833 OZ za snížení hodnoty zboží stolu, k němuž došlo kvůli poškození.

Prodávající měl za to, že kupující nedodržela svou povinnost plynoucí z obchodních podmínek, protože si při přebírání zboží dostatečně nezkontrolovala. Dle jeho obchodních podmínek totiž platí, že pozdější reklamace výrobků se zjevnými vadami nebudou uznány. Jelikož stůl měl výškově nastavitelné nohy, k poškození jedné z nich mohlo dojít v důsledku chybné manipulace ze strany zákaznice. Kupující mu oproti tomu marně namítala, že se obchodní podmínky na její kupní smlouvu nevztahují, neboť byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace, a nikoliv internetového obchodu. A pochopitelně odmítla, že by stůl poškodila, a dále uvedla, že o výškové nastavitelnosti nohou nebyla poučena.

Distanční smlouva uzavřená na dálku a práva a nároky z ní vyplývající

Kupující se proto posléze domáhala zaplacení (vrácení) oněch 2780 Kč soudní cestou, jenže soud prvního stupně její žalobu zamítl. Jelikož byla kupní smlouva uzavřena e-mailem (tzv. na dálku – distančním způsobem), a nikoliv skrze webové rozhraní internetového obchodu, obchodní podmínky umístěné na těchto webových stránkách se na kupní smlouvu a daný případ skutečně nevztahují, uznal soud. Kupující však neprovedla včas řádnou prohlídku zboží dle § 2104 OZ, kterou provést měla a při ní by vadu objevila.

Odřená noha stolu je zjevnou vadou, kterou mohla odhalit již v den dodání stolu, a to zejména pokud by poškození této nohy navíc způsobovalo i nestabilitu stolu. Podle soudu se na případ nevztahuje ani § 2161 odst. 2 OZ, podle něhož platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Podle soudu se totiž toto ustanovení vztahuje na případy, kdy se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí teprve projeví, a netýká se zjevných vad zboží při převzetí. Jelikož kupující neprovedla včas řádnou prohlídku zboží, neuplatnila práva z vadného plnění včas ve smyslu § 2112 OZ, a proto jí nelze přiznat práva z vadného plnění a nenáleží jí nárok na vrácení zbytku kupní ceny, uzavřel soud.

Reklamací do 10 000 Kč se zabývá jen nejnižší soud

K vyšší obecné soudní instanci si kupující podat odvolání nemohla, protože se soudila o tzv. bagatelní částku – do 10 000 Kč. Odvolání totiž není podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč (k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží); to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání, jak jsme už vysvětlovali v tomto článku.

Jak je chráněn spotřebitel jako kupující

U obecného soudu neúspěšná žalující kupující tedy podala ústavní stížnost k Ústavnímu soudu a ten svým nálezem (spis. zn. II. ÚS 2778/19, ze dne 5. listopadu 2019) rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Ústavní soud totiž již dříve ve své výkladové praxi zdůraznil, že spotřebitelům jako slabší straně náleží ve vztazích s podnikateli zvýšená míra ochrany. Právní úprava spotřebitelům zvláštní ochranu poskytuje i v případech, kdy uzavírají smlouvy na dálku (například v internetových obchodech, ale i prostřednictvím e-mailu, jako to učinila zákaznice). Před uzavřením smlouvy na dálku totiž spotřebitelé nemají možnost si kupované zboží nejprve prohlédnout ve skutečnosti. Proto jim právní úprava přiznává v § 1829 OZ právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, během níž mají možnost zakoupené zboží prozkoumat a vyzkoušet.

Na druhou stranu ale spotřebitelé odpovídají podnikatelům za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím (před odstoupením od smlouvy) jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To však neplatí, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli, že může využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva.

Spotřebitel musí být informován o právu zrušit smlouvu odstoupením od ní

Právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku je jedním z klíčových prostředků ochrany spotřebitele a podnikatelé mají povinnost spotřebitele o tomto jejich právu informovat. Porušení této povinnosti je podle občanského zákoníku spojeno s negativními důsledky pro podnikatele a dalším posílením postavení spotřebitele. Jedním z těchto důsledků je to, že spotřebitel, který nebyl poučen o právu odstoupit od smlouvy, nenese odpovědnost za snížení hodnoty zboží ani v případě, že s ním nakládal jiným způsobem, než jaký byl nezbytný k seznámení se s tímto zbožím.

Z materiálů, které byly předloženy Ústavnímu soudu, aby se zabýval případem, a ze zjištění učiněných soudem prvního stupně, nic nenasvědčuje tomu, že by prodávající poučil kupující o právu odstoupit od smlouvy. Proto zákaznice nenese odpovědnost za snížení hodnoty stolu, i kdyby způsobila poškození jeho nohy neodbornou manipulací, jak tvrdí prodávající. Soud prvního stupně si byl vědom toho, že mezi prodávajícím a kupující došlo k uzavření smlouvy prostřednictvím e-mailu, ale přesto nezohlednil zvláštní ustanovení na ochranu spotřebitele při uzavírání smluv na dálku a nevěnoval pozornost tomu, že kupující nebyla poučena o právu odstoupit od smlouvy, vytkl Ústavní soud. Tím obecný soud porušil právo kupující na soudní ochranu.

Obecný soud zejména nepřihlédl k omezení odpovědnosti spotřebitele za snížení hodnoty zboží (dle § 1833 OZ) v případě, že podnikatel nesplnil povinnost spotřebitele informovat o právu odstoupit od smlouvy (dle § 1820 odst. 1 písm. f) OZ). Jelikož spotřebitelka nebyla poučena o právu odstoupit od smlouvy, nenese odpovědnost za snížení hodnoty zboží, a to i kdyby s ním nakládala jiným způsobem, než jaký byl nezbytný k seznámení se s tímto zbožím. To znamená, že i kdyby poškození nohy stolu způsobila neodbornou manipulací s tímto stolem, jak tvrdí prodejce, zákaznice by neodpovídala za takto způsobené snížení hodnoty zboží. Prodávající tak nemůže požadovat náhradu za snížení hodnoty zboží.