V Česku roste počet lidí ohrožených příjmovou chudobou

Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou dosáhla v roce 2019 celkem 10,1 %, příjmová chudoba se tak týká zhruba 1 milionu obyvatel Čech. Jde o lidi s příjmem pod hranicí 12 818 korun na měsíc, což odpovídá příjmu 153 811 korun na rok. Předloni, v roce 2018 byli chudobou ohroženi lidé s příjmem pod částku 11 963 na měsíc a 143 555 korun na rok. Celkově do této kategorie spadalo 9,6 % populace.

Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a do výběrového šetření ČSÚ nazvaného Životní podmínky se zapojilo 11 500 domácností ze všech krajů České republiky.

Míra ohrožení příjmovou chudobou roste v posledních dvou letech

Finanční příjmy a průměrná mzda domácností sice v průběhu let postupně rostou, ale míra ohrožení příjmovou chudobou v posledních dvou letech také stoupá. Je to způsobeno nerovnoměrným rozdělením tempa růstu příjmu, kdy rychlost růstu příjmu u nejnižších příjmových skupin zaostává za tempem navyšování příjmů ostatních příjmových skupin obyvatel, zejména těch, které pobírají střední příjem.

Pozitivní zprávou je, že podle údajů ČSÚ stoupá počet domácností, které uvádějí, že se svými příjmy vycházejí snadno až velmi snadno. Naopak ve stejném poměru klesá podíl domácností, které přiznaly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až velkými obtížemi.

Velký problém vyjít s penězi mělo v minulém roce 14 % domácností, přičemž v roce 2018 to bylo 18 %. Šlo zejména o samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy, říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Skoro čtvrtina populace by nedokázala zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11 200

Český statistický úřad sleduje také indikátor míry materiální a sociální deprivace, který mapuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více z níže uvedených třinácti položek. V roce 2019 dosáhla míra materiální a sociální deprivace hodnoty 5,3 % v celkové populaci.

Nejčastěji domácnosti uváděly, že si nemohou dovolit koupit nový nábytek místo opotřebovaného. To je problém pro 30,2 % lidí. Zaplatit za neočekávaný výdaj částku ve výši 11 200 Kč by finančně nezvládlo 21,8 % obyvatel, což je téměř čtvrtina populace. A týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti si nemůže dovolit 19,7 % domácností, tedy zhruba pětina lidí. Nejohroženější skupinou jsou opět domácnosti tvořené samoživitelem s jedním či více dětmi (15,7) a domácnosti seniorů ve věku 65 let a více (9,2).

Češi se méně zadlužují

Češi si půjčují, za poklesem zadlužování však nestojí větší zodpovědnost lidí, kteří se svými příjmy vycházejí jen tak tak, případně jim vždy do výplaty nějaké peníze chybí, ale zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů na bydlení. Spotřebitelských půjček si naopak Češi berou více.

Celkový dluh obyvatel České republiky evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosahoval ke konci roku 2019 částky 2,45 bilionu korun, a meziročně tak stoupl o 134,9 miliardy, což je o 5,8 % více než v roce 2018. Nicméně růst celkového zadlužení obyvatel byl loni nejnižší od roku 2015, a to hlavně kvůli nižšímu počtu sjednaných úvěrů na bydlení.

Dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tvoří 80 % celkového dluhu obyvatel České republiky a koncem roku 2019 dosahoval 1,95 bilionu korun. Meziročně tak vzrostl o 103,3 miliardy, tedy o 5,6 %, což je nejmenší přírůstek od konce roku 2015. Růst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření byl nejrychlejší před dvěma lety, konkrétně ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2017 těsně před plánovaným zpřísněním podmínek pro poskytování úvěrů na bydlení od České národní banky, kdy se meziročně zvýšil téměř o desetinu. Od té doby růst postupně zpomaluje, upřesňuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Půjčku na bydlení má nejméně lidí od roku 2014

V závěru roku 2019 mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření celkem 1,11 milionu lidí, což je o 12 tisíc (1,1 %) méně než koncem roku 2018. Jde tak o první meziroční pokles počtu lidí s úvěrem na bydlení od konce roku 2015 a nejnižší počet lidí s tímto typem úvěru od konce roku 2014. Počet lidí s úvěrem na bydlení byl v posledních letech poměrně stabilní a každým rokem o několik tisíc lidí rostl. Na konci roku 2018 jsme zaznamenali vůbec největší počet klientů, a to 1,12 milionu. I když se meziroční pokles o 12 tisíc klientů může zdát jako nevýznamný, je to poprvé, kdy se jejich počet meziročně snížil, dodává Lenka Novotná.

Současně se v roce 2019 opět snížil objem nespláceného dluhu. Ten koncem minulého roku dosahoval 30,8 miliardy korun, což je o 3,7 miliardy méně než v roce 2018. Významně klesl také počet lidí, kteří měli problémy se splácením svých úvěrů. Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření nesplácelo 16 301 lidí, o 21 % méně než v roce 2018. Úvěry na spotřebu nesplácelo 208 tisíc lidí, což je o 18 % méně než koncem roku 2018.

Lidí, kteří si půjčují na spotřební věci, přibývá

Naopak počet lidí s dluhem na spotřebu byl nejvyšší za posledních 5 let. Objem dluhu, který nesouvisí s bydlením a kam spadají zejména spotřebitelské úvěry, dosáhl na konci roku 2019 výše 498 miliard korun, což je o 31,5 miliardy korun (6,8 %) více než na konci roku 2018. Meziročně se počet lidí s dluhem z úvěru na spotřebu zvýšil o 72 tisíc (3 %) na 2,46 milionu a byl vůbec nejvyšší od konce roku 2014, tedy za posledních 5 let.

V uplynulém roce jsme zaznamenali jak růst počtu lidí, kteří mají pouze dluh na spotřebu, tak počtu lidí, kteří mají souběžně úvěr na bydlení a na spotřebu. Naopak počet lidí, kteří mají pouze úvěr na bydlení, klesl. Určitá část klientů využila k financování bydlení nejen hypotéku či úvěr ze stavebního spoření, ale vypomohla si i krátkodobým úvěrem, který však pro tento typ financování není úplně vhodný a může pro dlužníky v budoucnu v této kombinaci představovat riziko, vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.