V srpnu jsou brigádníkům zúčtovávány a vypláceny první – červencové – odměny za práci na prázdninových brigádách, které se často konají v režimu dohody o provedení práce. Dohoda o provedení práce je totiž nejvhodnější a nejsnazší formou zaměstnání dočasného zaměstnance – brigádníka, jelikož na tuto pro obě strany – zaměstnance i zaměstnavatele – výhodnou a flexibilní dohodu lze odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce až 37,5 běžných pracovních dnů – 8hodinových pracovních směn, tedy až 7,5 běžných pracovních týdnů, což téměř odpovídá délce letních prázdnin.
Příjmy plynoucí z pracovně-právního vztahu na základě této dohody se samozřejmě také považují za příjmy ze závislé činnosti, v některých případech se však zdaňují jinak než příjmy plynoucí zaměstnanci z pracovního poměru nebo příjmy plynoucí na základě dohody o pracovní činnosti.
Srážková daň nebo zálohy na daň
Pro zdanění příjmů vyplácených za práci na základě uzavřené dohody o provedení práce je rozhodnou jednak výše těchto příjmů vyplácených zaměstnanci za kalendářní měsíc, a pak také ta skutečnost, jestli zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani podle ust. § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů.
Podle ust. § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně – zaměstnavatelem – jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani.
Nad 10 000 Kč si platíte i pojištění
Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud jeho výše nepřekročí částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, sráží tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, avšak jen v případě, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani.
Pokud příjem za práci na základě dohody o provedení práce překročí stanovený limit, sráží zaměstnavatel při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti sice také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí příjem zaměstnance navýšit o povinné pojistné, a to o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, avšak na druhou stranu zase přihlíží ke slevě na dani, která zaměstnanci náleží. Současně i zaměstnanec platí z odměny pojistné a je účasten důchodového a nemocenského pojištění
Příklady:
- Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíce červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena ve výši 10 000 Kč za měsíc. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Příjmy vyplacené zaměstnavatelem v měsíci srpnu za měsíc červenec a v měsíci září za měsíc srpen jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %.
- Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíc červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena ve výši 20 000 Kč celkem za oba měsíce. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Výplata odměny za provedenou práci ve výši 20 000 Kč bude zaměstnavatelem provedena až po skončení práce za oba měsíce současně ve výplatním termínu za měsíc srpen v měsíci září. I když se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze tyto příjmy zdanit daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Úhrnná výše příjmů u téhož zaměstnavatele přesáhla totiž za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, neboť úhrnná výše příjmů za kalendářní měsíc srpen činila 20 000 Kč. Z vyplacených příjmů je zaměstnavatel povinen srazit zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, avšak vzhledem k výši příjmů plynoucích zaměstnanci na základě uzavřené dohody o provedení práce srazí uvedených 15 % ze základu pro výpočet zálohy na daň zvýšeného o povinné pojistné.
Zaplacenou daň můžete získat zpět
Podle ust. § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v ust. § 6 odst. 4 (tedy příjem z dohody o provedení práce) do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Může tak příští rok získat zpět zaplacenou daň, i když byl příjem zdaněn zvláštní sazbou daně, a nebyl tedy zdaněn zálohově. Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani, pak může do 15. února následujícího roku požádat o zúčtování daně zaměstnavatele (pokud ve zdaňovacím období – kalendářním roce – pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně). Pokud měl zaměstnanec více zaměstnavatelů najednou, musí si zúčtování provést sám v daňovém přiznání. To může udělat i zaměstnanec, který jinak může o zúčtování záloh na daň požádat zaměstnavatele.
Použitá literatura: Procházková, M: Zdaňování příjmů z dohod o provedení práce, Práce a mzda č. 7–8/2015
ČLÁNKY DO MAILU