Jak vysoká má být náhrada škody za opotřebovanou, ale stále sloužící věc, která už v obdobném stáří není k sehnání? Jako za novou věc? To se nebude líbit odsouzenému zloději, škůdci, ani pojišťovně. Můžete požadovat cenu nové věci?
Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. (§ 2951 odst. 1 občanského zákoníku)
Vidíme tedy, že primární je pro stanovení výše škody oprava a že se při určení výše náhrady škody vychází z ceny opravy.
Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. (§ 2969 odst. 1 o. z.)
Vychází se tedy z ceny ne nové věci, ale opotřebované, k čemuž se přičtou náklady na opravu a znovuzprovoznění.
Obvyklá cena musí zohledňovat tržní podmínky, třeba nedostupnost náhradních dílů
Právní úprava tak podtrhuje význam uvedení v předešlý stav (tzv. naturální restituci), kdy zejména v případech provedení opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy (cena náhradních dílů + práce).
Účelem náhrady majetkové újmy (a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody) je vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody.
Poškozený tak má zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny věci, což je (podle § 492 odst. 1 o. z.) hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá.
Počítá se cena náhradních dílů i práce
Cena obvyklá (ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z.) pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit.
Takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko „prodejnosti“ věci, připomíná Nejvyšší soud ČR v rozsudku (ze dne 27. 1. 2022, spis. zn. 25 Cdo 3678/2020).
Ale to zdaleka není to nejzásadnější, co NS řekl k náhradě škody opotřebované věci. K tomu se ještě dostaneme.
K tomu, že není potřeba zabudovávat staré náhradní díly a hledat je na vrakovišti, se vyjádřily soudy a my jsme vás o tom informovali v článku Náhradní díly po autohavárii nemusíte vybírat na vrakovišti, máte nárok na nové.
Někdy pak v případě opravy prostřednictvím zabudování nových náhradních dílů vzniká problém se zhodnocením poškozené věci. Teoreticky třeba bourané auto může pak, po opravě, mít vyšší hodnotu než před autohavárií. Výjimečně se to stát opravdu může, jakkoliv víme, že hodnota a potenciální cena bouraného auta, pokud o tom kupující ví, se značně snižuje.
Jenže když je věc nenávratně pryč nebo prostě zničena, oprava nepřichází v úvahu. Jak potom určit výši náhrady škody?
Co když podobně opotřebovanou poškozenou věc nejde pořídit? Máte nárok na cenu nové?
Nejvyšším soudem ČR řešený případ je poněkud specifický. Zprvu jsme proto váhali, zda vás s ním seznámit, ale nakonec jsme dospěli k tomu, že tohle se opravdu může stát i vám – a nemusíte být hned subdodavatel mladoboleslavské Škodovky. Život a praxe jsou tak pestré, že třeba zrovna váš případ může být obdobný a jeho řešení půjde podřadit pod závěry Nejvyššího soudu.
Čtěte také: Kdy a jak můžete žádat náhradu škody, když s vámi druhá strana neuzavře dohodnutou budoucí smlouvu?
Delikvent odcizil firmě značné množství kovových palet. Že šlo o krádež, uznal i trestní soud. Poškozená firma dodává automobilce v Mladé Boleslavi litá kola. Nejde, nešlo o poškození výroby (ani Škodovky, ani subdodavatele), ale toho, jak a v čem dodává díly firma svému odběrateli, tedy o narušení dodavatelských vztahů.
Systém funguje tak, že všichni dodavatelé (včetně poškozené firmy) využívají stejné obalové prostředky (speciální kovové palety s víkem), které nakoupili od stejného německého výrobce, a v nich doručují odběrateli litá kola, která upevňují do boxů plastovými proklady, nakoupenými u italského výrobce.
Firma nemá v čem dodávat hlavnímu odběrateli
Prázdné palety s víky i proklady se však v automobilce nijak netřídí, jsou skladovány hromadně, bez členění na konkrétního vlastníka. (Kdo by se s tím zdržoval?) Nakládka a odvoz prázdných palet se provádí náhodně, proto jednotliví dodavatelé mají v držení i palety ostatních vlastníků. Jde o uzavřený interní systém, v němž mezi jednotlivými automobilkami a dodavateli obíhá obalový materiál.
Palet bylo ukradeno hodně. Delikvent je nejspíš prodal do sběrných surovin. Co jiného s nimi asi tak mohl udělat?
Znalec při ohledání kovových obalů a plastových prokladů zjistil, že palety s rokem výroby 2005 až 2016 vykazují značnou korozi a deformaci. Plastové proklady nejsou označeny rokem výroby. Na základě sledování vzorku palet dospěl znalec k prostému střednímu průměru stáří 8 let u kovových palet.
Životnost palet znalec určil v rozmezí 10–15 let, životnost plastových prokladů lze určit jen velmi obtížně, neboť není znám rok prodeje.
Hodnotu opotřebení znalec určil u kovových palet na 72 %, zbytkovou hodnotu plastových prokladů v rozmezí 10–70 %.
Pravidla NS pro určení náhrady škody za starou věc, kterou lze nahradit jedině novou
Přesto, či právě proto Nejvyšší soud ČR zhodnotil v rozsudku (spis. zn. 25 Cdo 3678/2020, ze dne 27. 1. 2022):
Posuzovaný případ je specifický povahou odcizených věcí, které byly součástí jakéhosi uzavřeného dodavatelsko-odběratelského systému, v němž sloužily v cyklickém režimu více subjektům jako víceméně zastupitelné (druhové) věci.
I když pro každého vlastníka měly jím nakoupené palety a proklady svou individuální finanční hodnotu, odvozenou od nákladů na jejich pořízení s případným přihlédnutím k míře opotřebení, je na druhou stranu nepochybné, že při tomto způsobu nakládání s obaly zjevně převažuje funkční hodnota těchto věcí vyplývající především z užitného významu prostředků, bez nichž nemůže nastavený systém dodávek a odběru zboží řádně probíhat.
Protože mezi více subjekty takto na základě jejich dohody „obíhaly“ palety bez ohledu na vlastnictví, a nelze vlastně ani přesně dovodit, čí věci přesně byly odcizeny, je při ztrátě nastalé ve sféře poškozené logické, že to byla ona, kdo musel pořídit náhradou za ně věci nové.
Když nejde pořídit starou věc, musí se počítat s náklady na pořízení nové
Za situace, že si věc plně udržela svoji užitnou hodnotu a není dost dobře možné pořídit odpovídající použitou věc, má poškozená právo na peněžitou náhradu, která odpovídá pořizovacím nákladům na novou věc.
V posuzované věci je výhoda, kterou poškozená firma získala koupí nových obalových prostředků namísto starších, zčásti opotřebených, zcela zanedbatelná vzhledem ke způsobu využití věcí pro přepravu výrobků.
Jestliže byla po odcizení obalů nucena nakoupit shodný počet nových, aby zachovala fungování systému, v němž aktivně působila a který potřebovala pro svou obchodní činnost, blíží se povaha jí zaplacených prostředků zbytečně vynaloženým nákladům na obnovení původního funkčního stavu bez ohledu na míru opotřebení odcizených věcí i osobu jejich skutečného vlastníka.
Ve specifických poměrech posuzované věci tak lze uzavřít, že cena nových přepravních obalů je skutečnou škodou na odcizených, zčásti opotřebených obalech, které jsou využívány v uzavřeném systému více dodavateli k přepravě výrobků odběrateli, jestliže neexistuje trh použitých obalů. A především tento poslední závěr NS se analogicky může týkat i vašeho případu.
ČLÁNKY DO MAILU