Hlavní navigace

Může vám zaměstnavatel strhnout náhradu škody z odstupného?

21. 5. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Měl nárok na odstupné z důvodu výpovědi pro nadbytečnost, ale to nedostal celé. Zaměstnavatel si z něj strhl peníze na uhrazení předtím způsobené škody. Může to však takto udělat?

Zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost, s níž je spojen nárok na odstupné. Zaměstnavatel ho zaměstnanci vyplatil, ale snížil mu jej o 20 000 Kč, které si strhl k zajištění náhrady škody, kterou mu měl zaměstnanec způsobit. (Zaměstnavatel celkem vyčíslil způsobenou škodu částkou 20 376 Kč, mělo jít o náklady na nutné opravy bezpečnostních vložek a překódování zámku z důvodu ztráty univerzálního klíče od vstupní branky, vchodu do budovy a vchodu do kanceláře, opravu multifunkční tiskárny, kterou měl zaměstnanec poškodit nevhodným zacházením. Zaměstnanec však povinnost k náhradě škody neuznal.)

Zaměstnavatel nejprve sdělil zaměstnanci, že částka 20 000 Kč je mu zadržena „do doby vypořádání náhrady škody způsobené zaměstnavateli“. Posléze mu sdělil, že vzhledem k tomu, že škodu neuhradil, započetl zadrženou část výplaty oproti náhradě škody. Zaměstnanec tedy začal dlužnou částku, kterou nedostal, o kterou mu byla zkrácena poslední výplata (mzdy a odstupného), vymáhat soudní cestou a byl úspěšný jak u soudu prvního stupně, tak u soudu odvolacího stupně, které mu ji přiznaly. Zaměstnavatel si podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a nebyl úspěšný.

Započtení je v pracovních vztazích přípustné, i vůči mzdě, ale…

Závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout (podle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2007, tj. od účinnosti nového zákoníku práce) rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. To platí i v případě, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu.

Proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu ovšem není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce (§ 278 o. s. ř.) a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy nebo platu (§ 279 odst. 1 o. s. ř.). Aktuální výši nezabavitelných částek (a jejich nárůst od 1. 1., 1. 4. a 1. 7. 2020), jakož i výpočet třetin čisté mzdy zbývajících po odečtení celkové nezabavitelné částky (při exekucí srážkami ze mzdy), jsme si přiblížili v tomto článku.

… s náhradou škody musíte souhlasit, proto to bez dohody o srážkách nejde

Proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu je jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele – jsou-li dodrženy zákonné limity (tj. to, že musí zaměstnanci zůstat nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, jde-li o uspokojení pohledávky přednostní, nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, jde-li o uspokojení pohledávky nepřednostní) – obecně přípustné. Jde-li však o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy (podle § 147 odst. 3 věty druhé zákoníku práce srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy).

Bez této dohody (uzavřené podle § 2045 OZ) není zaměstnavatel oprávněn srážky ze mzdy k náhradě škody provádět, a to ani tehdy, jsou-li splněny předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznal a zavázal se škodu nahradit (§ 263 ZP). Odpovědnost zaměstnance za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli, ani případné uznání škody zaměstnancem, tedy samo o sobě zaměstnavatele neopravňuje, aby částku potřebnou k náhradě této škody jednostranně srazil ze mzdy zaměstnance, i kdyby respektoval zákonné limity vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.

Podle § 144a odst. 4 ZP započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

NS již zakázal bez dohody započítat náhradu škody vůči mzdě

Nejvyšší soud v minulosti dospěl k závěru (v rozsudku ze dne 21. 5. 2019, spis. zn. 21 Cdo 238/2019, který jsme vám přiblížili v tomto článku), že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.

Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. Uvedený právní názor lze přiměřeně vztáhnout i na pohledávku zaměstnance na odstupné, kterého se sice netýkají zákonné limity (vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.), avšak (stejně jako na mzdu) se na něj vztahuje § 147 odst. 3 ZP.

Odstupné totiž zákon zahrnuje do tzv. „jiných příjmů“ zaměstnance (§ 145 odst. 2 písm. d) zákoníku práce), kterých se týká pojem „srážky ze mzdy“, zavedený jako legislativní zkratka pro srážky z příjmu, tj. ze mzdy, platu a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu (§ 145 odst. 1 zákoníku práce), vyložil Nejvyšší soud ČR následně v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 3557/2019, ze dne 11. 12. 2019).

Můžeme tedy shrnout, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti vaší pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity (vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.). Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti vaší pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu, které vám mají být vyplaceny, a provést srážku (srážky) za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy s vámi uzavřené.

dan_z_prijmu

Totéž platí i ve vztahu k vaší pohledávce zaměstnance na odstupné, které vám má být vyplaceno, i když na ni (dle § 144a odst. 4 ZP) nedopadají zákonné limity (vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.), tedy limity omezující exekuční srážky ze mzdy (nezabavitelné částky ve spojení s výpočtovým vzorcem srážek).

Bez vašeho souhlasu vyjádřeného v dohodě o srážkách vám zaměstnavatel ze mzdy ani z odstupného strhnout náhradu škody nemůže, a to ani když svou povinnost nahradit škodu uznáváte, tím spíše však ne, pokud ji neuznáváte, jako tomu bylo v popisovaném případě, který řešily soudy.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).