Hlavní navigace

Kdy je zaměstnanec zodpovědný za škodu způsobenou zaměstnavateli?

3. 3. 2021
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Pokud zaměstnanec způsobí při výkonu pracovní činnosti zaměstnavateli škodu, ať už třeba ztrátou jemu svěřených pracovních pomůcek, nebo jejich poškozením, musí za ni zaměstnavateli odpovídat a je ji rovněž povinen nahradit.

Pracovní pomůckou může být například auto, mobilní telefon či pracovní notebook. Podmínky této povinné náhrady stanovuje zákoník práce (ZP), který nastavuje základní pravidla i omezení týkající se odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou v zaměstnání, včetně její případné náhrady.

Podmínky obecné odpovědnosti za škodu a rozsah náhrady škody

Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou tedy následující podmínky:

  • porušení pracovních povinností zaměstnancem při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním,
  • vznik škody,
  • příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a
  • zaměstnancovo zavinění.

Porušením povinností zaměstnancem je míněno především porušení platných zákonů, vnitřních předpisů a směrnic zaměstnavatele (například pracovního řádu), nebo třeba porušení podmínek pracovní smlouvy či pokynů nadřízených – ať už písemných, či ústních.

Škodu zaměstnanec hradí maximálně do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Jednou z podmínek rozhodnou pro to, zda se bude odpovědnost zaměstnance posuzovat podle zákoníku práce, nebo podle běžných občanskoprávních předpisů, je skutečnost, zda k porušení zaměstnancových povinností došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V daném směru bude rozhodné hlavně hledisko věcného, místního a časového výkonu činnosti (respektive závislé práce) pro zaměstnavatele – jinými slovy, zda se jednalo například o výkon pracovní činnosti sjednané v pracovní smlouvě v prostorách zaměstnavatele v průběhu pracovní doby.

K výkonu pracovních činností může samozřejmě dojít i mimo pracovní dobu, nebo dokonce i po skončení pracovního poměru, ne vždy však bude v těchto případech předmětná podmínka naplněna. Byla-li škoda způsobena souběžně i porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se v takovém případě poměrně omezí. Nadto případné zavinění zaměstnance při porušení pracovních povinností bude mít zpravidla povinnost prokazovat zaměstnavatel, což v eventuálním soudním sporu samozřejmě posiluje zaměstnancovo postavení.

S výjimkou škod vzniklých schodkem na hodnotách (například hotovosti, zboží, zásobách materiálu atp.) svěřených zaměstnanci nebo škod způsobených ztrátou věcí svěřených zaměstnanci (například pracovních pomůcek), za něž zaměstnanec odpovídá v plném rozsahu, omezuje zákoník práce obecnou odpovědnost za škodu zaměstnance částkou čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Přirozeně za předpokladu, že zaměstnanec škodu způsobí úmyslně, v opilosti nebo po požití návykových látek.

Způsobení schodku na svěřených hodnotách nebo ztráty svěřených věcí

Jedním z případů, kdy zaměstnavatel nemá ze zákona povinnost složitě prokazovat zavinění zaměstnance při vzniku škody, je případ odpovědnosti zaměstnance za schodek na jemu svěřených hodnotách a za ztrátu jemu svěřených věcí. V těchto případech se zavinění zaměstnance presumuje ze zákona a jeho odpovědnost za způsobenou škodu je v tomto případě neomezená – za škodu zde tedy zaměstnanec odpovídá v plném rozsahu.

Podmínkou vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených hodnotách je ovšem uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Takovouto dohodu je možné platně uzavřít jen s zletilým a plně svéprávným zaměstnancem a zákoník práce vyžaduje její uzavření v písemné formě. Vedle odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zaměstnanec v plné výši odpovídá i za eventuální ztrátu svěřených věcí (zejména pracovních pomůcek), které mu zaměstnavatel svěřil na základě předchozího písemného potvrzení. V těchto případech není nezbytné uzavírat dvoustrannou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí a postačí zde jednoduché potvrzení zaměstnance o jejich převzetí od zaměstnavatele.

skoleni_4_3

Výjimku představují jen takové věci, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč – tyto mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dvoustranné dohody uzavřené za obdobných podmínek, jak je tomu u dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, tedy v písemné formě s zletilým a plně svéprávným zaměstnancem.

Zaměstnance v případě způsobení škody chrání zákoník práce

Odpovědnost zaměstnance je ve většině případů zákoníkem práce omezena do výše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku, což je pro zaměstnance samozřejmě značnou výhodou a nezanedbatelnou ochranou. Zejména pokud zaměstnavateli při výkonu práce způsobí značnou majetkovou škodu, či dokonce nemajetkovou újmu, jako například zničením skladových či kancelářských prostor, ztrátou citlivých dat, nechtěným zveřejněním obchodního tajemství zaměstnavatele nebo nenávratným poškozením dobrého jména zaměstnavatele.

Autor článku

Autor je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner et al. Zároveň působí na IT trhu jako legal a business advisor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).