Už vícekrát jsme si napsali, že dal-li vám zaměstnavatel jako zaměstnancům neplatnou výpověď nebo zrušil-li s vámi neplatně pracovní poměr okamžitě (tzv. na hodinu) nebo ve zkušební době, a vy jste oznámili zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával, váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout vám náhradu mzdy (pokud pracujete v soukromém sektoru) nebo platu (pokud pracujete ve veřejném sektoru). To vám zaručuje Zákoník práce.
Tato náhrada, nebo chcete-li odškodnění, vám přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy jste oznámili zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání (ale samozřejmě až od doby, kdy měl pracovní poměr skončit, kdyby skončil platně, tedy nejdříve např. po uplynutí výpovědní doby), až do doby, kdy vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru, nebo prostě k datu, na kterém se v případě smíru dohodnete. Jak postupovat, když chcete zahájit spor se zaměstnavatelem, jsme psali.
Nárok na odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu vám však nevzniká automaticky, ještě musíte proti zaměstnavateli podat žalobu, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru je, resp. bylo neplatné, a to do dvou měsíců ode dne, kdy měl váš pracovní poměr skončit, kdyby skončil platně. Tuto lhůtu nesmíte nechat propadnout. (Jak se lhůta počítá, jak postupovat, abyste vše učinili včas a o své nároky na odškodnění nepřišli, jsme psali.)
Nepočítá se s běžnou měsíční mzdou, ale s průměrem
V praxi mnohdy činí problém vypočíst výši náhrady. Počítá se z průměrného výdělku, a proto nemůžete jednoduše vynásobit počet měsíců, za které vám náhrada má náležet, za které odškodnění požadujete, a výši mzdy nebo platu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou ve mzdovém nebo platovém výměru. Musíte si vypočítat svůj průměrný výdělek, jak jsme o něm psali.
Odškodnění se nepočítá ani jako odstupné
Náhrada mzdy nebo platu za neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Další dispozice k tomu, jakým způsobem má být dále průměrný výdělek pro uvedený účel zjišťován, příslušná ustanovení o náhradě platu (mzdy) nepodávají. Zákon pouze stanoví, že průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak, s tím, že průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Neuvádí se, jako je tomu kupříkladu pro účely odstupného, že průměrným výdělkem se rozumí průměrný měsíční výdělek. Takže nemůžete počítat výši svého odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu tak jako odstupné.
Za těchto okolností, vyložil Nejvyšší soud ČR, přísluší-li náhrada platu (mzdy) ode dne následujícího po uplynutí výpovědní doby (byla-li dána neplatná výpověď a oznámil-li zaměstnanec, že trvá na dalším zaměstnání) do právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru (resp. do doby, kdy zaměstnavatel umožní zaměstnanci pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru), odpovídá smyslu a účelu tohoto pracovněprávního nároku, aby náhrada platu (mzdy) z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru za uvedené období byla vypočtena jako násobek průměrného hrubého hodinového výdělku a počtu hodin, kdy zaměstnavatel neumožnil zaměstnanci pokračovat v práci.
(Jestliže tedy odvolací soud v posuzovaném případě nevycházel z počtu hodin připadajících na celé období, za které nárok vznikl, ale zvlášť z počtu hodin připadajících na jednotlivé měsíce, není ve výsledné částce rozdíl, zhodnotil NS ČR.)
Vymáhá se hrubý, ne čistý výdělek
A pokud vám neposkytne zaměstnavatel odškodnění dobrovolně, nevyplatí náhradu mzdy nebo platu po vašem vítězství (úspěchu) ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru a vy se budete peněz domáhat znovu soudě, pak nezapomeňte, že musíte žalovat na hrubou výši, ne čistou.
Zaměstnanci je možné přiznat v čisté výši mzdu (náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru) jen za dobu do 31. 12. 1992. … Soud ve svém rozhodnutí výši mzdy (náhrady mzdy) od 1. 1. 1993 v hrubé výši.
Plyne to z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.
V praxi se to velmi často plete, vznikají zmatky a zaměstnanci pak musejí peníze vracet, pokud dostanou více, než měli. Znamená to, že žalujete na vyšší částku, než nakonec dostanete, navýšenou totiž o daň z příjmu a pojistné, a tudíž více zaplatíte na soudních poplatcích a palmáre advokátovi, ale v případě úspěchu by vám vynaložené soudní výdaje měl zaměstnavatel nahradit.
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.
