Hlavní navigace

Jak spravedlivě ošetřit dědictví?

18. 11. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Pro samou lásku zapomněli na správně sepsanou smlouvu a sousedka je málem poštvala proti sobě. Jak lze za života manželů správně nastavit pravidla dědění majetku?

Když se Alena Bedřichem poznali, měli už své vlastní děti dospělé a jak se říká, oba měli svoji minulost vyřešenou. Paní Alena má z předchozího manželství dceru, pan Bedřich dva syny. Protože jejich děti už mají své vlastní rodiny, po pětileté známosti bylo jasno a pořídili si svůj vlastní domeček. Paní Alena měla pár úspor, koupila proto dům s pozemkem. Bedřich zase přiložil ruku k dílu i vyplacené odstupné za odchod ze zaměstnání a celý dům zrekonstruoval.

Po dalších pěti letech se nakonec vzali. Aby byly dobré vztahy zachovány, majitelem domu a pozemku je sice paní Alena, ale pan Bedřich má právo dožití, je tzv. věcným břemenem.

Radost ze společného života jim ale zkazila sousedka, která paní Aleně velmi nezdvořilým způsobem zdůrazňovala, že až tu jednou Alena nebude, o barák přijde. Vše si rozeberou synové Bedřicha, protože nesepsala předmanželskou smlouvu a její dcera tak dostane jen třetinu. Na smlouvu Alena nemyslela, připadalo jí neférové nějakou smlouvu sepisovat, když Bedřich sám na domě pracoval a takřka veškerá práce byla na něm.

Tím, že jste se vzali, barák zdědí všichni potomci a ti se o něj porvou, děsila paní Alenu sousedka. Zatímco dcera se o matku i otčíma stará, synové Bedřicha se moc nepřetrhnou. Představa, že by synům Bedřicha pomyslně spadla do klína část jmění a její dcera by je pak musela vyplácet, dohnaly Alenu k napsání e-mailu naší redakci. Staly se sňatkem domek a pozemky vlastnictvím obou manželů? To jsme zjišťovali.

Domek v tomto případě není ve spoluvlastnictví manželů. Není součástí jejich společného jmění, odpovídá advokát Ondřej Preuss z právního serveru Dostupnyadvokat.cz. Součástí společného jmění je vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně až za trvání manželství, dodává.

Je potřeba dodat, že výše uvedené se týká i zisku z výlučného majetku jednoho z manželů. Takže pokud by manželé za svého života dům pronajímali třeba proto, že v něm už nechtějí bydlet, tento zisk z pronájmu by byl společným jměním. Jelikož však byl domek v majetku paní Aleny již před sňatkem, nestal se součástí společného jmění, uklidňuje naši čtenářku Preuss.

K dědictví lze přidat podmínku

Jinými slovy, synové pana Bedřicha jsou z hlediska dědictví domu i pozemku „mimo hru“. I kdyby však nebyli, platí, že Nový občanský zákoník umožňuje zůstavitelům s dědictvím nakládat mnohem flexibilněji než dřívější právní úprava.  

Závěť je dnes velmi flexibilní. Zůstavitel může dnes např. zařadit i tzv. odkaz – tedy přenechat někomu jen konkrétní věc, např. obraz či motorku, aniž by se stal dědicem, a tedy převzal i dluhy dědictví. Zůstavitel může v závěti uvést také podmínku k nabytí dědictví, např. úspěšné ukončení studia, vysvětluje advokát Preuss. Na druhé straně ale musí být dodržena poměrně striktní forma závěti. Pokud si netroufnete sepsat závěť vlastnoručně, vyhledejte odborníka nebo notáře.

Přímé dědice jen tak obejít nelze

Vraťme se však ještě k příběhu Aleny a Bedřicha. Přestože ani jeden z nich neočekává, že by jejich děti začaly dělat takovou neplechu, aby jim bylo zabráněno zdědit dům s pozemkem, stejně podle nové úpravy úplně ignorovat své děti nelze. Čistě hypoteticky, kdyby se paní Alena rozhodla, že po své smrti odkáže celý dům s pozemkem například dobročinné organizaci (připomeňme si, že pan Bedřich má v domě právo dožití), nebylo by to tak jednoduché.

Existuje stále institut tzv. neopominutelných dědiců, kteří mají za normálních okolností vždy nárok na část dědictví. Tento podíl se však snižuje. V případě nezletilého potomka jsou to 3/4 jeho zákonného dědického podílu a v případě zletilého potomka pak 1/4 zákonného dědického podílu. Neopominutelnými dědici jsou dle zákona děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. 

skoleni_15_4

V našem případu by tedy dcera paní Aleny měla nárok nejméně na 1/8 hodnoty domu a pozemku. Ze zákona by totiž dědila jeho polovinu. Závěť by však její podíl mohla snížit. 

I Nový občanský zákoník však zná důvody pro vydědění těchto neopominutelných dědiců. Zůstavitel může vydědit dědice, který mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi nebo o něj neprojevuje opravdový zájem, např. ho vůbec nenavštěvuje. Vydědit lze také tehdy, byl-li potomek odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo trvale vede nezřízený život, komentuje problematiku online advokát Preuss. Zda je k vydědění skutečně důvod pak případně na návrh dědice musí prošetřit soud.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje finančnímu poradensví v praxi a publikační činnosti na téma finanční gramotnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).