Jak se vyznat v právních textech? Co z toho můžete mít vy?

26. 4. 2019
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Autor: Shutterstock
Chcete se bavit, nebo získat návod? Proč přibližujeme soudně projednávané spory? Jak vám mohou naše odborné články pomoci, i když vás nepobaví jako klasické soudničky?

Poměrně často vám přinášíme informace o soudně projednávaných případech a není to samoúčelné, měl by to pro vás být zdroj poučení, a občas dokonce i zábavy, protože někdy se k soudu dostanou vskutku pikantní záležitosti. Samozřejmě, že vás informace o významných soudních rozhodnutích nepobaví tak jako klasické soudničky, které tak trochu upadly v zapomnění, ačkoliv dříve to byl oblíbený žánr zvláště víkendových příloh novin a někdy vydaly na celé sbírky, tedy na knihu. (Soudnička bývá charakterizována jako krátký literární útvar, který podává někdy skutečné, někdy smyšlené události z běžného života, každopádně vždy humorně nebo satiricky. Autor se inspiruje skutečným soudně projednávaným případem, anebo aspoň tvrdí, že případ soud řešil, i když si ho vymyslel.)

Mnozí z vás viděli skvělý seriál Slovácko sa nesúdí. Jednotlivé díly, příběhy jsou vlastně soudničky dle povídek Zdeňka Galušky. Měšec.cz však nepublikuje krásnou literaturu, ale užitečné informace, netroufám si říci, že odborné statě, ale prostě populárně podané články na odborná témata. Domníváme se, že je to užitečné.

Nekritizujte, neodmítejte, prosím. Nikdy nevíte, kdy informace pomůže právě vám

Přesto mnozí čtenáři takové články kritizují a v diskusi píší, že autor jenom opsal nějaký judikát. Vězte, že v dnešní době, kdy je judikatura dostupná na internetu, bych rozhodnutí soudu opravdu neopisoval, ale, když už, zkopíroval (ostatně někteří lidé tak píší bakalářské, diplomové, rigorózní a jiné práce…).

Snažím se však vždy text soudního rozhodnutí upravit, maximálně zpřístupnit odborné i laické veřejnosti, okomentovat, vysvětlit. Ačkoliv v odborných právnických časopisech se publikují doslova a do písmene zkopírované texty soudních rozhodnutí.

Tvůrčí práce autora pak spočívá jen maximálně v tom, že text rozsudku nebo usnesení zkrátí, vypustí z něj nadbytečné informace, a rozhodnutí opatří tzv. právní větou. (Co je to právní věta, si dále vysvětlíme.)

Domnívám se však, že my vám na Měšec.cz přinášíme více. Nicméně naposledy si čtenář neodpustil trošku kritický, trošku jízlivý, trošku dehonestující komentář: Na vrátnici dorazila další várka judikátů, autor má zase co přepisovat. Konec hlášení, ačkoliv článek určitě nebyl nezajímavý. A tak se takovým a podobným kritikům, ale i těm, kdož informace o judikatuře oceňují, pokusíme vysvětlit, proč to děláme.

Opravdu se nelze zavděčit všem, někdo to rád zábavně, populárně, někdo odborně a doslova. Ještě předtím však zareaguji na připomínky dalších čtenářů, kterým se nelíbil článek o zájezdu do Egypta v době, kdy už jsem povídání o judikatuře redakci zaslal, ale zatím nevyšlo.

V diskusi pod ním čtenář kritizuje, že prý předmětné rozhodnutí soudu je o něčem jiném než článek. Doplňuje jej pak další čtenář, který tvrdí, že jde jen o opsaný judikát a zase špatně.

Že judikáty neopisujeme, ale snažíme se je jen tvůrčím způsobem zpracovat a přiblížit, jsme již vysvětlili. To by opravdu byla zbytečná práce něco v dnešní době opisovat. Pokusil jsem se vysvětlit, že článek opravdu není o něčem jiném než rozhodnutí soudu. A to tak, že jde přece hlavně o pointu. A ta je vždy podána řádně. Někdy je uvedeno více přesných slov soudu, pak přichází kritika, že článek je nesrozumitelný obyčejnému člověku, že přece nepíši jen pro právníky; někdy je citováno méně právnických formulací a textu samotného rozhodnutí a pak zase přijdou podobné kritiky z druhé strany.

Zkusme se dohodnout

Neříkejte, že běžného čtenáře zajímají kompletně procesní postupy soudů, způsob zjišťování skutkového stavu a důkazní řízení, veškeré jejich právní úvahy, zajisté jen ty nejpodstatnější, nové, tedy všechno, co je obsahem soudního rozhodnutí. Pokud někdo potřebuje znát celý judikát, třeba právník, tak si jej přece vyhledá podle spisové značky a data rozhodnutí v databázi příslušné soudní instance.

Vždy se snažím o kompromis, vyvážení otázky srozumitelnosti a přístupnosti pro čtenáře na straně jedné a na straně druhé odbornosti. Povšimněte si, prosím, že vždy uvádíme spisovou značku a datum rozhodnutí soudu. To jinak činí jen odborné tituly, ty populární zpravodajské nikoliv, a proto jsou jejich příspěvky jen zábavou a nedostatečnou informací. My vám dáváme šanci studovat autentický zdroj článku.

Proč vám to jinde neumožní a nutí vás judikát složitě hledat? Asi aby byli zajímaví a měli nad vámi jako čtenáři informačně navrch. Ale to my nechceme. Ani oni, ani my nemáme patent na informace od soudů, ani soudy ne, i soudy zpřístupňují svá rozhodnutí pro veřejnost jako zdroj poučení.

Nic si nevymýšlíme, jen interpretujeme, aplikujeme a komentujeme

A právě proto, že vždy označujeme, z čeho, odkud, z jakého rozhodnutí čerpáme, jsou zcela mimo mísu podobné reakce, jakou uvedl čtenář: Takže to celé bylo jako vymyšlené? Pokud to jde, budu se vašim textum raději vyhýbat.

To je jeho věc, já to však vnímám jen jako kritiku za každou cenu, a proto jsem mu odpověděl po zásluze poněkud ironicky: Ano, jsem tak troufalý, že si vymyslím spisovou značku případu a rozsudek Nejvyššího soudu. Klidně budu tvrdit, že vrcholná (dovolací) soudní instance projednávala nějaký případ, který jsem si vymyslel.

A pak již vážně dodal: Vybral jsem to podstatné z rozhodnutí NS, nikoliv ve formě sofistikované právní věty, od toho jsou právnické servery a časopisy nebo Sbírka rozhodnutí NS, a podal ve formě zkráceného a zjednodušeného, běžnému čtenáři přístupného, poučného příběhu, a to při zachování odborného pohledu a názoru jinak řečeno výkladu NS.

A teď už si opravdu řekněme, proč je judikatura tak významná a co to vlastně ta judikatura je.

Judikatura, judikát a proč o nich informujeme

Zákon nebývá vždy jasný a připouští různý výklad, právní úprava také nemusí pamatovat na všechny situace a otázky. Pouhá, byť sebelepší, znalost zákona a prováděcích právních předpisů proto někdy nestačí, čím dál tím častěji je třeba pro nalezení správného řešení či odpovědi na problém znát také judikaturu – rozhodovací praxi soudů, její závěry, výklady a stanoviska. Judikatura je tvořena judikáty.

Judikátem nejsou rozhodnutí soudů, která nepřesahují svým dopadem a významem skutkové okolnosti konkrétního případu, nejsou jimi tedy všechna rozhodnutí soudů.

Aby rozhodnutí bylo judikátem, půjde zásadně o rozhodnutí soudu vyššího stupně, které obsahuje obecný, zobecněný, resp. zobecnitelný výklad určité právní normy (tj. předepsaného pravidla) nebo (celého či části) právního předpisu. Takové judikaturní rozhodnutí dotváří právní normu, případně ji samo i vytváří, a vyplňuje tak mezery právní úpravy.

Někdy lze až hovořit o quasilegislativní (skoroprávotvorné) činnosti soudní moci, která jinak náleží moci zákonodárné, kdy se judikatura stává pramenem práva. Judikatura již nejen pomáhá normy právních předpisů vykládat, ale čím dál tím více je i sama tvoří, když její konkrétnější normy vycházejí a navazují na obecnější normy právního předpisu.

Právní věta

Judikáty (jednotlivá významná rozhodnutí soudů) publikovaná ve sbírkách rozhodnutí jsou opatřovány výstižnými, výklad práva shrnujícími a zobecňujícími tzv. právními větami, které uvádějí text publikovaného soudního rozhodnutí. Právní věta je to nejdůležitější z judikátu.

Právní věty jako jakýsi koncentrát judikátu tedy výstižně shrnují smysl rozhodnutí, resp. jeho odůvodnění, a umožňují čtenáři rychlou orientaci. Dlužno poznamenat, že právní věta není větou v (obvyklém) jazykovém (gramatickém) smyslu, zpravidla ji tvoří několik vět (souvětí) nebo i odstavců. (Na Měšci nepublikujeme právní věty vždy, a pokud ano, zpravidla jako shrnutí, závěr atp.)

Význam judikatury

Ani odborníci se však asi s ohledem na změny a vývoj zcela neshodnou na povaze a nynějším významu judikatury v českém právním řádu. Nikdo, až na lidi, kteří musejí za každou cenu kritizovat, vždy a všechno, jí však jistě nebude upírat její význam, neboť ten stále stoupá, a to již mnoho let.

Judikatura má význam nejen v interpretační a aplikační praxi soudů, ale i v normotvorné činnosti – jednak, ne vždy přesné, normy právních předpisů, jak už bylo uvedeno, dotváří, a jednak zákonodárce, resp. legislativce inspiruje – příkladem budiž změna zákoníku práce podle judikátu NS ohledně okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.

Byli jste někdy účastníky soudního řízení? Pomáhal vám advokát? Četli jste, jakou žalobu, podání, repliku atp. pro vás připravil? Zvláště totiž advokáti zastupující strany před soudem sami potvrzují význam judikatury již několik let narůstajícím trendem odkazovat v podáních na judikaturu soudů, což třeba před dvaceti lety ještě nebývalo zvykem, zatímco dnes je to standardem.

A zdaleka přitom nejde jen o soudní rozhodnutí publikovaná v oficiálních sbírkách judikatury. A to přesto, že tzv. kontinentální systém práva, do něhož patří právo České republiky, není na rozdíl od angloamerického vystaven na soudních precedentech, ale psaném právu – právních předpisech.

Zajisté je to důsledkem větší přístupnosti judikatury díky rozvoji a dostupnosti informačních technologií a zřejmě i nástupem nové mladší generace zvyklé je využívat. Jistý vliv má i evropské právo a judikatura, jelikož evropské soudy ve svých rozhodnutích často odkazují na svá předchozí rozhodnutí.

Potřebnost pro odborníky, zájem laiků

O judikaturu se začíná zlehka zajímat i neprávnická veřejnost, když osvětové články v novinách, časopisech, internetových titulech přibližující pravidla pro řešení určitých životních situací jsou vystavěna na soudních případech, významných kauzách, přičemž i laiky-novináři podávané informace jsou mnohem hlubší, než tomu bývalo dříve v již zmíněných soudničkách.

Judikatura nabyla na ještě větším významu účinností nového občanského zákoníku s ohledem na jeho § 13 NOZ: Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

Ostatně i znění tohoto ustanovení upravující pravidla používání judikatury je, podle mého názoru, do značné míry výsledkem právě předchozí judikaturní činnosti soudů a jejího významu, neboť navazuje na Ústavním soudem judikované (vytyčené, určené, definované) principy předvídatelnosti práva, a to v podobě legitimního očekávání v konstantní soudní rozhodování, vycházející z předchozí zkušenosti, pravidel a rozhodování typově podobných případů, vedoucí k zamezení existence libovůle při výkladu právního předpisu. (Obecné soudy ovšem vedle své povinnosti reflektovat při své rozhodovací činnosti judikaturu vyšších soudů musí také respektovat zásadu vyjádřenou v čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu ČR jsou závazná pro všechny orgány i osoby a že s ohledem na četnou judikaturu Ústavního soudu je právní názor obsažený v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu coby orgánu ochrany ústavnosti, resp. v jeho právní větě, má-li obecnou povahu, obecně závazný, tj. závazný při řešení typově shodných případů.)

Ovšem, jak trefně poznamenal právník Ivo Pospíšil: Pokud hovoříme o závaznosti judikatury, měli bychom tím mít na mysli povinnost soudů se s judikátem argumentačně vypořádat, nikoliv jej slepě následovat jenom proto, že je to judikát vyššího soudu. Smyslem závaznosti není právo petrifikovat, ale zajistit jeho předvídatelnost, vyloučit libovůli a zajistit rovnost adresátů právní normy před zákonem (tedy dosáhnout toho, že stejné případy jsou rozhodovány stejně). … Je proto zbytečné hledat důvody závaznosti v nějakém novém formálním postavení judikatury jako pramene práva. Závaznost, resp. míra závaznosti judikatury je dána výše zmíněnými právními, resp. ústavními principy.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Zásadu předvídatelnosti soudního rozhodování však lze prolomit prostřednictvím judikaturního odklonu, změnou judikatury, např. z důvodu společenského vývoje, ta však musí být náležitě a přesvědčivě zdůvodněna, aby nedošlo k porušení ochrany důvěry v právo a legitimního očekávání.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek a perex redakční.

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).