Pro každého, kdo se pohybuje ve světě financí, byly odjakživa hlavním úkolem péče o peníze, o správné hospodaření a v ideálním případě také zisk. Vydělat chce každý. Banky nabízejí účty, půjčky a investice, aby vydělaly. Finanční poradci, pokud jsou čestní, mají zase na mysli blaho svých klientů, tedy aby rostly klientovy zisky z investic, aby měli správně nastavená pojištění, při kterých neprodělají. Zisk byl až doposud kritériem číslo jedna.
To se však od roku 2015 začalo měnit a nyní změna dosahuje vrcholu. Od konce roku 2022 propukne naplno.
Do světa peněz vstoupilo tzv. ESG, což je zkratka pro výrazy Environment, Social, Governance (životní prostředí, společnost a odpovědný způsob řízení firem). Tato tři slova odkazují na oblasti, ve který mají všechny firmy, a zejména ty podnikající ve financích, zajistit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj, počínaje snižováním emisí přes dodržování lidských práv a rovnosti až po optimální nastavení řízení vlastní firmy.
Zavádění principů ESG do finančního sektoru se stalo jedním z témat konference FIN (R)Evoluce, která proběhla 19. května 2022 v pražském hotelu Jalta.
Hodnotící kritéria ESG:
- E jako Environment – dopad fungování konkrétní společnosti na životní prostředí. Měří se, jaké zdroje firma využívá, jaké používá suroviny, jak měří emise, jak inovuje.
- S jako Social – jak se firma chová ke svým zaměstnancům, jak dodržuje pracovní podmínky a dodržuje lidská práva, dále dopad produkce firmy na společnost jako celek.
- G jako Governance – způsob řízení společnosti, jaké má nastavené vnitřní kontrolní procesy, dodržuje normy ISO a podobně, jak je zavádí do praxe, zároveň také řeší společenskou odpovědnost svých dodavatelů.
Hlavní faktory, které se posuzují při měření ESG
Jsou jimi například:
- uhlíková stopa,
- udržitelnost životního prostředí,
- spotřeba vody,
- dodržování lidských práv,
- ochrana spotřebitelů,
- dobré životní podmínky zvířat,
- princip rovnosti,
- etika,
- struktura managementu,
- zaměstnanecké vztahy,
- odměňování zaměstnanců,
- odměňování managementu,
- investiční strategie,
- struktura investorů,
- ochrana osobních údajů.
Čím lépe mají firmy nastavená kritéria ESG, tím lepší je jejich hodnocení kolektivní odpovědnosti v těchto třech oblastech. Je to takové vysvědčení či vizitka pro sociální kreditní skóre firmy.
Odkud se ESG vzalo?
Předchůdcem ESG byla rovněž třípísmenková zkratka CSR. Tato zkratka je z anglického Corporate Social Responsibility, tedy společenská odpovědnost firmy. Jejich principy jsou do značné míry podobné. I v CSR šlo o snižování uhlíkové stopy, kontrolu dopadu na životní prostředí, vztahy se zaměstnanci a dodržování podmínek fair play, k tomu se ještě přidávala podniková filantropie a podpora neziskového sektoru.
Šlo však o aktivity zcela dobrovolné, nenařizoval je stát. Principy CSR měla alespoň nějakým způsobem zakotvené každá větší firma v České republice, zejména dceřiné společnosti nadnárodních korporací. Dost často se však omezovaly na samotnou filantropii.
ESG přichází jako evropské nařízení, které musí dodržovat všechny členské státy. Ty je tudíž musí zasadit do svých zákonů a zařídit, aby je dodržovaly všechny firmy.
A jak se lze nejefektivněji dobrat k cíli?
Tlakem na peníze. Nedáš, nedostaneš. Tedy, nebudeš investovat do zavedení principů ESG, tak nedostaneš, co potřebuješ. Například úvěry, nebo obchodní kontrakty, vlastně nakonec obojí.
Na počátku ESG stojí tzv. Pařížská dohoda v rámci úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, která měla za úkol omezit emise skleníkových plynů do roku 2020. Smluvní strany, tedy zúčastněné státy, měly připravit své konkrétní plány na nízkoemisní strategie do roku 2050.
Účely Pařížské dohody
- Zajistit, aby nárůst průměrné globální teploty zůstal výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a udržet nárůst teploty na hodnotě 1,5 °C.
- Zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilovat odolnost vůči změně klimatu způsobem, který neohrozí produkci potravin.
- Sladit finanční toky s nízkoemisním rozvojem, který bude odolný vůči klimatu.
Dohodu ratifikovaly i státy, které mají největší podíl na emisích skleníkových plynů na světě, tedy Čína, Spojené státy a Indie. Americký prezident Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil, ale o 4 roky později ji zase podepsal nový americký prezident Joe Biden, a to hned první den, kdy nastoupil do funkce.
Dalším mezníkem se pro ESG stal klimatický summit OSN v New Yorku 23. září 2019, na kterém se objevila v emotivním vystoupení mladá rozzlobená slečna jménem Greta Thunbergová. Před začátkem summitu jeho předseda, Antonio Guterres, oznámil, že na summitu mohou mít projev pouze ti zástupci států, kteří předloží jasný plán, jak chtějí emise do roku 2050 snížit. Jen tak mimochodem, náš tehdejší premiér Andrej Babiš k řečnickému pultu puštěn nebyl.
Důležité rozhodnutí padlo 27. listopadu 2019, kdy vyšlo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088o zveřejňování informací, které se týkají udržitelnosti v odvětví finančních služeb. Udává pravidla, kterými se musí řídit všichni účastníci finančního trhu včetně finančních poradců. Tedy například:
- pojišťovny,
- banky,
- úvěrové instituce,
- investiční podniky,
- zprostředkovatelé pojištění s investiční složkou,
- správci alternativních investičních fondů,
- tvůrci penzijního produktu a další.
Podle těchto pravidel musí všichni zveřejňovat, zda produkty, které nabízejí, i jejich práce samotná jsou v souladu s kritérii ESG. A to bez ohledu na to, jak jsou jejich finanční produkty postaveny a jaké jsou jejich cílové trhy.
Termínem, od kterého musí povinné informace zveřejňovat, je 30. prosinec 2022.
Jedinou výjimku tvoří zprostředkovatelé, kteří poskytují poradenství v oblasti pojistných produktů s investiční složkou, včetně fyzických osob a OSVČ, pokud zaměstnávají méně než 3 osoby.
Banky dostaly speciální návod, jak mají k ESG přistupovat
Speciálně pro banky Evropská centrální banka (ECB) vydala průvodce, který popisuje klimatická a environmentální rizika. V průvodci ECB radí, aby zvážily klimatické a environmentální dopady například při schvalování hypoték. Proto už některé banky přiřazují energetické štítky k nemovitostem, přičemž čím lepší štítek, tím lepší úroková sazba.
České banky už se zaváděním principů ESG a jejich reportingem začaly zabývat.
My si svoji uhlíkovou stopu měříme od roku 2016. OSN v roce 2017 definovala 17 cílů pro udržitelný rozvoj, my jsme si jich sami pro sebe, v rámci našeho podnikání a geografického umístění, vybrali jedenáct,
uvedla na konferenci FIN (R)Evoluce ředitelka udržitelnosti a komunikace MONETA Money Bank Zuzana Filipová.
Jestliže jedním z našich závazků je uhlíková neutralita v přímých emisích, pak to pro nás znamenalo plně elektrifikovaný vozový park. Kromě pozitivních dopadů na emise jsme si spočítali, že provozem elektromobilů ušetříme ročně asi třetinu toho, co bychom jinak utratili, kdybychom měli klasická auta na pohonné hmoty. Nakupujeme výhradně zelenou elektřinu pro všechny pobočky i centrálu. Na centrále jsme navíc vybudovali dočasné úložiště elektřiny pro její levný nákup a pro nabíjení elektromobilů,
popisuje Zuzana Filipová.
MMB vytvořila plán v horizontu roku 2026, kam se chce v rámci ESG dostat.
MONETA Money Bank: Čeho chceme v rámci udržitelnosti dosáhnout, 21. 5. 2022
MMB zajímají také emise jejích dodavatelů. Pokud chce někdo s MMB spolupracovat a stát se jejím dodavatelem, dostane v rámci výběrového řízení ESG dotazník, aby banka věděla, jaký je jeho vlastní přístup k environmentálním otázkám.
Stejně tak se ptáme našich klientů, jak vlastně svůj byznys dělají,
říká Zuzana Filipová. ESG se tedy stává povinností nejen pro banky, ale vlastně pro všechny firmy, bez ohledu na jejich velikost
.
V roce 2021 MMB podepsala spolu s dalšími bankami memorandum České bankovní asociace pro udržitelné finance, kde se banky zavázaly omezit, případně zcela opustit financování uhelného byznysu.
Od 1. ledna 2023 budou muset všechny velké společnosti s více než 250 zaměstnanci uvádět klíčové údaje v oblasti ESG ve svých výročních zprávách.
