Důchody spojily Zemana s Drahošem. Oba ale nebyli přesní, průměr u penzí je blízko středu

Česko má za sebou prezidentskou kampaň, ve které oba kandidáti z druhého kola společnou řeč jednoznačně nenašli. Server Měšec.cz ale našel jednu výjimku, ve které se názorově sešli, ale zároveň v ní oba nebyli přesní. Šlo o vyjádření k důchodům, přes které oba kandidáti chtěli ukázat, že český systém penzí není podle jejich názoru nastaven dobře.

Nezapomeňte, že starobní důchod, který je v průměru 11 tisíc, je v situaci, že na něj dvě třetiny důchodců nedosáhnou, tak tam je zapotřebí určitých úlev, řekl v prezidentské debatě v České televizi prezident Miloš Zeman.

Rád bych pracoval na tom, aby naše společnost nebyla tak rozdělená, jako je dnes. Důvodem jsou jistě sociální otázky, vždyť jen asi třetina lidí má mzdu stejnou nebo vyšší, než je průměrný příjem, podobné je to s výší důchodů, navázal na Zemana po volbách jeho neúspěšný soupeř Jiří Drahoš, jeho citace je převzatá z časopisu Respekt.

Pravda je, že na průměrnou mzdu dvě třetiny lidí skutečně nedosáhne. U důchodu je ale situace zcela jiná. Jejich výpočet je totiž v Česku nastaven velmi rovnostářsky, když s penzí zachovává mnohem větší podíl předchozích příjmů lidem, kteří měli nízké výplaty, a naopak velmi krátí tento náhradový poměr u lidí s nadprůměrnými příjmy. Česko je v tomto rovnostářství nadprůměrné, jak si ukážeme na porovnání od OECD.

Redukční hranice jako cesta k rovnosti

Rozdíl mezi průměrnou mzdou je poměrně veliký. Průměrná mzda na konci třetího čtvrtletí roku 2017, za kdy jsou poslední data od Českého statistického úřadu, vystoupala na 29 050 korun. Medián, tedy střední hodnota, činil 25 181 korun. Průměrná mzda je tedy o patnáct procent vyšší a platí to i přesto, že medián v posledních letech kvůli zvyšování minimální mzdy roste rychleji.

U důchodů jsou poslední porovnatelná čísla za rok 2016. Průměr i medián Česká správa sociálního zabezpečení zveřejňuje ve statistické ročence, z ní vyplývá, že mediánový důchod byl v roce 2016 jen o 116 korun níže, než je průměrný důchod. Zatímco medián činil 11 344 korun, průměrný důchod byl 11 460 korun. Rozdíl tedy činil jen zhruba jedno procento.

Český důchodový systém je tedy už nyní výrazně solidární, pokud jde o výši příjmů. Ukazuje to i celkový rozptyl výše pobíraných důchodů. Zatímco desetina lidí s nejnižšími penzemi pobírala v roce 2016 méně než 8576 korun měsíčně, jen deset procent seniorů dosáhlo na penzi vyšší než 14 501 korun.

Důvodem k této vyrovnanosti je způsob, jakým se starobní důchody vypočítávají. Zjednodušeně řečeno jde o to, že nejnižší příjmy se do výpočtu důchodu převádějí celé, vyšší příjmy se už pak počítají jen částečně nebo vůbec.

Mohou za to redukční hranice stanovené pro takzvaný výpočtový základ. Ten se stanovuje z osobního vyměřovacího základu tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad první do druhé redukční hranice náleží 26 procent, k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží, vysvětluje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

První redukční hranice je ve výši 13 191 Kč a druhá ve výši 119 916 Kč. Vyměřovací základ, na který se tyto hranice uplatňují, lze zjednodušeně řečeno označit za předchozí průměrný měsíční výdělek.

O vyrovnání příjmů v důchodu se stará i základní složka, která je pro všechny starobní důchody společná. Ta je stanovena jako devět procent z průměrné mzdy a pro rok 2018 činí 2700 korun.

Nad ní se počítá procentní výměra důchodu, která vychází z předchozích výdělků, které projdou výše zmíněnými redukčními hranicemi. Z těchto redukcí vzniklý výpočtový základ se pak dál krátí podle počtu získaných let důchodového pojištění. Za každý celý rok se počítá 1,5 procenta výpočtového základu.

Lepší bude si tento složitý výpočet ukázat na konkrétním příkladu.

Pro chudé tři čtvrtiny příjmů, pro bohaté třetina 

Že se v Česku vstupem do důchodu rozdíly v příjmech srovnávají více, než je běžné v jiných zemích, ukazuje publikace Pensions at a Glance 2017 od OECD. Vyčísluje náhradové poměry (tabulka 4.2 na straně 103) hrubé mzdy a důchodu.

Zatímco člověk s poloviční průměrnou mzdou v Česku dostává v důchodu 74,1 procenta předchozího příjmu ze zaměstnání, člověk s průměrnou mzdou už jen 45,8 procenta a člověk s 1,5násobkem průměrné mzdy je jen na 36,4 procentech předchozího výdělku.

Česko se tak výrazně liší nejen od průměru zemí OECD – 64,6, 52,9 a 48,4 procenta – ale i například od našich nejbližších sousedů. U Slováků je rozdíl mezi náhradovými poměry výrazně nižší než v Česku – 72,3, 64,3 a 62,2 procenta. V Německu se dokonce náhradový poměr nemění (38,2 procenta) a výše předchozích výdělků se tak do důchodů propisuje vždy ve skutečné výši a bez redukčních hranic, které známe z Česka.