Samozřejmě na to nejsem sama, napřed dření v koželužnách pak jsem si udělala maturitu na to abych mohla nabízet zpracování účetnictví jako OSVČ, ale začátky byly mizivé, nízký základ, no už je to dlouho, já říkám hlavně zdraví, ale když se bude důchod zdvíhat pravidelně tak by to šlo.
Horší by to bylo, kdybych zůstala sama ale věřím, že ne.
Přeji hezký den. Emča.
To je opravdu malý důchod. Ale uvážím-li, že tím pádem máte procentní výměru jen 4612 Kč, je pravděpodobné, že jste buď měla velmi malé výdělky a/nebo krátkou dobu pojištění, ve srovnání s průměrem. Z obojího samozřejmě plyne, že odvod pojistného za Vás byl za dobu Vaší pracovní kariéry jen velmi nízký.
Jen pro ilustraci - člověku, který bude letos odcházet do důchodu, a bude mít 34 let doby pojištění (letos požadované minimum) a samozřejmě důchodový věk, bude stejný důchod vyměřen z celoživotního průměrného výdělku 9043 Kč v současné hodnotě peněz. tedy cca ze 2/3 minimální mzdy.
Dobrý den, ne, měla jsem 41 let pojištění, ale mě to udělalo to, že jsem studovala dálkově ekonomku a již jsem měla žív.list což byla ta blbost, že jsem nestudovala při zaměstnání, takže sice byly nějaké zkušenosti ale nemohla jsem si troufnout na větší firmy-za blbost se platí, co nadělám, přeji hezký den Emča
Prosim, Emanuelo, pocita se do starobniho duchodu dalkovestudium pri zamestnani??? Jinak mam normalne stredni skolu-učňák 3,5letý a po absolvování zaverecne zkousky sem sla pracovat. A zaměstnavatel mi umožňujíl, abych si pri zamesznani zvysila kvalifikaci 4letou nastavbou- studiem se zaverecnou maturitou.
Ach tak, dlouhodobě provozovaná živnost s nízkými výdělky, a tedy i minimálními odvody, patrně často na úrovni povinného minima, to vysvětluje. Já s tím mám trochu problém také, ale naštěstí mne to "chytlo" jen asi v průběhu 12 let (z předpokládaných 47 let pojištění), tak to není taková katastrofa.
Oba pánové pravdu nemají. Viz můj příspěvek z 12. 2. 2018. Problém je v tom, že do mezigeneračně financovaných systémů, jako je náš důchodový, můžete přispět jen výchovou dětí! Dětí, které v dospělosti budou financovat Váš starobní důchod ze svého odvodu sociálního "pojištění". Vzhledem k tomu že jste pracovala a s manželem (předpokládám), vychovala tři děti, tak jste společně vložili do státního důchodového systému jen v investicích do výchovy dětí (bez více práce v druhé domácí směně), celkem 4 miliony 320 tisíc korun (čísla ČSÚ). Ty se Vám vzhledem k průměrné době dožití a výši důchodu nevrátí. To znamená, s přihlédnutím ke třem vychovaným dětem, bohatě sponzorujete bezdětné důchodce. Ano, tak zle je náš státní důchodový systém nastaven. Nemusíte vychovat děti, protože na bezdětné důchodce se složí z odvodu svého sociálního lži-pojištění cizí děti, které nevychovali. To je také hlavní důvod nízké porodnosti u pracujícího obyvatelstva.
Pan president řekl, že má důchod asi 15.000,- Kč. Na chalupě mu to stačí.
Byl by tak laskav a řekl mi co mám dělat, když bydlím v 2. největším města ČR a mám důchod
11.000,- Kč. Co mám dělat?
Bylo by třeba snížit platy ve sněmovně a senátu, kde většinou lidé nechodí nebo spí.
Zvýšit ceny jídel jídelně pro tyto prominetny. Pracující musí také chodit do práce odvádět práci.
Jinak ho zaměstnavatel vyhodí. Na jídlo dostávají sttravenky, ale pokryjí ceny jídla nestačí.
Pokud by byly uzákoněny tyto a jiné věci, bylo by na důchody a státní dluh by se zmenšily.
Tak jak se říká: dřívě se obovacovali 40 let nyní to musí stihnout max za 5 let.
Za mě: to jsou celkem jednoduché počty a běžný důchod, někde kolem mediánu. Na normální život, bez jakýchkoli drastických omezení, bez problémů dostatečné. I slušná rezerva zbude. Samozřejmě s podmínkou, že člověk z toho neplatí 10.000 nájem. Musí bydlet ve vlastním.
Mnohem hůře na tom jsou mladí s dětmi. Tam počítej s platem medián 4/4 2017 19 369 Kč čistého. A i když zanedbáš menší pravděpodobnost vlastního bydlení a děti, tak tam máš náklady na dopravu do práce, vyšší náklady na ošacení, vybavování domácnosti. Riziko nezaměstnanosti. Ve vší úctě, ale já když slyším stížnosti důchodců, tak mě přijde že to nejsou důchodci, kdo je na tom nejhůře.
Prosím tyto nesmysly o tom, jak je nutné omezit platy poslanců, senátorů a vlády a tím se vyřeší všechny problémy světa (nebo i jen jeden jediný), tyto nesmysly už nepište. Veškeré náklady na platy zákonodárců tvoří asi 0,1% výdajů na důchody. I kdyby se tedy komplet tyto platy a náhrady zrušily, zvednou se důchody o 0,1% (pokud by se peníze nepoužily jinam). Tzn. průměrný důchod by se zvýšil cca o 10Kč. Pokud je rozdíl mezi spokojeným a nespokojeným životem 10 korun měsíčně, pak by možná stálo za to místo televize puštěné celý den vyjít na procházku na vzduch a ušetříte i víc než 10Kč měsíčně. (poslední souvětí prosím berte s nadsázkou)
Dobrý den, je pravdou, že řada mladých má finanční problémy. Ale je také pravdou, že mnoho důchodců opravdu žije na hranici chudoby. Hlavně ti ve velkých městech s drahým nájemným. My bydlíme ve svém a při dvou důchodech si opravdu nestěžuji. Horší by bylo, kdyby člověk zůstal sám. Utáhnout finančně dům se zahradou by nebylo jednoduché. Jsme s manželem oba vysokoškoláci, takže důchody máme slušné. Ale nesouhlasím s názory některých lidí, že důchody by měly být pro všechny stejné, protože máme stejné žaludky. To je sice pravda, ale jestliže jsem celý život přispívala do sociálního systému více, mám také nárok na vyšší důchod. To jsem nemusela léta studovat, abych měla stejně jako ten, kdo toho moc neodvedl, případně nepracoval. Vím, že řadě lidí s nižším vzděláním se tento názor nelíbí, ale tak to prostě je. Ostatně ty rozdíly ve výši důchodů nejsou tak závratné. Na druhé straně je fakt, že oproti důchodcům na západ od nás jsme chudáci. My si rozhodně nemůžeme dovolit prožít celé léto např. na Mallorce a nechat si tam posílat důchod, jak to dělají někteří němečtí důchodci. Člověk zkrátka musí žít tak, aby mu důchod vystačil a rozumně hospodařit.
Někdy může být pro toho Němce důchodce živobytí v Řecku či ve Španělsku levnější než doma... Těžko říct, zda v letní plné sezóně, ale před ní a po ní jsou ceny pro delší pobyt v režimu pronájmu bytu/domku (ne hotel) leckdy velmi zajímavé. Na české poměry se nedá přesně přepočítat, samozřejmě hraje roli jak absolutní výše důchodů, tak i odlišná struktura cen. Jen upozorňuji, že zrovna ten "letní byt na jihu" nemusí být zdaleka vždy znakem skvělé životní úrovně, někdy jde naopak o snahu peníze využít lépe.
Celý rozdíl mezi německým a českým důchodcem je ten, že cca polovinu příjmu důchodce tvoří vlastní zdroje. Jednoduše v Německu si většina lidí skutečně už od první výplaty dává stranou nějakých 10% příjmů. A když to jde i více. V dobách, kdy to pak není možná si může dovolit nedávat stranou nic a ještě má našetřeno. Ale prioritou je na to pochopitelně nesahat. Češi toto zatím neumí (i vinou posledních asi 100 let, kdy Češi několikrát o svůj majetek přišli). Nicméně češi mají povahu takovou, že než aby riskovali, jestli náhodou o majetek zase nepřijdou (ale na druhou stranu, co kdyby tentokrát ne, nebo co kdyby se povedlo včas vycestovat), tak raději nedělají nic, a doufají, že se o ně stát postará. A pak to dopadá jako (nejen) v této diskusi.
Někteří mladí mají finanční problémy. Někteří starší také mají finanční problémy. I někteří nejstarší mají finanční problémy.
Stačí se podívat na "judikatura - osobní insolvence". S vaším názorem jinak souhlasím. Jestliže je člověk vysokoškolák nebo jiný školák, na tom nezáleží. Záleží na tom, kolik měl základ pro sociální zabezpečení a kolik odpracoval. A souhlasím s vámi s tím, že když jsem celý život odváděla na důchodové pojištění víc, než kdokoliv druhý, proč bych měla mít méně než průměr. A navíc, já jsem sama, manžel před časem zemřel. A zemřel, když moje děti byly nezletilé. Já jsem pracovala a měla slušný výdělek - ostatně po roce 1989 nedostal nikdo nic "zadarmo" např. jen proto, že je v kategorii "D". Navíc jsem měla živnostenský list, přivydělávala jsem si a ještě jsem měla druhé zaměstnání. Proč bych já měla mít stejně, jako ten, kdo se tolik nesnažil?
Také se nemohu měřit s německou starobní důchodkyní - vdovou, nemohu si dovolit zahraniční dovolené, a už vůbec ne to, strávit léto na např. Mallorce. Rozhodně nesouhlasím s tím, zvyšovat starobní důchody tzv. "plošně". Procentuální zvyšování je spravedlivé. Ať si všichni uvědomí, že starobní důchod je výsledek celoživotního důchodového pojištění. Že nikdo nikomu nic nedá zadarmo. A ten, kdo polovinu svého profesního života stráví na ÚP, tak prostě starobní důchod mít nebude. Neušetřil si na něj. A není pravda, jak tvrdí "staří Gottwaldovci", že za něho "všichni" dostali "důchod". Není to pravda. Starobní důchod byl výsledek celoživotního důchodového pojištění právě tak, jako dnes.
Vážená paní,vystudovala jste zadarmo a seděla v lavici léta,jak sama píšete a pak další léta na teplém místečku.Ti další,co podle vás odváděli méně dřeli na polích,v pekárnách ve fabrikách na směny atd. Bez těch by jste se nenajedla,nekoupila si boty,oblečení ani nic jiného. Moc Vás toho asi v té škole nenaučili pokud můžete i teď na stará kolena něco takového napsat. Je mi Vás líto.
A vám někdo bránil si jako negramotná lopata vydělat třeba milion měsíčně ? Znám kopáče co berou víc než "my ouřaové" a taky budou mít vyšší důchod protože zaplatí větší odvody. Nechápu co kdo zase komu závidí. Víc vyděláváš prací, měj větší i důchod. Jak by to pak lidi motivovalo víc pracovat (i na sobě) aby pak měli stejný nebo menší důchod ? Zamyslete se...
Je zvláštní, jak je zakořeněná ta představa "vystudování zadarmo". Kdo ji má, žije v bludu.
Pravda je, že se neplatilo školné, které se ovšem ve většině zemí ani dnes na veřejných školách neplatí. (On státy totiž jisté množství vzdělaných lidí potřebují, jinak si nevydělají ani ti nevzdělaní.)
Ale ZADARMO studium rozhodně mimo VUMLu, vojenských či policejních škol nebylo a není. Ani "za socíku" nebyly třeba učebnice či jakékoli jiné pomůcky na VŠ zdarma, bydlení jste si samozřejmě museli také zaplatit (pokud jste neměli to štěstí, že studujete v místě trvalého byldiště) a stravování jakbysmet. Pokud byly (podle druhu studia) nějaké povinné praxe a podobně, tak i tam bylo třeba platit veškeré životní náklady, přičemž za vykonanou práci (na rozdíl od učňů vyšších ročníků v té době) nebyla žádná odměna.
V podstatě to bylo tak, že pokud si student přiměřeně přivydělal, jeho studium VŠ vyšlo rodinu na uhrazení jeho základních potřeb např. na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zhruba na stejnou částku, jako stála nová Š120.
Nástupní platy vysokoškoláků také nebyly kdovíjaké, v podstatě jen lehce nad polovinou tehdejší průměrné mzdy (v r. 1981 to bylo standardně 1500 Kčs, kdo studoval s červeným diplomem, dostal o 200 Kčs více). Běžné dělnické platy dohnali třeba učitelé, lékaři či právníci až tak po deseti letech práce, tedy zhruba ve 35 letech. Víceméně to tehdy vycházelo tak, že celoživotní výdělek vyučence s maturitou a vysokoškoláka byl zhruba stejný. Jediná "výhoda" byla, ve srovnání s částí namáhavých a špinavých dělnických povolání možná to "teplé místečko". I když jak u které profese...
je to tak ... navíc třeba některé obory jako medicína byly a jsou významně finančně náročnější než obory humanitních směrů nebo ekonomie ...
aktuál ta medicína dnes vychází +- 500 - 700 tisíc CZK - v závislosti na bydlišti ... a při studiu mediciny si rozhodně studující nepřivydělá ani korunu - studuje 15 hodin denně po dobu šesti let ... a pak ještě dalších několik let pro atestaci ...
Základ vzdělání má každý možnost studovat zadarmo. Práci si každý volí sám. Takže je na každém jakou si zvolí cestu. Mám pocit, že vy jste zrovna typ osoby, co bez vlastního přičinění chce vše. Já se i ve svých 40. letech neustále při práci po večerech a víkendech vzdělávám a investuji do vzdělání nemalé finanční prostředky. Během pěti let už 200 000 Kč. A to proto, abych měl lepší budoucnost, lepší práci, lepší mzdu. A hlavně mě to baví a inteligenčně posouvá mnohem dále. Výdělky mám 1,5 x vyšší než je průměrná mzda. Odvádím měsíčně obrovské peníze na důchodový a sociální systém. A proto nevidím jediný důvod, proč bych v budoucnu neměl mít mnohem větší důchod, než osoba, co do své budoucnosti neinvestuje nic. A protože od státu na důchod žádný zázrak nečekám, tak samozřejmě využívám a mám velké portfolio investičních produktů. Nikdo mi zadarmo nic nedal, a ani nic takového nečekám. Spoléhám se jen na své vlastní úsilí.
Já jsem do důchodu odešla do Německa. Pomáhám mladým s vnoučaty. Oni mi platí malý byt a stravu. Nestěžuju si, mám se dobře. K zamyšlení však je, že oproti Němcům si já nemohu nechat posílat důchod do nového bydliště. Je k tomu potřeba tolik zbytečnosti, že nechápu k čemu je EU. Naštěstí všude nohu platit platební kartou.
Doplňuji, že není žádný problém najít v ČR banku, která nemá poplatky za vedení účtu a poplatek za platbu do zahraničí v rámci SEPA platby EU je v řádu "malých desítek" korun. Třeba u FIO 20 korun - těchto 20 korun bude celý náklad na převod důchodu do místní německé banky (pokud by ji dotyčná opravdu potřebovala).
Pokud je výdaj 20 korun měsíčně jejím největším problémem, tak ji upřímně závidím :-)
S tím "celým nákladem" se mýlíte v tom smyslu, že konverze CZK->EUR bude provedena kurzem Fio devizy prodej (totéž při platbě kartou v zahraničí), který je např. v této chvíli asi o 2,35 % horší, než mezibankovní, který mi nabízí např. Revolut, respektive o 2,25 % horší, než má třeba Citfin. Čili k 20 Kč za SEPA převod tratíte např. na 10000 Kč jestě 225 - 235 Kč na kurzu. Při zasílání důchodu přímo ČSSZ v EUR (jak je zmíněno za základě "Potvrzení o žití") je použit kurz ČNB, který je plus minus blízký mezibankovnímu. Nicméně, při troše snahy se lze kombinací služeb i s nevýhodným kurzem vypořádat :-D.
No to byste se divil, jak je to složité. Manželovi nechtěli posílat důchod na Slovensko, protože se nemohl podepsat a už vůbec ne dojít na úřad, nechat si podpis potvrdit. Byl totiž kompletně ochrnutý a ČSSZ odmítala uznat plnou moc!!!! Neúspěšně jsme žádali o pomoc různé úřady, senátora.... Nakonec jsme to zvládli, ale stálo nás to hodně nervů, slz a zloby. A hlavně naši "vlast" to stálo mou důvěru a přízeň. Ani se nedivím, že ta paní na úřad nejde, když nemusí.
Já bych řekl, že ani náhodou si všichni němečtí důchodci mohou dovolit strávit celé léto na Mallorce. Za prvé by se tam asi všichni nevešli, za druhé ani náhodou všichni nemají tak vysoké penze, aby si právě Mallorcu mohli dovolit. Vím že hodně jich tráví část roku třeba v Bulharsku, ale to je celkem přístupné i pro mnoho důchodců českých, dost jich žije třeba v Řecku či ve Španělsku, ale to je dáno i tím, že ceny tam jsou pro ně výhodnější, než v Německu. Jinak i u nás je dost důchodců, kteří tráví část roku třeba na Floridě a nemají z toho osypky. Holt není třeba globalizovat ať tak či tak. Prostě někdo na to má, někdo na to nemá. Tak tomu ale je nejen u nás, ale i třeba v tom Německu.
jsem v důchodu let nástupní důchod byl bez tří korun pět tisíc, dnes mám osm a půl tisíce a nemohu si vyskakovat, m bohužel žiji i když si nemohu ledacos dopřát, lepší je z tohoto hrozného světa odejít když vidím jak se poslanci řežou o koryta a chtějí čím dál víc peněz, nakradeno již snad mají dost. Jen kdyby měli ží za naše peníze to by bylo. ohu si v
Jsem v důchodu pět roků a odpracovala jsem 41 let, po roce 1989 došlo k privatizaci a podnik který fungoval nový majitel do dvou let zlikvidoval. Byla jsem nucená po padesátce hledat práci a nebylo to lehké. Nakonec jsem se dvěma maturitami skončila jako uklízečka a jedno mě to nebylo, ale dopracovala jsem se k důchodu. V důchodu je i můj manžel, který byl několik roků v částečně invalidním důchodě - je po operaci páteře. Je vyučený slevač a dříve toto povolání bylo v jedničce jako třeba horníci. Následně jezdil s kamionem, autobusem, těžkými stavebními stoji - zkrátka má řidičák na vše. Jako řidič pracoval u jednoho podniku - v JZD, kde byly platy podprůměrné. Důchody nemáme na spodní hranici, ale ani nadprůměrné. Jen je pro mě nespravedlivé, že ti co nemají odpracované roky - těm se počítá důchod z neodpracovaných let z průměrné mzdy, proč ne z MINIMÁLNÍ, proč z průměrné.? Takže znám okolo sebe několik důchodců, kteří mají důchody kolem 16 000,- i více a pracovali minimálně a to je nespravedlivé a pro řádně pracující deprimující. Mají invalidní důchod a to třeba na to, že jsou alkoholici - bohužel, nebo jim práce nevoní a stálými nemocenskými se dopracovali do invalidního důchodu. A těchto důchodců není málo, co odvedli na sociálním? co skoro nic a důchod mají královský a při každém zvýšení se jim procentně navýší důchod o hodně víc než těm důchodcům - jako jsme já s manželem a nám podobní.
Tohle by se mělo změnit - př. neodpracované roky počítat se mzdy minimální nebo z takové, kterou měli když pracovali, ale ne z průměrné mzdy.
Proboha přestaňte papouškovat tenhle nesmysl s výpočtem důchodu z průměrné mzdy. To je tolikrát vyvrácená blbost, že tomu může věřit jen absolutní negramot:
https://poradna.naseduchody.cz/pokud-nekdo-nikdy-nepracoval-bude-mu-duchod-vypocitan-z-prumerne-mzdy/
Milý Láďo, prosím, můžete mě vysvětlit jak člověk, který chodil do pomocné školy a vyučil se ševcem, několik málo roků - asi 8, pracoval jako obuvník u podniku Snaha Brno, potom ve svíčkárně asi 2 roky. Nějakou dobu a opakovaně byl na pracáku. Následně byl nemocen, byl na dvou operacích a nyní je v invalidním důchodu. Denně je opilý, má kolem 40 roků a ukazoval "Sdělení od ČSSZ" že důchod má pouze 17 tisíc a nějaké drobné, jak je to možné, že mu přidali tak málo. Ten dokument jsem na vlastní oči viděl, opravdu má přes 17 tisíc. Takový důchod, je dle mě slušný, já za odpracované roky - celkem 46 roků mám o více jak 4 tisíce méně.
Děkuji za odpoveď
No, 17 tis. je opravdu hodně. Nicméně, je potřeba vzít v úvahu: 1. Že u invalidních důchodů III. stupně se doba pro procentní výměru "dopočítává" tak, že se předpokládá, že doba do nároku na starobní důchod bude celá odpracována, a započte se pro staovení procentní výměry 100 % (jako náhradní). 2. Že doba pracovní neschopnosti je započtena jako doba náhradní a opět se započte 100 %. 3. Že doba v evidenci ÚP, kdy má dotyčný podporu nebo čerpá odstupné, je opět náhradní dobou, započtenou 100 %. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu jde přitom o doby vyloučené, které tedy nezhoršují průměrný výdělek.
Dotyčný 40 letý člověk (patrně tedy ročník 1977 plus minus), který vzhledem k nízkému vzdělání začal pracovat okamžitě po ukončení základní školní docházky, a který byl v evidenci ÚP opakovaně, ale nikoli dlouhodobě v kuse, tak klidně může mít pro procentní výměru důchodu uznaných až 52 (!) let doby pojištění, protože až do minulého roku se pro ročník 1977 počítalo s důchodovým věkem 67 let.
Co je trochu problém, to je, že osobní vyměřovací základ (tj. průměrný výdělek za celou pracovní kariéru, přepočtený na současnou hodnotu peněz koeficientem růstu mezd) by vycházel asi na 33000 Kč.
Ovšem na druhé straně, pokud by se ve výpočtu uplatnilo více vyloučených dob z důvodu nemoci či ÚP, a pokud by šlo o průměr převážně např. za období 1992 - 2001, tak by potřebné mzdy v daných letech byly jen 5110 Kčs na začátku až 15700 Kč na konci té dekády. To mi nepřijde nemožné. Takže při troše štěstí a souhře okolností to tak může být i v situaci, kdy ten dotyčný měl příjem jen někde kolem průměru.
Ad 1. To jako, že se důchod vyměří s dopočtenou dobou podle předpisu platného k datu vyměření (před r. 2018) a následně se dopočtená doba zkrátí? :-o
Ad 3. Jaké procento pracovní neschopnosti z důvodu nemoci připadá na ochrannou lhůtu? U mne to je za 44 let pojištění 0 %. Samozřejmě, výjimky potvrzují pravidlo.
Ad 3. No, máme částečně pravdu oba, já zvažoval důchod vyměřený v minulosti. Aktuálně je to jinak, a to takto:
" - doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání před 1. 1. 1996 se započítává plně bez jakéhokoliv omezení
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, kdy je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci
- doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku lze hodnotit pouze jeden rok.
Jestliže byla náhradní doba pojištění z titulu vedení v evidenci úřadu práce získána do 31. 12. 2009, hodnotí se pro posouzení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění) plně, ale pro výši důchodu jen v omezeném rozsahu 80 %. Doba evidence u úřadu práce získaná po 31. 12. 2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80 %."
Účelem té úvahy v příspěvku výše bylo posoudit, zda bylo možné při zvážení těch nejpříznivějších okolností dosáhnout vysvětlitelným způsobem tvrzených 17 tis. invalidního důchodu. Byly tedy také zvažovány ty nejpříznivější možné varianty pro onoho důchodce. Jinak je běžné, že většina ustanovení platí jen za nějakých definovaných konkrétních podmínek, a je-li situace jiná, postupuje se jinak.
1. Při výpočtu invalidního důchodu se dopočtená doba může pokrátit: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155#p41-5 Úplně nerozumím, jak to myslíte?
2. To není vůbec podstatné. Důležité je, že je to tak, jak uvádím.
3. Pravdu oba nemáme. Vy píšete o hodnocení doby pro nárok na důchod. My se ale bavíme o výpočtu důchodu a tam se evidence na úřadu práce hodnotí na 80 % vždy.
A to je životní příběh skutečný a ne ty úvahy"co by kdyby".Tihle lidé si to prožili a zaslouží si od státu tu almužnu?Za těžkou práci v důchodu likvidaci! Ale to mladí mluvkové nepochopí a politiky to nezajímá.Stále tu vládne nějaký kult.Nyní kult mládí.Mladí ředitelé,politici,lékaři,úředníci.Jak mají pochopit seniory?A náš president,který mladý není?Ten je už tak trochu jinde.
Tím, že by se ovšem "přidávalo všem stejně" během doby pobírání důchodu výrazně snížíte rozdíly mězi těmi co do systému zaplatili málo (často výrazně méně, než z něj pak získají), a mezi těmi, co do něj zaplatili hodně.
Pro ilustraci:
Předpokládejme, že důchodci A je 1.1.2018 vyměřen důchod z osobního vyměřovacího základu (dlohodobého průměrného výdělku v současné hodnotě peněz) 13000 Kč a důchodci B z o 100 % vyššího osobního vyměřovacího základu 26000 Kč, přičemž oba mají uznáno 44 let pojištění. Za důchodce A bylo odvedeno za jeho život důchodové pojištění ve výši 2004288 Kč (v současné hodnotě peněz), za důchodce B ve výši 4008576 Kč
=> odvedené pojistné bylo o 100 % vyšší za důchodce B.
Důchodce A dostane důchod ve výši 11280 Kč
Důchodce B dostane důchod ve výši 13603 Kč (! díky redukční hranici)
=> důchod vyměřený důchodci B ke dni vyměření byl o 20,59 % vyšší.
Předpokládejme inflaci 2 % a průměrný růst mezd 4 % a z toho odvozenou valorizaci důchodů 4 %, s tím že 10 let budeme "přidávat všem stejně", přičemž vyjdeme z letošního proměrného lednového důchodu cca 12200 Kč. Po deseti letech se průměrný důchod postupnou valorizací zvýší o 48 %, tedy o 5856 Kč na 18056 Kč.
Pokud by se důchody A a B valorizovaly o stejnou částku (4 % z průměrného důchodu 2018 ročně) bude mít po deseti letech:
Důchodce A důchod ve výši 17136 Kč
Důchodce B důchod ve výši 19459 Kč
=> po deseti letech pobírání důchodu by byl při každoroční valorizaci o stejnou částku ve výši 4 % průměrného důchodu příjem důchodce B pouze o 13,56 % vyšší než důchodce A, přičemž "zásluha" důchodce B na financování penzijního systému (odvedené pojistné) by byla o 100 % větší, než u důchodce A, přičemž by si, v porovnání s důchodem v době vyměření, koupil důchodce B po deseti letech zhruba o 7 % méně, zatímco důchodce A s nižším podílem na financování by na tom byl cca o 7 % lépe.
Máte opravdu pocit, že ten, který byl již při vyměření důchodu zkrácen v poměru k zásluhám na financování systému o 80 % má být během deseti let pobírání důchodu díky dalšímu potlačení zásluhovosti krácen o dalších 7 %?
Jiří Drahoš má důchod 37 tis.Kč, tím se chlubila jeho manželka. Mě by zajímalo, jaké tedy měl měsíční příjmy, protože musely být hodně vysoké.
Obecně o důchodech se dá říci toto:
ČR dává na důchody cca 9,8% HDP. Průměr EU je 13,8%. To je důkaz, že vláda ČR odepisuje důchodce.
Státní výdaje na důchody v % HDP v r.2014:
Řecko 17,5-Itálie 16,5-Francie 15,3-Rakousko 15,0-Portugalsko 14,9
Průměr EU 13,8
Nizozemí 13,5-Finsko 12,8-Belgie 12,2-Německo 12,2-Španělsko 11,9-Slovinsko 11,6-Lucembursko 9,8
Česká rep. 9,8
Malta 9,5-Kypr 9,4-Slovensko 8,5-Litva 8,2-Estonsko 7,9-Lotyšsko 7,8-Irsko 7,2
Není to nemožné. Musíš si uvědomit několik věcí. Zatímco hulvát Zeman několikrát za své politické postoje k minulému režimu byl ze zaměstnání vyhazován, jednou dokonce nemohl 2 roky najít práci, slušňák Drahoš dělal hladce kariéru profesionálního papaláše, vždy ve vedoucích funkcích, cesty a pobyty za západě. Po převratu Zeman nebyl celou dobu ve vysokých politických funkcích, mezi tím byl roky na i podprůměrně placených pozicích. Navíc ty politické funkce jsou lukrativní z velké části kvůli "náhradám", ze kterých se neplatí odvody. Drahoš pokračoval v kariéře profesionálního papaláše.
Takže není divných Zemanových 15, divných je Drahošových 37 z pozice státem placeného úředníka. Na takový důchod musel mít plat opravdu extrémní, zvláště když si uvědomíme, že k "urvání" mohlo dojít až po převratu. Pokud ovšem je tvrzení paná Drahošové pravdivé.
Krom výše důchodů mne zaujala jiná věc: Zeman uvádí, že má našetřeno cca 12 mega + byt ve tvrzi v Novém Veselí. Dobře, tomu se dá věřit. Naproti tomu Drahoš má slušný důchod (takže musel mít velmi slušný plat), ale má jen 4-pokojový byt + chatu, úspory cca 100.000,- Kč. To všechny ty prachy, co si v životě vydělal, s rodinou prožrali? Tak podobným týpkům prostě nevěřím, to už je pro mne důvěryhodnější Zeman.
Pokud se týká výše důchodu prof. Drahoše, chlubení manželky (pokud nějaké bylo a nejde o sdělení "jedna paní povídala") bych nepovažoval za příliš relevantní informaci. Navíc, byla-li by to pravda, nepředpokládám, že by to někomu sdělovala tím způsobem, že by uváděla základní výměru, procentní výměru, zvýšení za práci nad nárok (bez pobírání důchodu) a částku z důchodového spoření a pod.
Musel bych si přepočítat, jestli to u něj bylo vzhledem k jeho věku (68 let - bez záruky) z běžného důchodového pojištění vůbec možné. Ona je totiž už asi deset let díky druhé redukční hranici zastropována výše výpočtového základu, takže je limitována i maximální výše důchodu z 1. pilíře. Navýšit se to dá o nějakou relevantní částku jen dobou pojištění do dosažení důchodového věku a ZEJMÉNA (pojištěnou) prací nad nárok bez pobírání důchodu.
Pro ilustraci - v r. 2018 je např. druhá redukční hranice ve výši 119916 Kč a první ve výši 13191 Kč.. Případná částka osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se nezapočte při výpočtu důchodu vůbec, částka nad první hranici se započte z 26 % (pod ní ze 100 %). Díky redukcím se tak z vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici zohlední do výpočtového základu jen 40940 Kč. Při uznaných 44 letech pojištění činí procentní výměra důchodu 66 % výpočtového základu, tj. zde 27021 Kč. Při základní výměře 2700 Kč (je pro všechny stejná) a 44 letech pojištění je tedy maximální letos dosažitelná výše důchodu 29721 Kč.
(Ale jak píši výše, práce nad nárok na starobní důchod (bez pobírání důchodu) zvyšuje za každý odpracovaný kvartál procentní výměru důchodu o 1,5 %, tedy za rok o 6 %. Je proto zřejmé, že z letos vyměřeného důchodu na hranici maxima by po několika letech další práce BEZ POBÍRÁNÍ DŮCHODU takový důchod možný byl... Otázkou je samozřejmě návratnost takového rozhodnutí, vzhledem ke věku dožití.)
Stejně tak lze argumentovat i v případě nemocenské. Proč má mít ten, kdo odvádí vysoké zdravotní a sociální pojištění v případě nemoci skoro stejnou nemocenskou a za léky si musí doplácet stejně jako ten, kdo odváděl málo. Naposled když jsem byl u doktorky platil jsem za léky 540 Kč. Ten kdo nemaká a do systému ničím nepřispěl, by je měl za úplně stejnou cenu.
Důchody nikdy nebyly takové, že 4x vyšší plat znamenal 4x vyšší důchod. Ten důchod u více vydělávajícího by měl být vyšší, ale ne zase tak markantně. Navíc ten kdo více vydělává si může na důchod naspořit. Ten kdo vydělává málo a musí platit provoz domácnosti a náklady dětí nemá z čeho naspořit.
Tak já nevím, jak je to tedy přesně, ale jedno je jisté. Ze sociálního pojištění se neplatí jen důchody. A člověk si nespoří tím sociálním na nějaký svůj účet, ale máme zde průběžný systém. To znamená, že teď se z odvedených peněz na sociálním poj. platí nemocenské nemocným lidem, důchody současným důchodcům atd. Asi i podpory v nezaměstnanosti, invalidní důchody, atd. A žbudeme v důchodu my, tak v průběžném systému budeme zase pobírat peníze, které tam zaplatí v tu dobu pracující lidé. Mimochodem výhodou průběžného systému je to, že se nedá vytunelovat. Věřit tomu, že si budeme spořit na důchod na nějakém svém účtu v téhle době, kdy už bylo vytunelované kde co, bych se bál.
Prostě to tak je roky zavedeno, že důchody nejou přímo úměrné platům, ale počítají se nějakým vzorcem. A ten kdo měl 2x vyšší plat než někdo jiný, má třeba jen o 30 % větší důchod. Důchod je jistá dávka od státu ve stáří (není to pokračování platu v původní výši), kdy už člověk nepracuje, je do jisté míry závislá na tom, kolik ten člověk vydělával, ale ne zcela přímo úměrně. Já už se s tím tak nějak naučil žít.
Spíš mě trápí to, že náš stát má pořád dost peněz na výsluhy / velké důchody pro bývalé vojáky a policisty. Tohle bych zrušil a ty peníze rozdělil mezi všechny důchodce. Co z toho společnost má, že někdo byl vojákem a už jím není? Proč ten člověk bere tisíce až desetitisíce na výsluhách?
Výsluhy bych nezáviděla. Policisti/vojáci na ně mají nárok po xx letech, po celou tu dobu museli být zdraví a udržovat si fyzičku. Je to vlastně jiná forma důchodu, kdy už ten člověk nemůže mít fyzičku jako za mlada a už třeba nemůže dál dělat svou práci. Pokud po např. 20 letech s touto prací končí, může mít třeba zdravotní problémy, kvůli kterým má problém s nalezením vhodné práce, než půjde do důchodu. Kdom toho výsluhy bere jen po dobu, než odejde do starobního důchodu, takže de facto jen několik málo let (dneska tedy o něco více, protože policisti/vojáci odcházeli do důchodu dřív).
Ze sociciálního pojištění se skutečně neplatí jen důchody, ale z důchodového pojištění, které je jeho součástí, ano.
Sociální pojištění se totiž skládá z pojištění důchodového, nemocenského a odvodu na státní politiku zaměstnanosti. Co je nemocenská je snad každému zřejmé a pod "státní politikou zaměstnanosti" se skrývá podpora v nezaměstnanosti. Nemocenskou i podporu odvody bez větších problémů pokrývají (2,3 % a 1,2 % z hrubých mezd, resp. vyměřenovacího základu u OSVČ, přičemž nemocenská není pro OSVČ povinná), čili důchodové pojištění je skutečně už od r. 1996 jen na důchody. T.j. případné kladné saldo účtu nesmí být použito na nic jiného, než na důchody v dalších letech. Ovšem za dobu, kdy se to sleduje, toho přebytku byla asi tak desetina toho, co bylo jiné roky "dosypáno" z jiných příjmů státního rozpočtu.
Problém ekonoma M. Zemana, chemika J. Drahoše, stejně jako autorů článku je v tom, že za prvé nevědí co to starobní důchod je. Díky tomu za druhé nevědí, jak jsou starobní důchody financovány. K prvnímu bodu: Starobní důchody ze státního důchodového systému JSOU DIVIDENDY Z INVESTIC DO VÝCHOVY DĚTÍ (přesná definice). K bodu č. 2: Ve chvíli výpočtu výše starobního důchodu pracovníci ČSSZ konají, v souladu se zákonem o důchodovém pojištění, jakoby se jednalo o systém fondově financovaný. Je to vypočítávání výše starobního důchodu z peněz kdysi dávno vydělaných, zdaněných a utracených na starobní důchody našich rodičů! Díky této hrubé účetní chybě je vypočítávána výše důchodů jen s přihlédnutím k celkové výši hrubé mzdy a započítané době pojištění: - bez ohledu na skutečný způsob financování starobních důchodů, - bez ohledu na skutečný vklad jednotlivých klientů ČSSZ (slideplayer.cz/slide/13563954/). Ve výsledku se jedná o tunelování výnosů z vkladů pracujících rodičů do výchovy dětí bezdětnými důchodci! S přihlédnutím k výše uvedené definici bezdětní důchodci vyčerpají v průměru 500 % svého skutečného vkladu, protože se do něj dá započítat jen část daní použitých na výchovu dětí těch druhých, viz definice (např. náklady školství).
Tak to je slusnej nesmysl. Ale dobre, jestli to chcete brat takhle, tak by tem bezdetnym melo byt umozneno vystoupit z duchodoveho letadla a at si spori sami. Ja platim na duchodove pojisteni nejakych 20 tisic mesicne. Kdybych to investoval s vynosem na urovni inflace, tak by me i pri nadprumerne dobe doziti cekal duchod na urovni 40 tisic v dnesnich cenach. Ze statniho letadla dostanu asi 15.