Hlavní navigace

Věk máte, ale důchod nedostanete. Hlídejte si dobu pojištění, můžete ho i doplatit

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Třicet čtyři let. To je doba, kterou musíte mít odpracovanou, pokud chcete vstoupit do důchodu včas. Od příštího roku to bude ještě o rok více. Co se děje, když tuto dobu pojištění nezískáte? Vysvětlíme.

Doba čtení: 4 minuty

Podmínky pro získání starobního důchodu se v posledních letech pravidelně zpřísňují. Kromě toho, že roste důchodový věk, roste i doba, po kterou je třeba být pojištěný. Zatímco ještě před rokem 2010 stačilo pro získání starobního důchodu 25 let účasti na důchodovém pojištění, v roce 2018 už je to 34 let. Příští rok se růst potřebné doby pojištění zastaví na 35 letech.

Lidé, kteří dosáhnou důchodového věku, ale nezískali potřebnou dobu pojištění, mají smůlu. Na důchod musí ještě čekat. A to buď na to, dokud prací, podnikáním či třeba péči o osobu blízkou potřebnou dobu pojištění nezískají, anebo na pozdější termín nástupu do důchodu, který je stanoven pro lidi, kteří na potřebnou dobu pojištění nedosáhnou.

Pokaždé přitom platí, že kdo chce důchod, musí mít „odpracováno“, tedy mít účast na pojištění, v minimální délce 15 let. Později do starobního důchodu může nastoupit ten, kdo získal dobu pojištění nejméně 20 let, nebo 15 let pojištění bez náhradních dob, a dosáhl věku alespoň o pět let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození.

Například žena narozená v druhé půlce roku 1957, která by do řádného důchodu šla letos ve věku 60 let a 8 měsíců, ale nemá potřebnou dobu pojištění, si tak na důchod počká až do roku 2026. Důchodový věk pro muže narozeného v roce 1957 je totiž 63 let a 8 měsíců. Když k tomu přičteme pět let, vychází z toho pro ženu z našeho příkladu důchodový věk 68 let a 8 měsíců. Do té doby důchod nedostane a musí si příjmy obstarat jinde, ať už prací, nebo přes sociální dávky.

Pojištění si můžete i doplatit

Připomeňme, že do doby pojištění se počítá zaměstnání nebo podnikání, při kterém lidé odvádí státu důchodové pojištění. Počítají se ale také takzvané náhradní doby. Například jde o dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti, o péči o dítě do čtyř let věku, základní vojenskou službu, o dobu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo o dobu péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby.

Počítá se také doba dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. K tomu se může přihlásit kdokoli, kdo zrovna nemá povinnou účast na pojištění. Platí se pak pojištění vypočítané z vyměřovacího základu, který se počítá z předchozích výdělků. I zde platí minimální výše pojistného, která je pro rok 2018 stanovena na 2099 korun.

Doplacení důchodového pojištění v obecných případech je zákonem omezeno na období jednoho roku přede dnem podání přihlášky k účasti na dobrovolném pojištění a podmínkou je, že před podáním přihlášky byla získána doba pojištění alespoň jeden rok. Účast na dobrovolném důchodovém pojištění je možná nejdéle po dobu 15 let, vysvětlila v důchodové poradně serveru Měšec.cz Eliška Volfová, ředitelka sekce provádění důchodového pojištění České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Doplatit důchodové pojištění dobrovolně lze i zpětně před podáním žádosti o důchod. Opět platí, že lze doplatit maximálně rok zpět. Výjimka platí pro situace, na které myslí zákon. Mezi nimi je třeba evidence na úřadu práce v době, kdy už vám nenáleží podpora (kompletní výpis těchto situací najdete na webu ČSSZ).

Když jste bez práce a pobíráte podporu od úřadu práce, počítá se to jako náhradní doba pojištění. Čas v evidenci po uplynutí podpory už náhradní dobou není, i tak se alespoň částečně započítává v momentě, kdy do důchodu vstupujete. Z doby vedení v evidenci úřadu práce, po kterou není vyplácena podpora při nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci, lze započítat nejvýše tři roky – jeden rok před 55. rokem věku, dva roky po 55. roku věku, uvádí ČSSZ na svém webu.

Zkontrolujte si důchodové konto

Přehled o získaných dobách pojištění získáte z informativního osobního listu důchodového pojištění. Ten ČSSZ posílá lidem v předdůchodovém věku, letos ho tak dostanou muži narození v roce 1957 a ženy v roce 1960. Jednou ročně o něj může zažádat každý, i když má do důchodu ještě daleko.

O informativní list lze požádat jednou za rok, ČSSZ má 90 dnů na jeho vyhotovení. Je na to speciální tiskopis. Zažádat je možné i elektronicky přes datovou schránku, přes ePortál ČSSZ nebo e-mailem s elektronickým podpisem.

FIN18_tip_v_clanku_Pejsa

Informativní list shrnuje informace, které ČSSZ má k jednotlivým lidem a které slouží k výpočtu budoucího důchodu. Jde právě třeba o přehled pojistných dob. Výpis z důchodového konta tak umožňuje s předstihem řešit situace, kdy se v přehledu objeví takzvaná doba neevidovaná, tedy období, ke kterým ČSSZ nemá žádný doklad. Dá se to řešit třeba tak, že firmu, ve které jste pracovali a která dokumenty na ČSSZ nedodala, o to požádáte. Pokud nespolupracuje, můžete chybějící doby pojištění na ČSSZ doložit dokumenty, které máte sami k dispozici. To je mimochodem jeden z důvodů, proč si schovávat výplatní pásky.

Potřebná doba pojištění často chybí například ženám, které se staraly o děti starší čtyř let. Náhradní doba se totiž počítá jen do tohoto věku. Problémy mohou mít také invalidní důchodci prvního a druhého stupně, do náhradní doby se totiž počítá jen třetí stupeň. Další problémovou skupinou pak jsou třeba vězni, kteří v době výkonu trestu nepracují. A dobu pojištění by měli pečlivě hlídat třeba i ti, kdo pracují v cizině, a to především mimo země Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Dobu pojištění v těchto zemích ČSSZ neuznává. Všem těmto lidem se tak doporučuje účast na dobrovolném pojištění.

Našli jste v článku chybu?