Hlavní navigace

Desetník: Nucená správa VZP končí... pomohla?

9. 5. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Pomohla nucená správa VZP českému zdravotnictví? Názory se různí. Od blahodárných účinků na snížení zadlužení po kosmetické úpravy a účetní triky. Kde je pravda? Diskuse mezi MF ČR a bankami v poklidu ustala. Zdaleka ne všichni se s tím ale hodlají smířit. Co bude dál?

DESETNÍK 80/2006 (24. 4. 2006 – 7. 5. 2006)

Nucená správa VZP končí… pomohla?

Ministr zdravotnictví David Rath se již před svým nástupem do funkce netajil záměrem došlápnout si na VZP. Roli kapří kosti v Rathově krku sehrála tehdejší sólistka VZP Jiřina Musílková. A tak není divu, že jakmile se mu naskytla první příležitost, chopil se jí. Následovala nucená správa a dočasné dosazení Josefa Čekala, někdejšího neúspěšného protikandidáta Musílkové na post ředitele VZP, na nejvyšší stolec.

Pomiňme nyní, že se panu Rathovi podařilo zaplnit Staroměstské náměstí v Praze lidmi s transparenty, lidmi, kteří s jeho politikou a kroky ve zdravotnictví nesouhlasili. Není třeba se jimi zabývat, protože ač tam byli zástupci zdravotníků, pacientů, lékárníků, stomatologů, provozovatelů nemocnic… tak se beztak jednalo o čistou politickou propagaci ze strany ODS. Poohlédněme se na nucenou správu.

Dobrá zpráva pro pojištěnce (a VZP také) bezesporu je, že 2. května nucená správa skončila, což znamená jistou stabilizaci ve zdravotním pojištění – a jmenování nového ředitele. Rozporuplné jsou její výsledky. Zatímco ministr Rath si ji pochvaluje, že přinesla očekávané ovoce (úspory, snížení dluhu), předseda koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek ukončení vítá, ale jiná věc je, jestli vůbec musela být správa uvalena, a stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek vidí za zlepšením hospodaření VZP pouze účetní triky a zvýšení příjmů ze strany parlamentu.

Smutné je, že k faktickému zlepšení hospodaření VZP skutečně nedošlo. Do VZP byly pouze napumpovány nové zdroje, ale systémově (rozumějte „dlouhodobě“) se její stav nezlepšil. Ostatně i zpráva vyšetřovací komise, která prošetřovala vzniklý dluh pojišťovny, dospěla k závěru, že VZP sama o sobě nemohla s dluhem nic dělat: VZP převážně formou paušálu platí určité objemy poskytované zdravotní péče, bez závislosti na její ceně či kvalitě.

Peníze ve zdravotnictví jsou. Mohlo by jich být víc, ale i s tím, co máme k dispozici, je možné lépe zacházet…

Váš nástupce [Josef Čekal] v pořadu České Televize Události, komentáře dne 17. ledna po svém jmenování prohlásil, že neví, co je příčinou dluhů zdravotní pojišťovny, přestože byl ředitelem krajské pobočky v Praze.

Jiřina Musílková: Musíte pochopit, že on nastupuje za nějaké situace, nechce se protivit panu Rathovi. Bude muset velmi vážit slova, aby se neznelíbil, ale zcela určitě ví, co je tou příčinou. Každou vyhlášku jsme probírali na poradě krajských ředitelů, probírali jsme ji v celé pojišťovně, dávali jsme k tomu analýzy. Všichni naši kolegové věděli, jak nás která vyhláška zatíží a co to bude znamenat ve zpoždění plateb.

Pan ředitel dobře ví, čím to bylo způsobeno. Ale umím ho pochopit. Já bych to neřekla, samozřejmě, protože jsem se pana Ratha nebála. Nemyslím si, že on se ho bojí, ale bude chtít plnit tu roli, která je na něj kladena. A chápu ho, že to tak říká.


K čemu vedla diskuse?

Diskuse o bankovních poplatcích, o níž jsem se zmínil naposledy minulý týden v článku o zrušení „nejabsurdnějšího“ poplatku Poštovní spořitelnou, bezesporu rozhýbala bankovní trh. Poplatky za zrušení účtu jsou již minulostí (jen Poštovní spořitelna si ho uchovává) a postupně dochází ke zjednodušování sazebníků. Přesto není vše tak růžové, jak by se mohlo zdát.

Patrik Nacher, iniciátor petice proti poplatkové politice bank a autor ankety o „nejabsurdnější bankovní poplatek“, spolu s Davidem Šmejkalem, předsedou SOS ČR, upozornili na několik drobností, které poněkud devalvují dohodu mezi bankami a ministerstvem.

Bankovní asociace se s Ministerstvem financí dohodla, že bude vytvořena expertní skupina, která měla mít za úkol rozpracovat analýzy oblastí, jako jsou společná revize podmínek informování klientů, zajistit nezávislou expertní studii srovnávající podmínky bank a nebankovních subjektů při nabídce finančních produktů, rozpracovat otázku evidence a ochrany osobních údajů klientů a s využitím Kodexu práv klientů navrhnout opatření, která posílí postavení klientů. (Proč nevznikla expertní skupina?)

Žádná expertní skupina ale nevznikla, přestože podle dohody měla zpracovat harmonogram prací do konce ledna 2006… a to se samozřejmě nelíbí spotřebitelským organizacím, které nemají kde a s kým o právech bankovních klientů jednat.

Na jednu stranu je sice smutné, že expertní komise nevznikla. Na druhou stranu ale vhazuji do pléna otázku, zda není expertních skupin v České republice již tak dost. A banky ve vztahu ke klientům dělají pokroky i bez expertní skupiny.


Příliš dobré výsledky nejsou dobré!

Ekonomika je velmi složitý systém. Tak složitý, že abyste ho byli schopni plně uchopit, musíte studovat celou vědu – ekonomii. A ani to vám poté mnohdy nepomůže, a pak musíte použít intuici, filipiku a… výřečnost?

Slovo „systém“ znamená ve zkratce soubor čehosi, co spolu vzájemně tvoří cosi a co se vzájemně ovlivňuje. „Systémem“ můžeme nazvat třeba dvě krabičky od zápalek, které postavíme na stůl těsně za sebe (můžete si to zároveň zkoušet, abyste měli jasnou představu, co mám na mysli – a já vám potom tu představu zbořím, nebojte se). Když postrčíte zadní krabičku, přední se dá do pohybu. Když do zadní strčíte větší silou, přední se rozjede rychleji (ostatně toto již popsal svého času Isaac Newton).

V ekonomice to tak ale neplatí vždy (jistě, můžete namítnout, že i Newtonova teorie byla již překonána a že ani ve fyzice to není tak zcela zřejmé, to však není podstatné).

Stav ekonomiky se měří různými indikátory. Nechci je zde všechny vyjmenovávat, protože si je můžete nalézt včetně dat pro českou ekonomiku v oblasti Dění v ekonomice (nehledě na to, že bych jejich výčtem možná přesáhl kapacitu disku), ale pro ukázku nejčastější – HDP, inflace, nezaměstnanost, produktivita…

Zřejmě byste očekávali, že například roste-li HDP nebo produktivita více, je to lepší a ekonomice se daří lépe. A daří-li se lépe ekonomice, daří se lépe i akciím a akciovým trhům. Není tomu tak vždy.

Rostou-li některé (pozitivní) indikátory více, než „se očekávalo“ (jakýsi souhrnný odhad, na kterém se „v průměru“ investoři a analytici shodli), zpravidla dojde k růstu kapitálových trhů. Ovšem je-li růst indikátoru příliš vysoký, může být pochopen jako varovný signál, že se děje něco nepředloženého, o čem ještě nevíme. Odtud se objevily v minulém týdnu některé varovné zprávy „americké ekonomice se daří lépe, než se čekalo, proto rostou obavy“ (konkrétně z inflačních tlaků a růstu úrokových sazeb).

A tak se může stát, že zatlačíte do zadní krabičky od zápalek, a ta přední couvne.


Finanční novinky

Uplynulých deset pracovních dní (v tomto případě pouze devět, neb jedno pondělí bylo svátkem práce – a tedy nepracovní) bylo na finanční novinky bohatých. Co se ve zkratce událo?

skoleni_15_4


Ceny – rostou, nebo klesají?

S cenami je to v poslední době jako na houpačce. Na jedné straně podle měření došlo od vstupu České republiky do EU ke zlevnění běžného nákupu, podle Ministerstva průmyslu a obchodu cena energií poroste o 10 – 20 % ročně. Zajímavé jsou též ceny pečiva – zatímco Český statistický úřad zjistil svým šetřením, že ceny pečiva poklesly, výrobci pečiva připravují zdražování až o 30 %.


Nemohu nezmínit…

… kuriózní případ v naší státní správě. České konsolidační agentuře se ztratilo 0,5 mld. Kč. Jeden pracovník je údajně odeslal na „nějaký“ účet ve Švýcarsku, aby se peníze zhodnotily, ale ty mezitím někam zmizely. Zdá se, že tak přijdeme o 500 mil. Kč a dva členové představenstva ČKA o místo.

Pomohla nucená správa VZP českému zdravotnictví?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).