Daně v USA - jedny z nejnižších

Daňové zatížení ve Spojených státech patří mezi jedno z nejnižší ze zemí OECD. Hospodářství nejvyspělejšího státu světa je založeno na nízkých daních při současné vysoké platební morálce většiny daňových poplatníků. Ve Spojených státech existuje přísný systém kontroly placení daní.

Rozdíly daní mezi USA a Evropskou unií

Daňový systém v USA je založen, podobně jako v členských zemích Evropské unie, na tradičním rozdělení na přímé a nepřímé daně. V USA ale neexistuje DPH (přitom daňový výnos z DPH přispívá ve většině členských zemích Evropské unie nejvíce do státní pokladny).

Daňové sazby pro jednotlivá fiskální období jsou vyhlašovány každoročně spolu s představením státního rozpočtu. Většina nepřímých daní má složku federální a státní. Část daní je tedy odváděna příslušnému státu a část odvodu plyne do federální pokladny. Federální vláda také určuje některé položky daně z příjmu. Většina daní je v kompetenci státních orgánů. Míra zdanění je v různých oblastech USA odlišná (například prodejní daň se pohybuje od 0 % do 15 %).

Nízké zdanění ve Spojených státech (v roce 2002 činilo 28 % HDP, průměr EU činil 41 %) považuje mnoho ekonomických odborníků – současně s významnějším výkonem výzkumu, vyšším podílem techniků a vědců v populaci, úzkou spoluprácí univerzit s průmyslem, lépe rozvinutým kapitálovým trhem, kulturní tradicí akceptující rizika a podnikavost a rychlým zakládáním firem díky jednoduché administrativě – za jeden z hlavních důvodů ekonomické vyspělosti Spojených států oproti silně sociálně zaměřené Evropské unii.

Nezaměstnanost je ve Spojených státech poloviční oproti členským zemím Evropské unie, sociální dávky jsou daleko nižší, a proto jsou státní výdaje na řešení sociálních problémů mnohem nižší než v Evropě.

Daně z příjmu fyzických osob a daně ze mzdy

Sazba daně z příjmu se liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Pro cizince je tato daň navíc ovlivněna řadou dalších faktorů, mezi něž patří počet dnů, které v kalendářním roce stráví v USA (jestliže méně než 183 dny a nemá v USA trvalé bydliště, a dále mu jsou jeho výplaty nepřetržitě poskytovány jeho zahraničním zaměstnavatelem, nepodléhá tento zaměstnanec povinnosti platit v USA daň z příjmů).

Zdanění je dále závislé na výši hrubého příjmu. Nejnižší sazba je 15 %, nejvyšší 39,6 %. Zaměstnavatelé potom platí za své zaměstnance daň ze mzdy, příspěvek na léčebnou péči, pracovní neschopnost či na důchody (tyto náklady se pohybují mezi 10 % až 20 % hrubé mzdy).

Samozřejmě i ve Spojených státech existují odpočitatelné položky. Průměrně tedy zdanění z příjmů fyzických osob a ostatní sociální náklady dosahují 15 % – 20 % příjmu.

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob je ukládána na všech správních úrovních: federální, státní a místní. Zaměstnavatelé tedy musí vyplnit a odevzdat tři formuláře pro jednotlivé úřady. Zdanění se liší stát od státu, jsou poskytovány různé daňové úlevy. V průměru daň z příjmů právnických osob dosahuje přibližně 10 % ze zisku společnosti.

Nepřímé daně

Každý stát může uplatňovat jiné nepřímé daně. Vyjmenujme pouze nejznámější, které přispívají nejvíce do rozpočtu.