Daň z příjmu klesla, ale sociální pojištění je stále vysoké

Výše sociálního pojištění se promítá do výše státních penzí, podpory v nezaměstnanosti, spoluúčasti pacientů při zdravotní péči či výše nemocenské. Většinou platí, že vyšší odvody na sociálním pojištění se rovnají vyšší penzi či nemocenské.

Od nového roku jsou zavedeny poplatky u lékaře, nemocenská je první tři dny nulová, reálná hodnota penzí mírně poklesla a v plánu je snížení podpory v nezaměstnanosti z 6 měsíců na měsíců 5. Sazba sociálního pojištění se však v Česku nesnížila.

Odvody zaměstnavatele jsou vyšší

V tabulce níže jsou u všech členských zemí OECD uvedené zákonné odvody zaměstnavatele na sociálním pojištění v loňském roce. Tato sazba by však měla být stejná i v letošním roce, protože u sociálního pojištění nedochází ke změnám tak často jako u změn sazby daně z příjmu fyzických osob.

Pod pojmem sociální pojištění jsou zahrnuty všechny pojistné odvody v zemi. Protože počet sazeb pojistného se v jednotlivých zemích liší, je uvedena jedna sazba, která je součtem všech sazeb. Například v Česku zaměstnavatel odvede na zdravotním pojištění 9 % a na sociálním pojištění 26 %, tj. v souhrnu 35 %. V některých zemích je pouze jedna sazba, v jiných je zvlášť zdravotní, nemocenské, důchodové a zaměstnanostní pojištění. Jedno však má většina zemí společné: odvody na sociálním pojištění jsou vyšší na straně zaměstnavatele než zaměstnance.

Zdroj: OECD, Statistics 2007, Income Tax Tables.

Ukázka výpočtu v Česku

Za rok 2007 činila v Česku průměrná hrubá měsíční mzda 21 692 Kč. Na této průměrné mzdě si vypočítáme čistou mzdu a uvidíme celkové odvody na sociálním pojištění podle nastavených parametrů v roce 2008. V našem případě se jedná o svobodného a bezdětného občana.

Jak je vidět na tomto příkladě, činí celkové mzdové náklady zaměstnavatele 29 300 Kč, ale na bankovním účtu zaměstnance se k dobru připíše jen 16 654 Kč (tj. 56,8 %). Vždyť jenom na sociálním pojištění zaměstnavatel odvede 7 593 Kč (5 640 Kč + 1 9­53 Kč).

Nulové pojištění na Novém Zélandu

Nejnižší odvody zaměstnavatele na sociálním pojištění jsou v Dánsku (sociální otázky jsou kryté z daně z příjmu, která je velmi vysoká), na Islandu, v Austrálii a USA. Na Novém Zélandu je sazba sociálního pojištění dokonce nulová. Vyšší odvody na sociálním pojištění než v Česku jsou pouze ve Francii, kde činí 42,3 %. V Česku jsou dokonce vyšší než ve Švédsku nebo Belgii, tedy zemích s nejvyšším zdaněním.

Na Novém Zélandu se neplatí ani sociální ani zdravotní pojištění. Zaměstnavatel tak neplatí za svého zaměstnance žádné povinné odvody navíc, jeho nákladem je tak pouze hrubá mzda zaměstnance, která je následně zdaněna. Protože se v zemi neplatí zdravotní pojištění, je zdravotní péče poměrně drahá. Občané mají proto uzavřené soukromé zdravotní pojištění. Výše krytí z tohoto pojištění závisí na uzavřené smlouvě. Za návštěvu praktického lékaře se platí cca 70 NZD, za návštěvu odborného lékaře cca 150 NDZ, za rentgen či ultrazvuk 130 NZD, za antibiotika cca 25 NZD/balení, za jeden den pobytu v nemocnici minimálně 500 NZD. 1 NZD je přitom asi 13,1 Kč.

Na Novém Zélandu je rovněž nejnižší státní penze z členských zemí OECD, protože je zde pouze základní schéma a výše státních náhrad nedosahuje u průměrné mzdy ani 40 % (například v Česku je to 60 %). Občané však mají uzavřené vlastní penzijní pojištění a další finanční produkty k zajištění na stáří, které výrazným způsobem doplňují státní penzi. Výše je pak samozřejmě individuální dle příspěvků v produktivním vě­ku.