Už v lednu je třeba odevzdat přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2019. Podávají ho ti, kdo se v roce 2018 nově stali vlastníkem nějaké nemovitosti. Oficiální termín pro odevzdání přiznání k dani z nemovitých věcí je do 31. ledna 2019.
Přiznání musí podat i lidé, u nichž se změnily „okolnosti rozhodné pro vyměření daně“. Typicky jde o kolaudaci stavby, dobudování přístavby k rodinnému domu, změnu rozlohy pozemku nebo prodej jedné z několika vlastněných nemovitostí.
Přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu. Blíží se tedy termín pro přiznání za rok 2019. Kdo podal daňové přiznání již dříve a v roce 2018 u něj nedošlo k žádné významné změně, nové přiznání za rok 2019 nepodává.
Projděte si, co se bude měnit v příštím roce
Na finanční úřad se ale budou muset na začátku roku 2019 (do konce ledna) povinně obrátit lidé, kteří už ve vlastnictví nemají žádnou nemovitost, protože ji (nebo je) v roce 2018 prodali nebo třeba darovali. Kdo má datovou schránku, musí i toto oznámení učinit přes ni.
Když se takto od dani z nemovitých věcí neodhlásíte, může vám v květnu 2019 opět ve schránce „přistát“ složenka k dani z nemovitostí, i když už nemáte daň za co platit. Za včasné neoznámení hrozí v krajním případě sankce, podle Generálního finančního ředitelství jde ale jen o mimořádné případy, kde finanční úřady sankci uplatňují. Včasným odhlášením se od placení daně z nemovitých věcí si ale každopádně ušetříte čas a možná i nervy při vysvětlování si celé věci s úředníky.
Více času na podání daňového přiznání za rok 2019 budou mít ti, kdo o zápis o změně vlastnictví do katastru zažádají ještě v roce 2018, ale k zápisu dojde až v roce 2019. Daňové přiznání je v takových případech třeba podat do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, ve kterém k zápisu došlo.
Kalkulačka daně z nemovitých věcí
Daňové přiznání musí v lednu roku 2019 podat nejen ti, kteří v roce 2018 nově nabyli nemovitost. Povinnost se týká například i lidí, kteří loni prodali některou ze svých nemovitostí a stále mají ve vlastnictví další nemovitosti.
Nové daňové přiznání se podává například i u přístaveb k rodinnému domu či k chalupě. Pozor by si měli dát také majitelé pozemků – při změně výměry třeba jen o metr čtvereční je třeba podat nové daňové přiznání.
Naopak daňové přiznání se nepodává v případech, kdy se mění jen výše daně například kvůli rozhodnutí obce o zvýšení místního koeficientu.
Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Pokud tedy máte více nemovitostí a všechny v jednom kraji, podáváte přiznání jen na jeden úřad. Pokud ale máte nemovitosti ve více krajích, podáváte více přiznání. Jedno za každý kraj.
Sazby a koeficienty
Přiznání k dani z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí – na jedné se počítá daň za pozemky a na druhé za stavby. Konečnou výši daně určují metry čtvereční vámi vlastněných nemovitostí a následně sazby a koeficienty, které stát pro jednotlivé typy nemovitostí určil. Například za byty a rodinné domy se více platí ve větších městech.
Konečnou výši daně pak svými rozhodnutími o místním koeficientu určují jednotlivé radnice, do jejichž rozpočtů vybrané peníze na dani z nemovitostí míří.
Zmíněné sazby najdete například v pokynech k daňovému přiznání, koeficienty pro „vaše“ město si pak můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy. Na daňovém portálu finanční správy je pak k dispozici průvodce daňovým přiznáním, který podle zadaných údajů rovnou do přiznání sazby a koeficienty za vás vyplňuje.
Jaké hrozí pokuty?
Pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení se začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání, tedy až od 8. února. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 200 korun. Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 korun, by se pokuta vyšplhala na 200 korun až po více jak ročním zpoždění.
V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou. Když daňové přiznání třeba až po výzvě z finančního úřadu odevzdáte, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu v minimální výši 500 korun.
Pozor by si měli dát majitelé aktivních datových schránek, ti musejí přiznání podat elektronicky. Pokud poplatník podá daňové přiznání k dani z nemovitých věcí jinak než elektronicky, přičemž má povinnost podat daňové přiznání elektronicky, tak od správce daně obdrží výzvu k odstranění vad podání (tj. aby daňové přiznání podal elektronicky). Pokud tak neučiní (přiznání elektronicky nepodá), tak se daňové přiznání uplynutím stanovené lhůty ve výzvě stává neúčinným,
říká Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Návody krok za krokem
Platí se později
Termín pro platbu samotné daně z nemovitých věcí trvá pro většinu poplatníků až do 31. května 2019. Kdo platí více jak pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu.
Finanční úřady budou v květnu roku 2019 posílat složenky s aktuální výší daně z nemovitých věcí. Možné je zažádat také o zaslání platebních údajů na e-mail. O to je třeba požádat do poloviny března. E-mail s platebními údaji pak nahradí složenku. V e-mailu bude i QR kód s platbou.
Zaplatit je možné také přes SIPO. O to musíte na finančním úřadě zažádat do konce ledna. O obě tyto možnosti, které se vzájemně vylučují, je třeba zažádat na finančním úřadě na připravených tiskopisech (SIPO, e-mail).
V případě, že někomu vyjde daň na méně než 30 korun, platit ji nemusí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.
ČLÁNKY DO MAILU