Hlavní navigace

ČSSZ: „U přezkoumávání invalidního důchodu vás lékař vidět nemusí“

Autor: Depositphotos

Je dovoleno při invalidním důchodu pracovat? A jak to, že může mít osoba s invalidním důchodem 2. stupně nižší dávku než ta, která je klasifikovaná stupněm prvním? S Janou Buraňovou jsme si povídali o invalidních důchodech.

Problematika invalidních důchodů je poměrně složitá. Procesu přidělování a odebírání důchodů jsme se podrobně věnovali v článku Kdy vám mohou přidělit a kdy sebrat invalidní důchod? Napište nám svůj příběh. Následně jsme vybrané příběhy uveřejnili v článku Invalidní jste, ale důchod vám sebereme. Kdy se odebírají invalidní důchody? 

Některé otázky, které jste pokládali v komentářích, nás inspirovaly k podrobnému prozkoumání. Rozhodli jsme se tedy oslovit Českou správu sociálního zabezpečení a zeptat se, jak v praxi celý systém funguje a jak se může například stát, že poživatel invalidního důchodu 3. stupně má nižší důchod než poživatel invalidního důchodu 2. stupně.

Nejen o tom jsme si povídali s Janou Buraňovou, ředitelkou odboru komunikace a tiskovou mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Kolik invalidních důchodů jste v roce 2016 přidělili?

Počty přiznaných invalidních důchodů jdou do tisíců. Nejvíce jsme loni přiznali invalidní důchody pro invaliditu prvního stupně, a to bezmála šestnáct tisíc. Pro invaliditu třetího stupně jsme přiznali přes devět tisíc invalidních důchodů a v případě invalidity druhého stupně pak téměř pět tisíc invalidních důchodů.

A kolik jich naopak bylo loni odebráno?

Záleží na tom, z jakého důvodu byl invalidní důchod odebrán. U téměř sedmi tisíců jsme výplatu důchodu zastavili, protože důchodce zemřel. Na základě kontrolní lékařské prohlídky jsme o zániku nároku na invalidní důchod rozhodli u dvou a půl tisíce případů. Ale změně rozhodnutí vždy musí předcházet kontrolní lékařská prohlídka.

A určité procento také tvoří starobní důchodci. Lidem, kteří v období, kdy pobírají invalidní důchod, dosáhnou 65 let věku, ČSSZ ze zákona tento důchod automaticky transformuje na důchod starobní. Formálně tak dojde k zániku nároku na invalidní důchod. Výše pobíraného důchodu se touto změnou nemění. Statisticky se sice jedná o zánik, ale lidem příjem, resp. důchod, zůstává.

Proč je nutné opakovaně posuzovat zdravotní stav?

Zdravotní stav zpravidla není neměnný. V průběhu času může docházet k jeho zlepšení, nebo naopak ke zhoršení. Z tohoto důvodu posudkový lékař při uznání invalidity zpravidla stanoví také termín kontrolní lékařské prohlídky. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít vedle potvrzení dříve uznaného stupně invalidity také ke změně stupně invalidity na nižší nebo vyšší. Nebo je v rámci posudkového závěru konstatováno, že pokles pracovní schopnosti neodpovídá žádnému stupni invalidity.

Jana Buraňová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Jana Buraňová

Působí na pozici ředitelky odboru komunikace a tiskové mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Mohou lidé na prohlídku i dříve, pokud se jejich stav zhorší a oni mají pocit, že by mohli být přeřazeni do vyššího stupně invalidity?

Ano. Lidé mohou požádat o změnu výše invalidního důchodu, tedy stupně invalidity, pokud se domnívají, že se změnil, zhoršil jejich zdravotní stav. Výsledkem posouzení však může být i snížení stupně či oduznání invalidity.

Bývá statisticky častější úplné odebrání invalidního důchodu, nebo spíše přeřazení do nižšího stupně invalidity?

Přeřazení do nižšího stupně invalidity je dvakrát tak častější než zánik nároku na invalidní důchod.

Jak dlouho trvá proces přidělení invalidního důchodu?

Rozhodnutí o nároku na dávku vydá ČSSZ do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu pro posouzení zdravotního stavu žadatele (může činit až 45 dní). Dále se může prodloužit též po dobu, po kterou se došetřují další rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj. Nicméně průměrná délka řízení o přiznání invalidního důchodu na konci června činila 64 dnů.

Jak dlouho trvá naopak proces odebrání invalidního důchodu?

V okamžiku, kdy jsou zjištěny skutečnosti, které mají vliv na výplatu invalidního důchodu, musí u případu proběhnout rozhodovací řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí s odůvodněním, proč nárok na invalidní důchod zanikl. ČSSZ zde zahájí řízení tzv. z moci úřední, na vydání rozhodnutí se vztahují běžné lhůty podle správního řádu, tj. rozhodnutí je vydáno buďto bezodkladně, nebo do 30 dnů, u složitých případů do 60 dnů.

Mohla byste popsat samotný proces odebírání?

Musí být provedena kontrolní lékařská prohlídka. Posouzení zdravotního stavu provádí posudkový lékař OSSZ příslušné podle místa trvalého bydliště. Proces posuzování invalidity začíná tím, že ošetřující lékař pro potřeby OSSZ zpracuje a vystaví podklady o zdravotním stavu. To většinou dělá praktický lékař. I sami klienti ale mohou OSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které u sebe mají a považují je za významné.

Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání. K vyplnění jej invalidnímu důchodci zašle OSSZ. Po obdržení všech podkladů posuzující lékař posudkové služby vyhodnotí všechny posudkově významné skutečnosti a posoudí funkční dopad rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pracovní schopnost. Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který je občanovi též zaslán.

K přiznání invalidního důchodu mi tedy stačí „správná diagnóza“?

O invaliditě nerozhoduje pouze samotná diagnóza. Posuzuje se funkční dopad rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pracovní schopnost. Invalidita je zákonem definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a je rozdělena do tří stupňů. Ztráta 35 až 49 % pracovních schopností znamená první stupeň, 50 až 69 % druhý stupeň a 70 % a výše třetí stupeň invalidity. Při ztrátě pracovní schopnosti méně jak o 35 % se invalidita neuznává a tím není splněna jedna z podmínek nároku na přiznání invalidního důchodu.

Je nutné, aby v případě posuzování o přidělení či odebrání invalidního důchodu viděl konkrétního žadatele posudkový lékař?

Není. Lidé se mylně domnívají, že u této „prohlídky“ musí být osobně. Vzhledem k tomu, že posudkový lékař OSSZ během ní vyhodnocuje především veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy od ošetřujících lékařů či specialistů a podklady z předchozích vyšetření klientů, osobní účast není nutná, může jít o tzv. posouzení v nepřítomnosti.

V některých případech došlo i k tomu, že byl proces zahájen bez vědomí invalidního důchodce. Ten byl až následně informován o tom, že proces běží a důchod mu bude zcela odebrán, ačkoli invalidita a její stupeň dle vyjádření ošetřujícího lékaře trvá. Jak může k takovým situacím dojít? Přesto, že je osoba invalidní, tak o důchod přijde.

Občan je vždy informován o zahájení správního řízení a je vyzván k součinnosti. Výjimečně může dojít k tomu, že o zahájení se nedozví, protože se nezdržuje na adrese trvalého bydliště a úřadu včas neoznámil změnu adresy.

Není ovšem pravdou, že ošetřující lékař, odborný či praktický, může potvrdit, že splňujete kritéria pro přiznání invalidního důchodu z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Tuto kompetenci má jen posudkový lékař. Při ztrátě méně jak 35 % pracovní schopnosti na invalidní důchod nárok není. Je třeba vědět, že tato oblast je upravena právními předpisy, kterými se posudkový lékař musí řídit.

Jak se může invalidní důchodce bránit, pokud nesouhlasí?

Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ o invalidním důchodu, může se odvolat, přesněji řečeno podat námitky, a to do 30 dnů od jeho doručení. Námitky lze uplatnit buď prostřednictvím příslušné OSSZ, nebo je přímo zaslat na ústředí ČSSZ v Praze.

Pokud nesouhlasí ani s rozhodnutím, které bylo vydáno v námitkovém řízení, může podat soudní žalobu ke krajskému soudu. Pro účely soudního řízení posudek o invaliditě vypracovává posudková komise MPSV. Soudní přezkumy pro účely sociálního zabezpečení jsou pro účastníky řízení osvobozeny od soudních poplatků a není třeba jejich právního zastoupení.

Proti samotnému posudku nelze podat odvolání, resp. námitky. To je možné jen proti rozhodnutí ČSSZ ve věci invalidního důchodu.

Jak se problematika ID dívá na to, když si člověk s ID zároveň přivydělává/pracuje na plný úvazek? Co je dovoleno?

Lidé s přiznaným invalidním důchodem podle svých možností pracovat mohou. Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé všech tří stupňů invalidních důchodů tedy mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat.

Někdy se to tedy naopak předpokládá?

Ano, u lidí, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, právní úprava předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Pokud ale nevykonávají činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, lidově neplatí z ní odvody, samotné období pobírání tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod nebo jeho výši.

Může dojít k situaci, že osoba, která pobírá ID 1. stupně, má vyšší ID než osoba pobírající ID 2. stupně? Jak k tomu dojde?

Invalidní důchod lze získat za splnění dvou zákonem daných podmínek. Jednou z nich je tzv. zjištění invalidity. Tomu předchází proces posuzování invalidity lékařem posudkové služby. Druhou nezbytnou podmínkou je získání potřebné doby pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Ta se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Výše invalidního důchodu se skládá ze dvou složek. První je základní výměra, která je stejná pro každého občana a v roce 2017 činí její výše 2550 Kč měsíčně. Druhou složkou je procentní výměra. Ta zohledňuje odpracované roky včetně dosahovaných výdělků za rozhodné období a stupeň invalidity.

Dále pak hraje roli i takzvaná dopočtená doba, tedy období od vzniku invalidity až po dosažení důchodového věku a přiznaný stupeň invalidity. Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 %, u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 % a u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 %.

Je tedy možné, že občan, který získal více let pojištění a dosahoval vyšších výdělků, má vypočten invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve vyšší výši než občan invalidní důchod pro invaliditu vyššího stupně.

Děkuji vám za rozhovor.

Zeptejte se v poradně

Na základě vašich podnětů jsme ve spolupráci s ČSSZ připravili pro vás internetovou poradnu na téma důchodů, která bude probíhat po dobu 14 dnů, tzv. offline (odpovídající reaguje průběžně, ne online). Poradna startuje během pondělí 28. srpna 2017. Pro více informací sledujte Měšec.cz.

Našli jste v článku chybu?