Skoro každý ví, že je-li zaměstnavatelem vyslán k práci jinam než obvykle, má na takové pracovní cestě nárok na cestovní náhrady. Nejznámější je stravné. O jeho aktuální výši pro rok 2018 jsme informovali v článku Tuzemské diety se v roce 2018 zvyšují.
Samozřejmě zaměstnavatel musí uhradit také další výlohy, třeba náklady spojené s ubytováním, pokud musíte v cíli přenocovat. Známé jsou i náhrady, pokud cestujete vlastním vozem – máte nárok na proplacení pohonných hmot a příspěvek na amortizaci vozidla. I o jejich výši pro rok 2018 jsme psali společně se stravným v článku Kolik dostanete na jídlo a auto na pracovní cestě?
Jenže jak je to se mzdou? Na pracovní cestě jste vlastně po celou dobu jejího trvání. Znamená to, že stále pracujete, když třeba sedíte ve vlaku nebo autobuse a čtete si? Že pořád pracujete a musí vám být proplacena každá hodina? A dokonce s příplatkem za přesčasovou práci, když v místě výkonu práce přespíte, protože jste v zájmu zaměstnavatele z domova i mimo svou pracovní dobu?
Ne všechno je prací – spánek vám nikdo neproplatí
Ne, není tomu tak. V průběhu (po dobu trvání) pracovní cesty nevykonáváte práci nepřetržitě. Část pracovní cesty strávíte cestováním. Podstatný úsek pracovní cesty jistě připadá na samotný výkon práce, pro který jste byli na pracovní cestu do určeného místa zaměstnavatelem vysláni. Část doby pracovní cesty strávíte dalšími úkony, ale též čekáním, odpočinkem apod. a po vykonání příslušné práce cestou zpět do určeného místa ukončení pracovní cesty.
Dobu trvání pracovní cesty mimo – nad rámec stanovené pracovní doby, pokud nevykonáváte práci sjednanou v pracovní smlouvě, ale prostě jste jenom na pracovní cestě, není možno považovat za práci přesčas, neboť pro práci přesčas musí být splněna podstatná podmínka, a to výkon práce mimo pracovní dobu stanovenou rozvrhem směn. Jako přesčasy vám musejí zaplatit jen za skutečný výkon práce nad rámec běžné pracovní doby. Tedy pouze tehdy, pokud opravdu na pracovní cestě pracujete déle, než činí pracovní směna. Mzdu dostanete pouze za výkon práce.
Nemůžete být ošizeni, protože vás zaměstnavatel vyslal pracovat jinam
Doba strávená na pracovní cestě jinak než vlastním plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Zaměstnavatel vám tím, že vás vyslal na pracovní cestu, znemožňuje vykonávat práci v pracovní době (o pracovní směně), přicházíte tak o svou mzdu. Proto vám musí být nahrazena. Máte nárok na náhradu mzdy.
Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů představuje např. čas překonávání vzdálenosti (tedy dobu cestování) mezi východiskem (místem startu) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště a čas cestování nazpět do místa ukončení pracovní cesty. Pokud tato doba spadá do pracovní směny zaměstnance, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Pokud ovšem tento čas cestování probíhá před nebo po pracovní směně zaměstnance, jedná se pouze o dobu cestování, za kterou náleží zaměstnanci pouze cestovní náhrady (např. stravné). Veškerý čas strávený na pracovní cestě se vám pro účely cestovních náhrad ovšem počítá.
Řízení vozidla
Jízda vozidlem se ovšem považuje za výkon práce v případě zaměstnance, který řídí toto vozidlo a který má v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno řízení vozidla, neboť tento zaměstnanec řízením vozidla vykonává práci, jejíž druh má sjednán v pracovní smlouvě. To tedy znamená, že u zaměstnance, který řídí tzv. referentské vozidlo, bude jiný postup v případě, kdy v pracovní smlouvě řízení takovéhoto vozidla sjednáno nemá, a jiný v případě, kdy řízení vozidla v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno má.
Vysvětlující příklad
Nejlepší bude vše osvětlit na praktickém příkladu.
Řekněme, že zaměstnancova běžná pracovní směna začíná v 7:30 dopoledne a končí v 16:00 hodin odpoledne, ovšem je na pracovní cestě, na kterou vyrazil prostředkem veřejné dopravy už v 7:00.
Cesta do místa výkonu práce a taktéž zpět trvá 2 hodiny.
Za dobu od 7:00 do začátku pracovní doby od 7:30 mu mzda nenáleží, protože nevykonává práci, ale tato doba se počítá pro nárok na cestovní náhrady.
Za dobu od 7:30 do 9:00 nastává překážka v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnanec v důsledku cestování k plnění pracovních úkolů přichází o mzdu, má tedy nárok na náhradu mzdy. A ta je mnohdy vyšší než vlastní mzda, psali jsme o tom v článku Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?
Od 9:00 do 15:00, kdy zaměstnanec pracuje, mu náleží mzda, pouze s výjimkou půlhodinové přestávky v práci, ale i ta se mu počítá pro účely cestovních náhrad. (Připomeňte si v této souvislosti náš článek Můžete dostat jak stravenku, tak stravné?)
Od 15:00 zase zaměstnanec cestuje zpět domů.
Za dobu od 15:00 do 16:00, kdy by skončila jeho běžná pracovní doba, má nárok na náhradu mzdy.
Od 16:00 do17:00 však už nemá nárok ani na náhradu mzdy, ani na mzdu, pouze se znovu tato doba počítá pro účely cestovních náhrad.
Když pracujete déle než běžnou směnu
Uvedli jsme jednoduchý případ, kdy zaměstnanec pracoval kratší dobu, než trvá jeho pracovní směna. Pokud by pracoval déle, vznikl by mu nárok i na příplatek za přesčasovou práci, touto problematikou už jsme se podrobně zabývali v článcích I na pracovní cestě si můžete vydělat na přesčasech a Kdy lze nařídit práci přesčas a jak ji proplatit?
ČLÁNKY DO MAILU