Celá řada zaměstnaneckých nároků se odvíjí od vašeho průměrného výdělku, třeba náhrada mzdy při překážkách v práci, náhrada mzdy za dovolenou, ale také výše odstupného.
Více informací se dozvíte v článku Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete? Proto je důležité, aby vám byl průměrný výdělek správně stanoven a bylo do něj započítáno všechno, co do něj započítáno být má.
Zaměstnankyně vymáhala na svém zaměstnavateli dlužnou náhradu platu soudní cestou, byla úspěšná. Vznikl však spor o to, jak má být tato náhrada odvozovaná od průměrného výdělku vysoká, co všechno do průměrného výdělku započítat. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu platu od 10. 9. 2007. Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku je proto druhé čtvrtletí roku 2007. Zaměstnavatel však do příjmu (hrubého platu) zúčtovaného za 2. čtvrtletí 2007 nezapočítal určitou část platu (818 Kč), na kterou v tomto období zaměstnankyni vznikl nárok, ale byla vyplacena později. Šlo o částku relativně malou, ale za delší období narostla. S názorem, že do hrubého platu zúčtovaného v určitém období nelze zahrnout i část platu, na kterou v tomto období vznikl nárok, ale byla vyplacena v jiném období, jímž se řídil zaměstnavatel, vyslovil Nejvyšší soud ČR nesouhlas v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 517/2015, ze dne 25. 5. 2016.
Pravidla zákoníku práce jsou závazná
Má-li být v pracovněprávních vztazích použit průměrný výdělek, postupuje se při jeho zjištění podle ust. § 351 a násl. zákoníku práce. Při zjišťování průměrného výdělku se musí postupovat jen podle části třinácté hlavy osmnácté zákoníku práce. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak (ust. § 352 zákoníku práce). Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z vaší hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce). Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (ust. § 354 odst. 1 zákoníku práce).
Pro stanovení průměrného výdělku mají význam tři základní skutečnosti:
- rozhodné období,
- hrubá mzda zúčtovaná k výplatě v rozhodném období,
- odpracovaná doba v rozhodném období.
Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí a výkladem nelze dovodit, že by rozhodným obdobím mohl být časový úsek jiný. Základem pro výpočet průměrného výdělku má tedy v posuzované věci být plat, který byl žalobkyni zúčtován v rozhodném období – v kalendářním čtvrtletí předcházejícím vzniku nároku na náhradu platu (tj. doba od 1. 4. 2007 do 30 .6. 2007). S názorem zaměstnavatele, že při výpočtu průměrného výdělku žalobkyně nelze zohlednit částku 818 Kč, která jí příslušela za duben 2007, ale byla vyplacena až s platem za srpen 2007, tedy až po uplynutí rozhodného období, nelze souhlasit.
Vám coby zaměstnanci vzniká právní nárok na plat následně za práci, kterou jste v pracovním poměru pro zaměstnavatele vykonali. Vztaženo na posuzovaný případ to znamená, že nárok žalobkyně na plat za duben 2007 zahrnoval i oněch 818 Kč (příplatek za vedení, který zaměstnavatel nevyplatil). Poukazuje-li zaměstnavatel na to, že k proplacení uvedené částky došlo jindy (až s platem za srpen 2007), potom vlastně ztotožňuje fakticitu výplaty platu s jeho zúčtováním poté, co zaměstnanci na plat vzniklo právo.
Splatnost a výplata mzdy
Pracovněprávní předpisy upravují a rozlišují mezi splatností platu (jeho náhrady) na straně jedné a výplatou platu (jeho náhrady) na straně druhé. Zatímco splatnost (termín splatnosti) nastává podle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat či jeho náhradu (tedy, řečeno jinak, uplynutím posledního dne takového měsíce), výplatu (pravidelný termín výplaty) určí podle ust. § 141 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací v mezích období uvedeného v ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce, nebyl-li pravidelný termín výplaty sjednán v kolektivní smlouvě.
Pro posouzení výše platu, který vám přísluší za rozhodné období, však není významné, kdy se stal plat splatným nebo kdy měl být vyplacen (resp. kdy vůbec byl – jako v posuzované věci – fakticky vyplacen). Tedy – jinak řečeno – kdy byl nárok na plat uspokojen, neboť uvedený postup nebere náležitě v úvahu zákonnou povinnost zaměstnavatele zúčtovat plat po vykonané práci a v rozporu s tím činí rozsah platu za rozhodné období – a tím i průměrného výdělku – odvislým od úvahy zaměstnavatele, v jakém období se rozhodne vám plat (jeho část) vyplatit.
Z uvedeného vyplývá, že platem zúčtovaným k výplatě za rozhodné období ve smyslu ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v jakém zaměstnanci vzniklo za práci vykonanou v rozhodném období. Z tohoto hlediska není významné, kdy k výplatě platu (jeho části) fakticky došlo. (Spor se udál ve veřejném sektoru, kde se vyplácí plat (viz ust. § 109 odst. 3), totéž pak platí pro mzdu v soukromém sektoru.)
Shrnutí
Mzdou, kterou vám zúčtují k výplatě za rozhodné období ve smyslu ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce, je třeba rozumět zúčtování práva na mzdu v rozsahu, v jakém vám vzniklo za práci vykonanou v rozhodném období. Z tohoto hlediska není významné, kdy k výplatě mzdy nebo platu fakticky došlo.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 517/2015, ze dne 25. 5. 2016)
