Platební rozkaz je využíván v občanském soudním řízení obecnými soudy. Upraven je v zákoně o občanském soudním řízení č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podmínky vydání platebního rozkazu
Platební rozkaz je formou zkráceného řízení. Soud ho může vydat i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného v případě, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.
V platebním rozkazu žalovanému soud uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.
Občanský soudní řád stanoví, že platební rozkaz nelze vydat,
- jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;
- není-li znám pobyt žalovaného;
- má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.
Pokud tedy soud nevydá platební rozkaz, nařídí jednání.
Důležitým ustanovením zákona je, že platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, neboť náhradní doručení, které jinak připouští zákon, je vyloučeno. Přitom nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.
Platební rozkaz není radno podceňovat
Občanský soudní řád stanoví, že platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku a je vykonatelný všemi způsoby exekuce. Podá-li ale i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání.
Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.
Zvláštní formou platebního rozkazu je směnečný (šekový) rozkaz
Pokud předloží žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá.
I směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, i v tomto případě nařídí soud jednání. A tak i v tomto případě, pokud nepodá žalovaný včas proti tomuto rozkazu námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku.
Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.
Podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání. Důležité je však znát procesní zásadu (jde o tzv. koncentraci řízení), že soud k námitkám později vzneseným již nemůže přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti, nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.
Vezme-li žalovaný námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je i zde odvolání.