Hlavní navigace

Názor k článku Jak se liší plat za stejnou práci u muže a u ženy? od Jarmila - Pohled ženy: to, že někdo někomu sáhl před...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 11. 2017 8:22

    Jarmila (neregistrovaný)

    Pohled ženy: to, že někdo někomu sáhl před 30 lety na koleno, je zhůvěřilost. Je ale rozdíl, pokud šmatá na koleno (zadek nebo jinou část těla) nadřízený podřízené ženě, očekává jistý druh náklonnosti výměnou za prémie, nebo pokud se v práci pozdravíme a občas tam padne třeba nějaká dvojsmyslná narážka, ale pouze v rámci vtipu, dobré nálady a kolegiálních vtzahů mezi muži a ženami na jednom pracovišti, a to bez sexuálního podtextu. Ono všechno by mělo mít své hranice v rámci selského rozumu.

    Rozdíl mezi platy žen a mužů je bohužel skutečnost. Před mnoha lety jsem pracovala jako personální šéf podniku. Na místa, kde mohl pracovat jak muž, tak žena, měli muži o cca 1/4 větší plat a byli příjmáni se slovy "on je chlap, živí rodinu", "on by to za ty peníze nedělal" atd. Taky v profesích, které se v posledních 50 letech feminizovaly, je to vidět - typicky učitelé, zdravotníci. Ve školství těch chlapů moc není, pokud ano, obvykle se dostanou na vedoucí místa. U lékařů se tento stav snad už napravil, u zdravotních sester bohužel ještě ne. Bohužel je to stav historicky daný. V minulosti ženy nepracovaly za peníze, staraly se o domácnost, rodinu živil chlap. Tomu taky odpovídalo vzdělání žen, sice prošly povinnou školní docházkou, ale ta končila ve 12 letech, takže uměly tak možná číst, psát a počítat. Žena se obvykle nevyučila řemeslu, pokud manželka přebírala řemeslnou dílnu po zemřelém manželovi, nemohla ji vést sama, musela se vdát a dílnu vedl manžel. Vyšší vzdělání žen bylo utopií. První žena - lékařka - promovala až v r. 1902 (MUDr. Anna Honzáková). Ona teda nebyla úplně první, protože v Čechách již byly dvě lékařky, ale ty promovaly v zahraničí (ve Švýcarsku). Já vím, namítnete, že ženy pracovaly jako tovární dělnice, ale to bylo většinou do doby, než se vdaly, pak rodinu živil muž. Pouze v nejchudších vrstvách, kde plat muže na výživu rodiny nestačil, pracovaly ženy např. jako pradleny, pomocnice v zemědělství, prostě prováděly nekvalifikované práce.
    Ono se může opticky zdát, že se ty ženy měly, když nepracovaly za peníze. Ony ale pracovaly docela těžce, protože péče o rodinu byla práce na celý úvazek, a to tzv. lepší rodiny ještě mívaly služku. Ono totiž stačilo jen vaření a praní: žádné otočit knoflíkem a jedeme. Uvařit znamenalo nejprve vybrat z kamen popel, zatopit, mít připravené dřevo a uhlí na přikládání. V létě, kdy je venku 30 stupňů, bylo vaření na rozpálených kamnech fakt lahůdkou, stejně jako pečení. A což teprve prádlo: ohřát vodu, vydrbat prádlo na valše, vymáchat v několika vodách, usušit na šňůře - dělal by to dneska někdo? Tu dřinu si dneska už nedovedeme ani představit.
    Jenže: žena byla na muži zcela ekonomicky závislá. Pokud se muž rozhodl, že peníze protočí v kartách nebo prochlastá v hospodě, byla bezmocná. To bylo důvodem, proč vlastně vzniknul Feminismus a ženy se začaly snažit o změnu. Jenže změna byla možná až v okamžiku, kdy se usnadní péče o rodinu. To umožnilo až masové zavedení elektřiny. Shodou okolností se tak stalo po 2.sv.válce, kdy byla zdecimována mužská pracovní síla, průmysl ale pracovní sílu potřeboval, tak sáhnul po ženách. Když se podařilo vyřešit hlídání malých dětí (nejprve tzv. žňové útulky, později vznik mateřských škol), mohly se ženy vymanit ze závislosti na mužích jako jediných živitelů rodiny.
    Jako ženská Vám ale pánové řeknu jedno: byl to hodně dlouhý boj, aby chlapi, ti pánové tvorstva, uznali, že ženská je taky člověk. Mnozí s tím mají problémy ještě dneska. Já jsem osobně nesmírně šťastná, že jsem se narodila v oblasti, kde ženská není tak úplně druhořadým občanem, že máme možnost vzdělání (ještě třeba generace žen, narozených před r. 1950, neměla ani řidičáky, dneska už je to běžné) a že nemusíme být závislé na mužích jako jediných živitelích rodiny. Společnost má sice ještě co dohánět, ještě je co zlepšovat, ale oproti třeba stavu před 50 roky je už situace žen podstatně lepší.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).