Jako tomu bylo a je každoročně, dochází i k 1. lednu 2025 ke změně výše nezabavitelných částek na základě jejich valorizace, jakož i dalších parametrů (rozhodujících čísel, limitů) exekučních srážek ze mzdy.
Takovými parametry jsou výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy (které zbudou po odečtení nezabavitelných částek) určujících, kolik lze srazit povinnému dlužníkovi v exekuci pro přednostní pohledávky (dluhy) a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) jeho oprávněných věřitelů, a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení.
To vše se mění na základě navýšení příslušného normativu nákladů na bydlení.
Navíc však dochází též ke změně pravidel pro zápočet (použití, uplatnění) nezabavitelné částky na vyživovanou osobu, a to na manžela (manželku), resp. partnera podle občanského zákoníku nebo (registrovaného) partnera podle zákona o registrovaném partnerství.
Ostatně zápočet nezabavitelné částky na partnera nebo partnerku, pokud k němu dochází, resp. bude docházet, je novinkou, dosud se nezabavitelná částka počítala jen na manžela nebo manželku, pro registrované partnery neplatila.
A tyto změny některé dlužníky nepříjemně překvapí, když zjistí, že sice byly nezabavitelné částky zvýšeny, ale jejich nezabavitelné minimum je přesto nižší. Jak je to možné?
Změny ohledně zápočtu nezabavitelné částky na manžela či manželku – nově jen u důchodců
Na manžela (manželku), resp. zákonného partnera (partnerku) bude od 1. 1. 2025 započítávána nezabavitelná částka, jen pokud je povinný dlužník nebo jeho manžel (manželka) či zákonný partner (partnerka) poživatelem starobního důchodu, sirotčího důchodu nebo důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně. Pravidla exekučních srážek se tak nově významně liší podle toho, zda je povinný dlužník poživatelem uvedených důchodů ze státního důchodového pojištění, nebo ne.
Relativně nedávno, a to od 1. 10. 2024, bylo totiž zavedeno pravidlo, že při 4 a více nařízených exekucích pro uspokojení peněžitých pohledávek je povinnému dlužníkovi ze mzdy sráženo jako při exekuci pro přednostní pohledávky, tedy ze 2/3 zbytku čisté mzdy po odečtení celkové nezabavitelné částky (a ne jen 1/3), a to i když žádné takové prioritní pohledávky exekučně uspokojovány nejsou.
Přičemž toto pravidlo se neuplatní, je-li povinný dlužník poživatelem právě starobního nebo sirotčího důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně. Psali jsme o tom v článku Změna exekučních srážek ze mzdy: Od čtyř exekucí vám nově mohou srazit více peněz než dřív (PŘÍKLADY).
Okamžitá aplikace nových pravidel – již při lednové výplatě prosincové mzdy
Dosud jsme byli zvyklí na to, že nové nezabavitelné částky a další parametry exekučních srážek pro daný (nový) kalendářní rok ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden daného roku, zúčtovanou a vyplácenou v únoru daného roku, zatímco mzda za měsíc prosinec roku předchozího vyplácená v lednu následujícího (nového) kalendářního roku je (ještě) zúčtována podle nezabavitelných částek pro předchozí kalendářní rok.
(Podle ust. § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. totiž platí, že zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.)
V roce 2025 tomu je výjimečně jinak, nové parametry srážek ze mzdy se uplatní již při zúčtování mzdy za prosinec 2024 v lednu 2025.
(Podle nově s účinností k 1. 1. 2025 formulovaného ust. § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, ust. § 4 odst. 1 zmíněného nařízení vlády se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.)
Konstrukce (výpočet) a užití nezabavitelných částek
Základní částka, která nesmí být (podle ust. § 278 občanského soudního řádu) sražena povinnému (dlužníkovi) z měsíční mzdy, je rovna úhrnu
- 1. nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka, která sestává ze dvou třetin součtu
a) částky životního minima jednotlivce a
b) částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli podle zákona o státní sociální podpoře (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný dlužník bydlí a zda vůbec bydlí, nebo nebydlí v nájemním bytě)
a
- 2. nezabavitelných částek na vyživované osoby (na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné), a to ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na povinného dlužníka.
Nezabavitelná částka na manžela se nově už zásadně (automaticky) nepočítá, ale jsou výjimky
Manžel (manželka) povinného dlužníka nebo partner (partnerka) povinného podle občanského zákoníku nebo podle zákona o registrovaném partnerství se nově za osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, nepovažuje.
(Dle ust. § 1 odst. 1 věty první části za středníkem nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 441/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025.)
Proto se na ně nezabavitelná částka nepočítá, až na výjimky:
Na manžela povinného nebo partnera povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství se však započítává 1/4 nezabavitelné částky, a to i když má samostatný příjem, doloží-li povinný (dlužník) plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod. (§ 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025)
Zjistí-li plátce důchodu (tedy ČSSZ, pokud jde o exekuce z důchodu) ze své úřední činnosti, že povinnému byl přiznán zmíněný důchod, započte na manžela povinného nebo partnera povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství jednu čtvrtinu nezabavitelné částky, i když mu povinný tuto skutečnost nedoloží.
Nezabavitelná částka na vyživované dítě se počítá beze změny
Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává 1/4 nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.
1/4 nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. (Je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.)
Povinný dlužník musí být aktivní a doložit titul pro zápočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu
Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy osoby vyživované povinným, musí povinný (zaměstnanec) plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat.
Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti.
Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem.
Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Přiznání příslušného důchodu lze prokázat zejména příslušným rozhodnutím o jeho přiznání, popř. sdělením o jeho valorizaci apod.
Výpočet nezabavitelné částky na povinného dlužníka
Životní minimum jednotlivce bylo naposledy zvýšeno od 1. 1. 2023 na 4860 Kč (nařízení vlády č. 436/2022 Sb.).
Výše normativu nákladů na bydlení pro 1 nebo 2 osoby v bytech užívaných na základě nájemní, nebo podnájemní smlouvy v obci s aspoň 70 000 obyvateli je od 1. 1. 2025 stanovena na hodnotě 14 680 Kč (§ 2 písm. a) nařízení vlády č. 465/2024 Sb.).
Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka spočítáme tedy jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce 4860 Kč a částky normativu nákladů na bydlení v nájemním bytě pro 1 a 2 osoby v obci s aspoň 70 000 obyvateli čili 14 680 Kč, tedy jako 2/3 z 19 540 Kč čili 13 026,67 Kč.
Výpočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/4 nezabavitelné částky na povinného čili 3256,67 Kč.
Tady ještě jednou zdůrazněme, že nově se započítává nezabavitelná částka na manžela či manželku nebo partnera či partnerku podle občanského zákoníku či podle zákona o registrovaném partnerství (jako vyživovanou osobu) jen tehdy, pokud samotnému povinnému nebo manželovi (manželce) či partnerovi (partnerce) je přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod (nikoliv invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně).
Součet nezabavitelné částky na samotného povinného a nezabavitelných částek na vyživované osoby je základní (celkovou) nezabavitelnou částkou.
Nezabavitelnou základní (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.
Jak počítat a zaokrouhlovat
Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (tj. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného dlužníka, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.
Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na 2 desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.
V dalších pokračováních si ukážeme, jak se srážky ze mzdy nově počítají, jak se vypočte, co zůstane na straně jedné dlužníkovi a co na straně druhé připadne jeho věřitelům, jak výši srážek ovlivňuje počet nařízených exekucí a to, zda je to kvůli přednostním, nebo nepřednostním dluhům.
ČLÁNKY DO MAILU