Hlavní navigace

Změna zdanění drobných výdělků: limit pro daň i odvody je téměř sjednocen

Aktualizováno 27. 5. 2019 14:00
Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Částka pro uplatnění srážkové daně bude skoro stejná jako částka rozhodná pro povinnost platit pojistné odvody. Máme pro vás vysvětlivky a příklady nejen pro nezaměstnané, kteří si přivydělávají.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je pro zaměstnance a osoby vykonávající činnosti jim na roveň postavené, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, povinná.

U osob s nízkými příjmy by však administrativní a finanční náročnost spojená s prováděním jejich pojištění (výběr pojistného, vedení pojistného systému) nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky, na kterou by měli nárok. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti výdělečně činných osob na nemocenském pojištění, která byla od 1. 1. 2019 zvýšena z 2500 Kč na 3000 Kč, a to sdělením MPSV č. 236/2019 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. (Od účasti v systému nemocenského pojištění je odvozována i účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a zdravotní. Pokud je někdo podle pravidel úpravy nemocenského pojištění jeho účastníkem, a je proto povinen k odvodům na nemocenské pojištění, je povinen platit i na důchodové pojištění a zdravotní pojištění.)

Dříve byl tedy zaměstnanec v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce, pro kterou platí jiný limit – dosažení příjmu za kalendářní měsíc vyššího než 10 000 Kč čili od 10 001 Kč hrubého) účastný nemocenského pojištění, tedy měl nárok na nemocenské dávky, pokud u něj nastaly sociální situace odůvodňující jejich výplatu a splnil další formální podmínky, a současně byl povinen platit pojistné, pokud jeho příjem dosahoval 2500 Kč měsíčně (do částky 2499 Kč tedy pojistné neplatil a nebyl účasten systému nemocenského pojištění), od 1. 1. 2019 se hranice příjmů posunula na 3000 Kč (do částky měsíčního výdělku 2999 Kč se pojistné neplatí, ale také není nárok na dávky).

Psali jsme o tom na pozadí podmínek pro výkon dohody o pracovní činnosti v článku  Dohoda o pracovní činnosti bude od 1. 1. 2019 výhodnější, ale jak pro koho.

Právě na pozadí dohody o pracovní činnosti, protože dohoda o provedení práce má zcela jiné podmínky (když byly tyto dosud platné podmínky uzákoněny, psali jsme o nich v článku Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více) a pracovní poměr na takhle nízký výdělek asi nabídne málokterý zaměstnavatel, pokud vůbec nějaký, a tak těžko nějaký zaměstnanec získá.

Týká se třeba nezaměstnaných přivydělávajících si v nekolidujícím zaměstnání

Takhle nízkých příjmů dosahuje málokdo, mnozí by kvůli nim ani nevstali z postele, neopustili teplo domova (zvláště, když někteří mohou dostat mnohonásobně více na bezpracném příjmu ze sociálních dávek), ačkoliv je rozdíl mít a nemít dva a půl nebo tři tisíce – ve finanční tísni, složité sociální situaci dosti zásadní. Takovéhle peníze však mají určitě význam pro nezaměstnané – uchazeče o zaměstnání registrované úřadem práce, kteří si mohou přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Jeho podmínkami, tedy přivýdělky nezaměstnaných, v roce 2019 jsme se zabývali v článku „Pracující nezaměstnaní“ 2019: Mohou si více vydělat, ale hodně spolkne pojištění.

Další typy na legální přivýdělek během nezaměstnanosti a registraci na úřadu práce najdete v článku Na úřadu práce: Jaké příjmy můžete mít, když jste registrovaní, ale bez podpory?

Změna: stejný limit pro pojistné odvody a způsob zdanění

Uvedený limit pro účast na nemocenském pojištění zvýšený z 2500 Kč na 3000 Kč se týkal pouze placení zdravotního a sociálního pojištění (zahrnujícího nemocenské i důchodové pojištění), nikoliv zdanění, jak jsme upozornili. Limit pro uplatnění (patnáctiprocentní) srážkové daně zůstal i od 1. 1. 2019 na úrovni 2500 Kč za měsíc.

Podle ust. § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů samostatným základem daně pro zdanění patnáctiprocentní srážkovou daní, pokud zaměstnanec u zaměstnavatele, který mu odměnu vyplácí, neučinil prohlášení k dani (nepodepsal tzv. růžový papír), je příjem v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2500 Kč.

S účinností od 1. 4. 2019 novela zákona o daních z příjmů – zákon č. 80/2019 Sb. v ust. § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních příjmů mění částku 2500 Kč na „částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“, aktuálně tedy půjde o částku 3000 Kč.

U příjmu do 3000 Kč včetně lze tedy uplatnit srážkovou daň. V budoucnu se tak při dalším případném zvýšení částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění změní zhruba na stejnou úroveň i částka rozhodná pro uplatňování srážkové daně.

Účelem změny zákona bylo sjednotit limit pro uplatnění srážkové daně s částkou rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, ale ne zcela se to povedlo: Do částky 2999 Kč hrubého výdělku včetně nevzniká účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a lze uplatnit srážkovou daň.

U částky od 3001 Kč hrubého výdělku vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody) a už nelze uplatnit srážkovou daň. Jenže u částky 3000 Kč hrubého výdělku přesně již vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody), ale ještě lze uplatnit srážkovou daň.

Od příjmu za duben, nebo až za květen?

Novela nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, k němuž došlo 27. 3. 2019, tedy 1. 4. 2019. Dalo by se očekávat, že když zákon nabyl účinnosti 1. 4. 2019, platí změna pro příjem za měsíc duben 2019 a nová pravidla se použijí od 1. 5. 2019, tedy v praxi při zúčtování příjmu za měsíc duben 2019.

Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 2 novely se však ust. § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (tj. od 1. 4. 2019), použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

Druhá věta přechodného ustanovení dodává: Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti (tj. duben 2019), a kalendářní měsíce předcházející se použije ust. § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely.

A to znamená, že ještě příjem za měsíc duben 2019 bude zúčtován podle dosavadních pravidel a nová pravidla se uplatní až u příjmu za měsíc květen 2019, tedy v praxi vlastně až od 1. 6. 2019.

Shrnutí

Od 1. 1. 2019 tedy nejsou účastni systému nemocenského pojištění (a ani se jim nesráží pojistné odvody) zaměstnanci s příjmem za kalendářní měsíc do 2999 Kč včetně, účast na nemocenském pojištění a povinnost platit odvody vzniká od částky 3000 Kč. U příjmu do 3000 Kč lze uplatnit srážkovou daň.

Příklady

Pojďme si to ilustrovat na drobných příjmech z dohody o pracovní činnosti.

Jak jsme řekli – těžko s takhle malým příjmem budete zaměstnáni v pracovním poměru a dohoda o provedení práce má jiné podmínky.


Z příjmu plynoucího na základě dohody o pracovní činnosti, pokud jeho výše nepřekročí částku 2500 Kč (tedy do částky 2500 Kč včetně) za kalendářní měsíc – v roce 2019 jde o leden, únor, březen a duben – srážel tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, avšak jen v případě, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový papír). Příjem z dohody o pracovní činnosti pak tvořil samostatný daňový základ.

Po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte jako zaměstnanci nikde vykazovat. Můžete ho ale příští rok zahrnout do daňového přiznání (a případně získat odvedenou daň zpět).  Když si v průběhu daného roku vyděláte celkově jen málo, dostanete pak tedy sraženou daň zpátky, pokud o to požádáte finanční úřad. Využít toho mohou kupř. ti, kdož si vydělávají příležitostně. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Nově se od příjmu za květen 2019 a později posune uvedená hranice na částku do 3000 Kč včetně.

Diners_Vanoce2019


Pokud zaměstnanec, který má příjem z dohody o pracovní činnosti do 2500 Kč včetně za měsíc, ale podepsal prohlášení k dani, pak se mu sráží zálohová daň 15 %, ale současně se zohledňuje daňová sleva na poplatníka (stejně se postupuje i u příjmu nad 2500 Kč) a ta v případě nízkého příjmu pokryje celou daňovou povinnost, takže zaměstnanci žádná daň sražena nebude. Nově se od příjmu za květen 2019 a později posune uvedená hranice na částku do 3000 Kč včetně. (Částka 2500 Kč platí jen pro leden, únor, březen a duben.)

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).