Hlavní navigace

„Pracující nezaměstnaní“ 2019: Mohou si více vydělat, ale hodně spolkne pojištění (PŘÍKLADY)

5. 12. 2018
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Uchazeč o zaměstnání nepobírající podporu v nezaměstnanosti si bude moci přivydělat o 575 Kč více, až 6675 Kč měsíčně hrubého v nekolidujícím zaměstnání. Už to ale jde jen v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce byla zakázána, takže pokud vám opravdu přidají, nebude to tak výhodné. Ani v roce 2019 nedostanete čistého tolik, co v roce 2017.

Není žádným tajemstvím, že si nezaměstnaní, registrovaní úřadem práce, na černo přivydělávají, a to i když pobírají podporu v nezaměstnanosti. Ale po skončení vyplácení podpory, tedy po uplynutí tzv. podpůrčí doby, nebo i od samého počátku registrace úřadem práce, pokud jim nárok na podporu nevznikl, si mohou s omezením vydělávat legálně, a to v tzv. (s evidencí uchazečů o zaměstnání) nekolidujícím zaměstnání.

(Během pobírání podpory v nezaměstnanosti si však nezaměstnaný registrovaný úřadem práce jako uchazeč o zaměstnání v zaměstnání, natož samostatnou výdělečnou činností, vydělávat nesmí, i když to někteří nelegálně a neoficiálně také dělají.)

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se všechno změní v roce 2019 pro zaměstnance, OSVČ i seniory? Vše na jednom místě.

Po skončení podpůrčí doby (která činí 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku, přičemž rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti), tedy po vyčerpání nároku na sociální dávky, pokud si sám nesehnal ani mu úřad práce nezprostředkoval zaměstnání, nebo nezačal podnikat, si však uchazeč o zaměstnání může vydělávat zcela legálně, ale má to svá omezení a od roku 2017 nově i jisté nevýhody. 

Jaká jsou výdělková omezení, když jste na pracáku?

Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti v závislé činnosti (v nekolidujícím zaměstnání) překážkou přijetí do evidence nezaměstnaných na úřadu práce nebo jejího trvání. I jako uchazeč o zaměstnání, tedy nezaměstnaný registrovaný úřadem práce, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, tak vlastně můžete být zaměstnáni a s omezením si vydělávat. Podnikání – samostatná výdělečná činnost – je však nepřípustná.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (už ne dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (v případě výkonu více činností se výdělky sčítají).

Základní podmínkou tedy je, že měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne v letošním roce 6100 Kč měsíčně a v roce příštím 6675 Kč hrubého (a samozřejmě, zdůrazněme to ještě jednou, to, že uchazeč o zaměstnání nepobírá podporu v nezaměstnanosti, neboť nárok na ni není, pokud uchazeč o zaměstnání vykonává zákonem povolené nekolidující zaměstnání).

Jaká jsou další pravidla nekolidujícího zaměstnání?

Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti.

Zákaz výhodné dohody o provedení práce

S ohledem na limitovaný příjem a pro to dostačující kratší pracovní úvazek (ačkoliv nelze vyloučit ani krátkodobé zaměstnání na plný úvazek) se nekolidující zaměstnání odehrává zásadně na dohodu o pracovní činnosti, protože pracovní poměr by byl pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací. Až do července 2017 si drtivá většina lidí registrovaných na úřadu práce a pracujících v nekolidujícím zaměstnání vydělávala v rámci dohody o provedení práce (podle statistických údajů šlo o 95 % lidí využívajících nekolidující zaměstnání), protože to bylo nejvýhodnější.

Z odměny z dohody o provedení práce se platí jen daň z příjmu, pojistné (zdravotní a sociální) se odvádí až od výdělku 10 001 Kč. (Zatímco ze mzdy z pracovního poměru nebo z odměny z dohody o pracovní činnosti v r. 2018 již od výdělku 2500 Kč resp. v r. 2019 3000 Kč)

Uchazeči o zaměstnání tak dostávali celý hrubý výdělek jako čistý, protože pokud podepsali u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový papír), pokryla měsíční daňovou zálohu měsíční sleva na dani na poplatníka, a pokud jej nepodepsali a byla odváděna srážková daň, mohli podat v následujícím roce daňové přiznání, daň zúčtovat a získat ji od finančního úřadu zpět. Náležela jim tedy čistá odměna, jen případně dostali část peněz až později.

Od 29. 7. 2017 však bylo nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce znemožněno, již není na dohodu o provedení práce povoleno. Jen dočasně po přechodnou dobu 3 měsíců mohl dohodu o provedení práce využívat ten, kdo ji stihl uzavřít do 28. 7. 2017, jinak je od 29. 7. 2017 pro uchazeče o zaměstnání nepřípustná.

Pokud ale zrovna vy nejste uchazeči o zaměstnání, a můžete proto dohodu o provedení práce využívat, tak další aktuální informace k dohodě o provedení práce naleznete, třeba v jaké formě má být sjednána a co má být jejím obsahem, v textu Od kolika let můžete na letní brigádu a jaká pravidla platí pro nezletilé?, a pokud jde o daňové a pojistné odvody z výdělku, tak o těch jsme psali v textu Brigádničíte přes léto? Kolik dostanete čistého a co padne na odvody?

Opravdu jde o větší ochranu zaměstnanců, nebo jen o vyšší výběr pojistného?

Změna zákonných podmínek pro výkon nekolidujícího zaměstnání byla zdůvodněna tím, že nekolidující zaměstnání by mělo být pouze prvním krokem uchazečů o zaměstnání v jejich trvalém uplatnění na trhu práce, nikoliv však řešením dlouhodobým nebo trvalým. Přitom ale nekolidující zaměstnání na základě dohody o provedení práce bylo vykonáváno v cca 95 % případů a dlouhodobě, mnohdy i po dobu 3 a více let, takže tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání nesměřoval k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeč o zaměstnání trvale uplatnil na trhu práce.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebyli účastni nemocenského pojištění, měli tedy prý oslabenou ochranu v zaměstnání. To je jistě pravda, uchazeče o zaměstnání zásadně motivoval co nejvyšší možný čistý výdělek, nikoliv nemocenské nebo jiné pojištění, ale popsaná legislativní změna jim žádnou vyšší ochranu nepřinesla.

Uchazečům o zaměstnání, účastným nemocenského pojištění (a tedy i dalších veřejných pojistných systémů – důchodového a zdravotního, kdy se účast v nich odvozuje právě od účasti v systému nemocenského pojištění), tedy pokud mají sjednán měsíční výdělek ve výši rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění (dosud 2500 Kč, resp. nově 3000 Kč), vzniká v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu příjmu v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a od 15. dne pracovní neschopnosti na nemocenské.

Přitom s nimi ale může být zaměstnání snadno ukončeno, neboť pro výpověď dohody o pracovní činnosti neplatí žádný zákaz výpovědi v ochranné době (z důvodu dočasné pracovní neschopnosti) jako v pracovním poměru (§ 53 zákoníku práce). Jak jste chráněni před rozvázáním pracovního poměru během vaší nemoci, jsme psali např. v textu Kdy vám nemoc prodlouží pracovní poměr? (PŘÍKLADY).

Dohodu o pracovní činnosti může i zaměstnavatel ve smyslu § 77 odst. 4 zákoníku práce zrušit výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu, nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou (která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně), takže zaměstnavatel může nekolidující zaměstnání ukončit i v době pracovní neschopnosti zaměstnance, dlouhodobě práce neschopný zaměstnanec pro něj ztrácí perspektivu.

Ruku na srdce, v takovéhle pozici nejste pro zaměstnavatele asi moc cenní, kdybyste byli, nabídne vám standardní plnohodnotné zaměstnání, ať již na plný, nebo částečný úvazek, ale rozhodně nebudete muset být registrováni jako uchazeči o zaměstnání. Pokud svou absencí, byť omluvenou z důvodu zdravotní indispozice, způsobíte zaměstnavateli větší problém, nepůjde třeba o několikadenní léčbu chřipky, kdy vyčká vašeho návratu do práce, ale delší marodění, prostě se s vámi rozloučí a najde si za vás náhradu.

Je proto třeba otevřeně konstatovat, že účelem zákazu výkonu nekolidujícího zaměstnání v rámci dohody o provedení práce bylo spíše příjmy z nekolidujícího zaměstnání podrobit pojistným odvodům. Nicméně tomu se lze poměrně snadno vyhnout, když zaměstnanec bude mít sjednáno více dohod o pracovní činnosti s více zaměstnavateli, kteří mohou být případně i hospodářsky nebo jinak spřízněni, se sjednaným výdělkem nižším než je rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění (čili do 2499 Kč v r. 2018, do 2999 Kč v r. 2019).

Takové obcházení zákona v praxi je pochopitelně výhodné i pro zaměstnavatele, protože pak neodvádí za zaměstnance žádné pojištění, kdežto při dosažení rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění odvádí pojistné za zaměstnance i on, a to celých 43 % ze zaměstnancova sjednaného hrubého výdělku. 

Příklady – doteď si nevyděláte čistého tolik, co jste mohli v roce 2017

Řečenou menší výhodnost nekolidujícího zaměstnání ilustrujme příklady – příjmy uchazeče o zaměstnání, který si v nekolidujícím zaměstnání vydělával v r. 2017 a 2018, a řekněme, že bude i v r. 2019 vydělávat maximální povolenou částku, tedy polovinu minimální mzdy. Bylo mu pro rok 2018 či bude mu pro rok 2019 tedy v zaměstnání vždy přidáno až na povolené maximum, přesto jeho čistý výdělek bude nižší, než byl nebo mohl být v r. 2017.

Pokud si někdo dříve na dohodu o provedení práce v r. 2017 vydělal maximálních 5500 Kč hrubého (poloviční částku tehdy platné výše minimální mzdy 11 000 Kč) a podepsal prohlášení k dani, dostal 5500 Kč čistého. Pokud nepodepsal, dostal 4675 Kč (ale odvedenou daň mohl získat následně zpět). Pokud však musel od 29. 7. 2017 nebo po 3 měsících přejít do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, tak už dostal jenom 4151 Kč měsíčně, pokud podepsal prohlášení k dani, nebo 3041 Kč, pokud ho nepodepsal.

Jestliže mu bylo pro rok 2018 s ohledem na navýšení minimální mzdy, a tedy nárůst povoleného výdělku v nekolidujícím zaměstnání přidáno o maximálních 600 Kč, tedy zvýšena odměna na 6100 Kč (minimální mzda pro rok 2018 byla zvýšena na 12 200 Kč, tedy limit pro příjem z nekolidujícího zaměstnání vzrostl na 6100 Kč, tedy o oněch 600 Kč), tak pobírá 4766 Kč čistého, pokud podepsal prohlášení k dani, nebo 3536 Kč čistého, pokud nepodepsal. I přes zvýšení minimální mzdy a limitu povoleného výdělku je to méně, než kolik si mohl vydělat čistého v r. 2017, když mohl využívat dohodu o provedení práce (pokud by mohl využívat dohodu o provedení práce i v r. 2018, čistý výdělek by činil plných 6100 Kč, pokud by podepsal prohlášení k dani, nebo 5185 Kč, pokud by nepodepsal).

Jestliže uchazeči o zaměstnání bude pro rok 2019 s ohledem na navýšení minimální mzdy na 13 350 Kč, a tedy nárůst povoleného výdělku na 6675 Kč, přidáno o maximálních, s ohledem na limit možných 575 Kč, tak bude pobírat 5194 Kč čistého, pokud podepsal prohlášení k dani, nebo 3844 Kč, pokud nepodepsal.

I přes dvojí zvýšení minimální mzdy a limitu povoleného výdělku, pro rok 2018 i pro rok 2019, je to stále méně, než kolik si mohl vydělat čistého v r. 2017, když mohl využívat dohodu o provedení práce (pokud by mohl využívat dohodu o provedení práce i v r. 2019, čistý výdělek by činil plných 6675 Kč, pokud by podepsal prohlášení k dani, nebo 5674 Kč, pokud by nepodepsal).

Jak získat více peněz

Rozhodně vás nenavádíme k obcházení nebo porušování zákona, ale pokud nyní máte sjednánu dohodu o pracovní činnosti s hrubým výdělkem do 2499 Kč, abyste nemuseli platit pojistné, přičemž pro rok 2019 vám mohou odměnu navýšit až na 2999 Kč, tak můžete mít celý výdělek čistý. Když máte pro rok 2018 u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, dostáváte vyplaceno plných 2499 Kč, pokud nemáte, tak dostáváte jenom 2124 Kč měsíčně, ale sraženou daň můžete následně získat zpět za celý kalendářní rok.

skoleni_15_4

A jako uchazeči o zaměstnání můžete mít takových dohod o pracovní činnosti sjednáno více u vícero zaměstnavatelů, až do limitu 6100 Kč (takže třeba jednu dohodu na 2100 Kč, dvě na 2000 Kč nebo dvě dohody po 2499 Kč apod.), prohlášení k dani však můžete mít v jednom měsíci podepsáno jen u jednoho zaměstnavatele, takže u něj můžete dostávat čistou odměnu ve výši hrubé, u dalšího nebo dalších vám sice srazí daň bez zohlednění slevy na dani, ale tu můžete následně získat zpět.

Podobně samozřejmě můžete s přihlédnutím k tomu, že hranice pro účast v pojistných systémech, a tedy pro povinnost odvádět pojistné, se zvyšuje na 3000 Kč, postupovat i v r. 2019, a to s již vyšším celkovým limitem pro nekolidující zaměstnání, kdy si v součtu můžete vydělat maximálně 6675 Kč za měsíc – informaci, jaké a v jaké výši vám budou srážet z odměny odvody (daň a pojistné), najdete v textu Kdy vám nemoc prodlouží pracovní poměr? (PŘÍKLADY).

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).