Zaměstnanec může v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřít, pak náleží jeho pozůstalým (rodinným příslušníkům) odškodnění. Za škodu a její náhradu odpovídá zaměstnavatel, ale hradí ji za něj jeho úrazová pojišťovna. Povinnost vyplatit jednorázové nebo vyplácet dlouhodobé odškodnění má zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu nebo pro kterého zaměstnanec pracoval, když došlo ke zjištění nemoci z povolání.
Všichni zaměstnavatelé se pro tyto účely účastní zákonného úrazového pojištění, takže náhrady za ně vyplácí úrazové pojišťovny, a to buď Česká pojišťovna, nebo Pojišťovna Kooperativa či Vienna Insurance Group.
Náklady na léčení a na pohřeb
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem podle § 271g odst. 1 zákoníku práce přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Tedy kupříkladu tomu, kdo vypravil pohřeb. Odškodnění se ale snižuje o pohřebné, neboť podle § 271g odst. 1 věty druhé zákoníku práce od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu, kterým je Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podle jeho § 47 odst. 1 má nárok na pohřebné osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, pakliže tato osoba nebo zemřelé dítě měly trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného činí podle § 48 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře 5000 Kč.
Odečítání této částky (čili snižování náhrady) tedy přichází v úvahu, jestliže zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnanec, který byl rodičem nezaopatřeného dítěte, tedy například dítěte do 18 let nebo studenta vysoké školy ve věku do 26 let, který se soustavným studiem připravuje na budoucí povolání. (Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Viz
k tomu § 11 zákona o státní sociální podpoře.
Zvýšení úhrady na hřbitovní desku nebo pomník
Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří podle § 271h odst. 2 zákoníku práce výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.
Vláda může na základě zmocnění v § 271h odst. 3 zákoníku práce vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji cenové úrovně, zvýšit svým nařízením částku (dosud 20 000 Kč) na zřízení pomníku nebo desky. Této možnosti zatím vláda nevyužila. Namísto toho přichází v rámci návrhu novely zákoníku práce se změnou.
Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem by podle nového znění § 271h odst. 2 zákoníku práce měly tvořit výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem budou dále tvořit výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.
Výše odškodnění má být valorizována každý rok
Výši průměrné mzdy pro výpočet odškodnění by vyhlašovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
Nemá tedy dojít ke změně, pokud jde o okruh pozůstalým kompenzovaných nákladů, ale měla by být valorizována výše odškodnění spočívající ve výdajích na pomník nebo desku, a to nejen jednorázově, ale pravidelně každý rok. Částka příslušející na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance ve výši nejméně 20 000 Kč byla stanovena s účinnosti od 1. ledna 2007, a to už je hodně dlouho.
Náhrada výživného pro pozůstalé
Právní úprava náhrady nákladů na výživu pozůstalých dle § 271h zákoníku práce by se měnit neměla. Tato náhrada výživného v podobě pravidelné renty přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.
Náhrada nákladů na výživu přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, anebo 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Oněch 80 % nahrazovaného průměrného výdělku se mezi pozůstalé rozdělí. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod (např. sirotčí, vdovský, vdovecký) přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.
Náhrada nákladů na výživu je valorizována každoročně
Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance, náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých však nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku (po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity) podle § 271b odst. 1 zákoníku práce, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci podle § 271b odst. 6 zákoníku práce (tedy do 65 let jeho věku).
Náhrada nákladů na výživu je již pravidelně, každoročně, valorizována, a to na základě zmocnění v § 271u odst. 2 zákoníku práce. Poslední valorizací je přepočet (navýšení) průměrného výdělku poškozeného k 1. lednu 2020 o 5,2 % ve smyslu nařízení vlády č.
321/2019 Sb., přičemž k takto valorizovanému výdělku se přičte ještě 151 Kč.
Jednorázová výplata pozůstalým
Dosud podle § 271i odst. 1 zákoníku práce přísluší jednorázové odškodnění pozůstalých – pozůstalému manželovi, (registrovanému) partnerovi (stejného pohlaví) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč, jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.
Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší na základě zmocnění v § 271i odst. 2 nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých, zatím tak však neučinila.
Nově by § 271i odst. 1 měl být formulován tak, že jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne pozůstalému právo na jednorázové odškodnění. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství, a to i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.
Výše jednorázového odškodnění se zaokrouhlí nahoru na celé stovky
Výše jednorázového odškodnění pozůstalých se bude zaokrouhlovat na celé stokoruny nahoru. I toto odškodnění by mělo být pravidelně valorizováno, a to tak, že podle § 271i odst. 2 zákoníku práce výši průměrné mzdy pro účely stanovení odškodnění vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
Naposledy byla částka jednorázového odškodnění pozůstalých zvýšena s účinností od 1. ledna 2007 v rámci přijetí a následné účinnosti tehdy nového zákoníku práce, a to z 80 000 Kč na 240 000 Kč pro nezaopatřené dítě, a z 50 000 Kč rovněž na 240 000 Kč pro pozůstalého manžela a v úhrnné výši i pro rodiče zemřelého zaměstnance, pokud s ním žili v domácnosti. Zákonem č. 205/2015 Sb. pak byli do výčtu pozůstalých, kteří mají rovněž právo na jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 240 000 Kč, registrovaní partneři. Ale ke zvýšení částky samotné nedošlo.
A proto s ohledem na vývoj mzdové úrovně a životních nákladů od roku 2007 chce vláda namísto případného zvyšování jednorázového odškodnění pozůstalých pevnou částkou upravit její pravidelný valorizační mechanismus v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy.
Náhrada věcné škody
Dalším nárokem je náhrada věcné škody, která přísluší podle § 271j zákoníku práce dědicům zaměstnance. Její úprava se nemá měnit. Věcnou škodou je majetková újma, která spočívá ve zmenšení majetku poškozeného. Pod pojem věcné škody je třeba v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 2/2019, ze dne 28. března 2019, který se zabýval výkladem obsahu pojmu věcné škody na straně samotného pracovním úrazem poškozeného zaměstnance) analogicky zahrnout veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků odškodnění.
