Za pracovní úraz odpovídá zaměstnavatel. Ten má pro krytí těchto rizik pojistku, aby náhradu škody nemusel platit on, ale pojišťovna. Dnes si povíme, koho byste měli žalovat o náhradu škody v případě pracovního úrazu, pokud je zaměstnavatel v konkursu.
Zaměstnavatelé, kteří dávají práci aspoň jednomu zaměstnanci, jsou – s výjimkou organizačních složek státu – pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni, a to:
- buď u Generali České pojišťovny (bývalá Česká pojišťovna), jestliže s ní měli sjednáno toto pojištění ke dni 31. 12. 1992, nebo
- v ostatních případech u Kooperativy pojišťovny (dříve Kooperativy, československé družstevní pojišťovny).
Z titulu tohoto zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (tzv. úrazové pojištění) má zaměstnavatel právo, aby za něj příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. A to v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.
K tématu čtěte také: Zvyšuje se jednorázové odškodnění pozůstalých při úmrtí zaměstnance kvůli pracovnímu úrazu
Pokud zaměstnavatel (ve spolupráci s úrazovou pojišťovnou) odmítá dobrovolně odškodnit následky pracovního úrazu, a zaměstnanec je tak nucen se jich domáhat u soudu, žaluje poškozený právě zaměstnavatele.
Zaměstnanec je tedy žalobcem, zaměstnavatel je žalovaným a tzv. vedlejším účastníkem v soudním sporu je úrazová pojišťovna.
Ovšem byl-li na majetek zaměstnavatele prohlášen konkurs, je podle právní úpravy obsažené v insolvenčním zákoně osobou, vůči níž se uplatňují pohledávky na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, insolvenční správce, a nikoliv dlužník (tedy zaměstnavatel, na jehož majetek byl prohlášen konkurs).
K tématu čtěte také: Renty za poškozené zdraví v práci se od 1. ledna 2022 opět zvyšují
Na tom nic nemění ani skutečnost, že zaměstnavatel má z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání i v době po prohlášení konkursu právo, aby za něj příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla právě při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. A to v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.
Přehled vašich nároků, pokud jste utrpěli pracovní úraz nebo začali trpět nemocí z povolání, jsme představili v článcích:
Na co máte nárok při odškodnění újmy na zdraví?
Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu. Na co máte nárok?
V praxi se to projeví tak, že zdrojem uspokojení pohledávky zaměstnance na náhradu škody vzniklé mu pracovním úrazem (nemocí z povolání) bude pojistné plnění příslušné pojišťovny. A to i v případě, že insolvenční správce uspokojí tuto pohledávku zaměstnance přímo z majetkové podstaty dlužníka (zaměstnavatele), neboť v takovém případě je příslušná pojišťovna povinna vydat do majetkové podstaty to, co by jinak plnila poškozenému zaměstnanci.
Insolvenční zákon má trochu jiná pravidla než někdejší zákon o konkursu a vyrovnání
Insolvenční zákon (ani jiný právní předpis) nestanoví zvláštní způsob uplatňování pohledávek zaměstnanců na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem, který by byl odlišný od způsobu uplatňování ostatních pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.
Popis a vysvětlení rozdílů mezi zrušeným zákonem o konkursu a vyrovnání a současným insolvenčním zákonem najdete v rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 7. 2021 (spis. zn. 21 Cdo 2113/2020).
Zaměstnavatel v situaci dlužníka, jehož úpadek je řešen konkursem, nemůže pohledávku zaměstnance na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem uspokojit, neboť mu nepřísluší právo nakládat s majetkovou podstatou, a tedy ani výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka.
V takové situaci už nemá rozumný důvod účast zaměstnavatele, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, jako žalovaného v řízení o žalobě, kterou se zaměstnanec domáhá splnění své pohledávky na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem (nemocí z povolání), vzkázal a vysvětlil lidem Nejvyšší soud. Účast zaměstnavatele na řízení bývá ostatně často jen formální.
Nejvyšší soud ČR dospěl v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 2113/2020) ze dne 29. 7. 2021 k závěru, že tzv. pasivně věcně legitimován (čili má být žalovaným) v řízení o náhradu škody vzniklé zaměstnanci pracovním úrazem je v případě, že byl na majetek zaměstnavatele prohlášen konkurs, insolvenční správce, a nikoliv dlužník (zaměstnavatel). Zaměstnanec, který se domáhá odškodnění pracovního úrazu, tak musí žalovat insolvenčního správce.
