"Za pokus to stojí" - rozhovor s finančním arbitrem

Podle zákona má být finanční arbitr prostředníkem mezi institucemi, které převádějí peníze nebo které vydávají elektronické platební prostředky, a jejich klienty. Zahrnuje to tedy ještě jiné instituce kromě bank?
Zákon definuje, co je to převádějící instituce, takže to budou samozřejmě z 90 % banky, ale můžou to být i jiné instituce, které vyhovují definici zákona. Podle mého názoru třeba Konsolidační agentura, která také převádí peněžní prostředky, Česká pošta, instituce jako Western Union a podobně.

Prý existují nejasnosti v tom, co spadá do Vaší kompetence. Jak klient pozná, kdy se na Vás může obrátit?
Teoreticky to opět definuje zákon. Pro laickou veřejnost se může zdát to vymezení nejasné, nicméně diskuse mezi mnou a tvůrcem zákona již dospěla k určitému závěru s tím, že kompetence arbitra se jednoznačně týká lhůt v platebním styku (do okamžiku vstupu ČR do EU se zatím týká pouze tuzemského platebního styku) s tím, že budeme řešit i případné jiné škody, které by souvisely se zdržením platebního styku.

Dále se jedná o spory ohledně zúčtování operací platebních karet, ale i o spory širšího charakteru, které vyplývají ze smlouvy mezi klientem a převádějící institucí, zejména ty, jež spadají pod všeobecné obchodní podmínky příslušné banky.

Pochopil jsem tedy správně, že zatím nemůžete rozhodovat mezinárodní spory?
Nemůžu zatím rozhodovat spory tzv. přeshraničního platebního styku (které bychom mohli označit jako mezinárodní), protože zákon není v této části ještě účinný. Podle pasáží, které se týkají přeshraničního platebního styku se zeměmi Evropského hospodářského prostoru, budeme moci rozhodovat až po přistoupení ČR do EU.

Finanční arbitráž vznikla k 1.1. 2003. Kolik návrhů od té doby přišlo?
Přišlo do jedné desítky návrhů, ale bohužel všechny jsou mimo moji kompetenci, už jenom z toho důvodu, že mohu řešit spory vzniklé po účinnosti zákona, to znamená až od 1.1.2003.

Čeho se ty stížnosti nejčastěji týkaly?
Zatím se ty stížnosti bohužel týkaly věcí, které do kompetence arbitra nespadají – cenové politiky, vkladových produktů, neposkytnutí úvěru a podobně.

Je pomoc arbitra pro klienty skutečně bezplatná?
Opravdu je bezplatná. Žádný návrh na zahájení řízení není žádnou částkou zpoplatněn. My se musíme ze zákona zabývat všemi návrhy a musíme klienta informovat i v případě, že podá návrh, který nemáme v kompetenci.

Jaké tresty může arbitr udělit a jaké odškodnění může klient vymoci?
Arbitr může udělit dvě sankce. Tu první uděluje podle svého uvážení, když převádějící instituce nechce spolupracovat nebo spolupráci s finančním arbitrem bojkotuje, zejména co se týká předkládání podkladů pro řešení nebo pro možnost vydání nálezu. Ta sankce je poměrně vysoká, dosahuje částky až jednoho milionu korun a dokonce může být udělována opakovaně. Nicméně, instituce se proti těmto sankcím může odvolat.

Druhý typ sankce finanční arbitr udělit musí. A to v případě, že bude finanční instituce ve sporu neúspěšná a bude muset napravit chybu, kterou způsobila. V takovém případě je finanční arbitr povinen předepsat penále nebo sankci ve výši 10 % z převáděné částky, minimálně 10.000 Kč. Pokud by finanční arbitr vydal nález, že bylo všechno v pořádku, klient neplatí nic. Je to zaměřeno velice striktně na ochranu klienta, takže klient, i když je návrh nekompetentní nebo nesprávný, finanční sankci nedostane.

A jaké tedy může klient vymoci odškodnění?
Tím odškodněním je samozřejmě náprava věci, jako kdyby k chybě nedošlo, to znamená uvedení finanční situace klienta do původního stavu včetně náhrady tzv. ušlých úroků podle zákona. Pokud by byla způsobená chybným jednáním finanční instituce ještě jakási další újma, tak i o tu může klient finančního arbitra požádat a my se budeme v této věci snažit rozhodnout. Konečný nález by podle mého názoru neměl být vydán později než do 90 dnů od zahájení řízení, to znamená od okamžiku, kdy obdržím žádost klienta.

Co podle Vás bývá nejčastějším prohřeškem bank vůči klientům?
Tak to je široce položená otázka. Ale kdybych ji zaměřil na to, co mám rozhodovat, tak je opravdu možné, že občas banka zdrží platbu, ne že by to dělala záměrně, to chraň bůh, ale může se to stát. U tuzemských plateb by to mohla být pouze systémová chyba, protože tuzemský platební styk je více méně ve všech bankách zcela automatizován. Spíš se může stát, že klient by podal platební příkaz a ta platba by nebyla do systému vůbec natypována. Může se stát, že se platební příkaz ztratí.

Co byste poradil klientům, kteří se v nějaké záležitosti nemohou s bankou domluvit? Jak mají postupovat a v kterém okamžiku se mají obrátit na Vás?
Jakmile dojde podle jejich subjektivního názoru ke zdržení platby, oni se dožadují nápravy a banka je odmítne, jednoznačně mohou požádat okamžitě u finančního arbitra o zahájení řízení ve věci. Mohou vyžadovat nejen uvedení celé skutečnosti do původního stavu, ale i to, aby banka nahradila i následné škody, které ale bohužel musí být průkazné. Typickým důkazním prostředkem pro mě bude penále ze strany dodavatele nebo finančního úřadu, že třeba došlo ke zpoždění zálohy na daně

A co mají dělat, když ani s Vaším nálezem nebudou spokojeni?
Pokud nebudou klienti a nebo i převádějící instituce spokojeni, pak obě strany mají možnost dát celý případ k soudu. Tím nález pozbývá platnosti, není vymahatelný, ovšem musí být zahájeno řízení soudu ve věci.

Plánujete spuštění internetové stránky arbitra. V jakém časovém horizontu a co na ní bude možné najít?
Bohužel, nezávisí to mně, ale počítám, že tak do měsíce by to mělo být. Bude tam určitě představení naší kanceláře, jakýsi řekněme laický výklad zákona a některých pojmů, uvedeme kompetence finančního arbitra a některé příklady typických záležitostí, které finanční arbitr může a které nemůže řešit.

Bude možné podat i samotný návrh prostřednictvím internetu?
Ano, samozřejmě. Určitě tam bude možnost kliknout na odkaz s formulářem návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem České republiky. Ten formulář už máme hotový, zatím jenom v písemné formě a klientům ho faxujeme nebo posíláme poštou. Jsou v něm předpracovány všechny náležitosti ve smyslu zákona, aby klient nic neopomenul, takže je to poměrně jednoduché vyplnit. Jinak se samozřejmě nebráníme zahájit řízení na základě jakéhokoli dopisu, který bude obsahovat aspoň ty základní náležitosti s tím, že zahájíme řízení a vyžádáme si doplnění některých věcí.

Jak početný je Váš tým? Neobáváte se, že budete zahlceni spory?
Zatím se náš tým buduje v počtu šesti lidí. To znamená arbitr, jeho zástupce (až bude zvolen), dva odborní pracovníci přes platební styk a právo a dvě administrativní pracovnice, z čehož jedna je pověřena vedením kanceláře a druhá bude pověřena mapováním činnosti finančních arbitrů nebo podobných institucí v zemích EU, jejich zobecňováním a přípravou informačních stránek pro náš web. Zahlcení se zatím neobávám; uvidíme, až se veřejnost více dozví o možnostech vyžadovat po finančním arbitrovi i náhradu škody.

Očekávám spíše požadavky z oblasti platebních karet než z klasického platebního styku. Po přistoupení ČR do EU je možné, že se častěji vyskytnou spory přeshraničního styku. Otázkou je preventivní funkce finančního arbitra – už tím, že vůbec existuje, tak je to jistým způsobem, nechci říci bič, ale nenapadá mě vhodnější slovo, na finanční instituce, zejména na banky. Ty už dnes vědí, že když budou chtít klienta nějakým způsobem ošálit nebo se nějak vymluvit, že on nebude váhat a podá k nám stížnost, protože ho to nic nestojí, snad jen čtvrt hodiny práce sepsat návrh, to je všechno.

Myslíte si tedy, že institut arbitra má reálnou šanci zlepšit vztahy mezi finančními institucemi a jejich klienty?
Já myslím, že určitě. Už kvůli té auře, že je tu ještě někdo jiný než soudy, kde si klient žalobu samozřejmě rozmyslí. Pro dva tisíce se nikdo soudit nebude, protože by z toho zaplatil nějaký poplatek, který by možná dostal zpátky za několik měsíců, ba let, když by ovšem soud přiřkl právo na jeho stranu. Tady ten proces bude podstatně rychlejší a klient za něj nic neplatí. Může si tak říct, že za pokus to stojí.

Děkuji za rozhovor.

Chcete o finančním arbitrovi vědět více? Přečtěte si článek První pomoc ve sporu s bankou v dnešním vydání Měšce.