Škola jako zaměstnavatel dne 20. 2. 2015 okamžitě zrušila pracovní poměr se dvěma ze svých zaměstnanců, a to pro porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Poté, co dvojice učitelů nedorazila na vyučování, byli v kabinetu jednoho z nich přistiženi při konzumaci alkoholických nápojů.
Nadto se odmítli podrobit dechové zkoušce, učit nezačali a naopak bez omluvy či vysvětlení opustili školu a u lékaře si ještě tentýž den zařídili neschopenku.
Chaos v rozhodování soudů
Oba učitelé se propuštění z práce bránili právní cestou, konkrétně podáním žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru. O původně dvou samostatně vedených žalobách rozhodoval soud prvního stupně v Prostějově. Jeho rozhodnutí ve věci – jednou zamítavé a jednou vyhovující – dvakrát v odvolacím řízení zrušil odvolací soud Krajský soud v Brně.
Formalisticky rozhodující soudy uznaly vyhazov učitelů za neplatný
Nakonec soud prvního stupně po spojení obou souvisejících případů rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru s oběma učiteli je neplatné. A tento rozsudek potvrdil i odvolací soud. Podle soudů bylo třeba vyjít z důvodů, jaké zaměstnavatel, tedy sama škola, výslovně vymezila v dopisech směřujících k ukončení pracovního poměru.
Konzumování alkoholu se prokázalo jen u jednoho z učitelů, který se k tomu ostatně doznal. Ohledně druhého učitele ze svědeckých výpovědí kolegů pedagogů pouze vyplynulo, že viděli v kabinetu ležet prázdné lahve a cítili odér alkoholu. Jejich popis opilosti druhého učitele, který se ke konzumaci alkoholu nedoznal, působil na soud neurčitě.
Soudům proto vadilo, že škola jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru uvedla konzumaci alkoholu, nikoli že učitelé byli pod vlivem alkoholu.
Co zakazuje, nebo přikazuje zákoník práce
Zaměstnancům je zakázáno požívat alkohol na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo pracoviště – tedy i například v restauraci během pauzy na jídlo – a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
Takže zaměstnanec prostě nesmí být na pracovišti opilý a je jedno, zda se do podnapilého stavu uvedl na pracovišti, nebo mimo něj.
Tématu alkoholu na pracovišti jsme se věnovali i v následujících článcích:
Co soudy vyhodnotily ve prospěch vyhozených učitelů?
Soudy tak jen zhodnotily, že učitelé porušili své povinnosti podrobit se orientační dechové zkoušce, respektive jeden z nich též porušil zákaz konzumovat alkohol ve škole (připomínáme, že jeden se k popíjení alkoholu přiznal, druhý ne).
Podle soudů je sice pravda, že pedagog by měl jít příkladem, ale žádné vytýkané jednání se neodehrálo před žáky. Šlo prý o ojedinělý exces, přičemž v minulosti s učiteli nebyly pracovně žádné problémy.
Škola tak měla možnost dát učitelům jen výpověď a během výpovědní doby přijmout opatření na kontrolu učitelů a vynucení dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů zaměstnanci.
Soudy spíš daly návod, jak se vyhnout postihu za konzumaci alkoholu na pracovišti
Nejvyšší soud pak neshledal dovolání školy přípustným, a tak se škola pokusila verdikt ve sporu s učiteli zvrátit u Ústavního soudu. Zde nakonec byla škola úspěšná. Ústavní soud ve svém nálezu spis. zn. II. ÚS 2881/24, ze dne 3. 9. 2025 označil předchozí rozhodnutí obecných soudů za odtržené od reality mezilidských a pracovněprávních vztahů.
Ponechat závěry obecných soudů v platnosti by znamenalo detailní návod, jak se postihu za porušování zákazu konzumace alkoholických nápojů na pracovišti a o pracovní době vyhnout.
Učitelé mají být vzorem, ale ne vzorem odstrašujícím
Základní otázkou pro obecné soudy řešící danou věc mělo být: z jakého důvodu a za jakých okolností učitel v 10 dopoledne neučí hodinu, je zamčený v kabinetu, kde se po otevření nacházejí prázdné i částečně naplněné lahve od alkoholu, a následně odmítne dechovou zkoušku na alkohol.
K tomu Ústavní soud dodává, že je legitimní, že vůči pedagogům, kteří jsou ve společnosti chápáni jako určité vzory, se očekává vyšší míra mravní integrity a důstojnosti vzhledem ke společenské funkci, kterou zastávají.
Učitel při výkonu své práce ovlivňuje vnímání svých žáků o tom, co je mravné a co nikoliv, jaké jsou hranice slušného chování ve společnosti. Ovlivňuje charakter a osobnost žáků jako budoucích zaměstnanců (včetně pedagogů či vychovatelů) nebo zaměstnavatelů.
O to přísnější musí být požadavky na chování pedagogů – ve vztahu k plnění jejich pracovních povinností a společenskému působení.
Odmítnutí dechové zkoušky
Ústavní soud uznává, že mohou v praxi existovat legitimní důvody k odmítnutí dechové zkoušky. Stejně tak Ústavní soud nemá důvod zpochybňovat, že se při odmítnutí dechové zkoušky neuplatní fikce přítomnosti alkoholu v těle (ust. § 20 odst. 2 věty druhé zákona č. 65/2017 Sb.).
Samotné odmítnutí dechové zkoušky není považováno za porušení pracovní povinností s nejvyšší intenzitou. Nejde tedy o porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, aby odůvodňovalo okamžité zrušení pracovního poměru. Nicméně celý průběh incidentu ukazuje, že jej nelze považovat za marginální a omluvitelný případ.
Obecné soudy však nevzaly v úvahu, že učitelé v okamžiku odmítnutí a v bezprostřední souvislosti s ním nepředložili žádné vysvětlení odmítnutí dechové zkoušky. Nezohlednily ani postoj učitelů k celému incidentu, který očividně neodpovídá funkci pedagogů, kterou zastávali. Učitelé se nedostavili do výuky, nedali nikomu vědět, že učit nebudou, a v kabinetu se zamkli. Poté, co byli „načapáni“, odešli z budovy školy, aniž se snažili situaci jakkoli vysvětlit.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu i Nejvyššího soudu a uložil soudům, nač se mají při novém posouzení věci zaměřit.
Komentář autora
Přiznávám, že o případu jsem ze soudních zdrojů věděl dříve, než se dostal před Ústavní soud, a posouzením obecných soudů jsem byl natolik šokován, že jsem jej publicisticky pro Měšec.cz nezpracoval. A ukázalo se to vhodné, protože prezentovat závěry obecných soudů jako vzorové by bylo předčasné a nesprávné.
Soudy dle mého názoru naprosto nesprávně, jak ostatně následně shledal i Ústavní soud, vyhodnotily svá zjištění. Vzaly za prokázané, že učitelé nebyli toho dne zdravotně způsobilí konat práci – což se vzhledem ke konzumaci alkoholu jeví logické – a proto se nemohli dopustit porušení povinností nedostavit se do výuky. Nešlo tedy o svévolné opuštění školy.
ČLÁNKY DO MAILU