Vladimír Holovka, XTB: Investiční aplikace si vytváříme sami. Před bankami jsme 10 let napřed

O historii

Letos to bude 14 let, co mj. na Měšci probíhala soutěž s XTB o Porsche. V té době jste se věnovali hlavně forexu, dnes už máte celou paletu obchodních systémů a nástrojů. Jak hodnotíte 14 let? Mimochodem, máte ještě nějaké aktivní klienty z doby té soutěže?

Začnu od konce. Určitě máme stále aktivní klienty, dalo by se říct téměř od počátku fungování XTB tady v České republice, což se datuje k roku 2007–2008. Takže ano, máme tam stále ta samá jména a to nás samozřejmě těší. A k těm změnám: já sám jsem do XTB nastoupil v roce 2010, takže už jsem oním pamětníkem, jsem zde 14. rokem, tedy jsem zde zažil i soutěž o Porsche.

Tak to jste zažil v tomto podnikání hodně změn.

Musím říct, že samozřejmě jak je ta doba dynamická, tak ani náš sektor to neobešlo a museli jsme se přizpůsobovat. Začínali jsme jako broker pro aktivní tradery, obchodníky na forexu, s komoditami a podobně a přirozeně jsme se potom rozkročili do dalších tří aktiv a investičních instrumentů, především do akcií ETF. Když bych měl opravdu vyzdvihnout klíčové zlomové momenty, jsou to rozšíření našich dostupných investičních instrumentů v podobě akcií ETF a kryptoměn.

Kdy došlo k rozhodnutí, kdy jste si řekli: „Musíme udělat více produktů, které budeme nabízet“?

Tím finálním byl rok 2018, ale vývoj byl očekávaný. Měli jsme něco jako akcie a ETF, ale nebyly to ty klasické, ty přišly až v roce 2018, ale to jsou technikálie. V roce 2017 jsme zavedli kryptoměny, kdy byla taková ta první vlna veřejného zájmu. To je víceméně z těch produktových záležitostí takové to „gró“, protože třeba akcie a ETF nám dále umožnily přinášet a rozvíjet produkty ve formě frakčních akcií a ETF. A to nám umožňuje zase rozvíjet produkty formou investičních plánů, kdy už se neinvestuje formou jeden kus, nebo deset kusů, ale investuje se formou částky. Chci pravidelně každý měsíc nebo každé čtvrtletí odkládat nějakou částku, jednu tisícikorunu nebo 5000 korun, a pomocí právě těch frakcí se to hezky sčítá, dělí a klient si takhle může investovat pravidelně a nemusí se věnovat tomu, kolik je hodnota akcie, cena atd. Je to pak jen o té částce.

Jestli to chápu správně, v současné době zájemce o investování nemusí přímo hledat, kam by měl investovat. Může si nastavit trvalý příkaz, který bude za mě investici pravidelně nakupovat.

Ano, přesně tak. Říká se tomu DCA neboli Dollar Cost Averaging.

Takže já mám na investičním účtu své prostředky a systém za mě automaticky nakupuje.

Přesně tak. Já si v zásadě stanovím strategii, že chci pravidelně investovat třeba do nějakého ETF, které reprezentuje vybraný akciový index, a zvolím si částku, která je pro mě dostupná a přinese mi nějaký cílený výnos. Pak už si jenom nastavuji parametry typu, kdy se mi ta částka má sama zainvestovat. A to v pozadí, ten systém už to za mě vypořádá a zpracuje.

O ETF

Několikrát jste zmínil ETF, která jsou v poslední době velice populární. Čím to je? Nízkými poplatky, nebo je to nástroj, který je pro investora srozumitelný, jednoduchý? Proč se až teď mluví o ETF, která přitom tady s námi jsou už pár let, kdy banky a tradiční brokeři spíše nabízeli podílové fondy?

Je to spojená nádoba mezi tím, jak moc se to využívá a jaké poplatky jsou s tím spojené. Přirozeně čím víc lidí to využívá, tím si poskytovatelé mohou dovolit menší a menší poplatky. ETF tady s námi nebyly od počátku věků, ten silnější boom se datuje necelých 10 let dozadu. Ale tím, jak se právě rozšiřovala základna uživatelů a investorů, tak konkurence stlačila poplatky na nižší úroveň. Pak to začalo být opravdu dostupné téměř pro každého. Zároveň klesaly minimální nezbytné investice, a to je ta právě nabalující se koule: čím jsou dostupnější vstupní podmínky a čím jsou menší poplatky, tím roste zájem ze strany menších investorů.

Takže ETF je primárně o nízkých poplatcích?

ETF je konstruováno zpravidla tak, že je vázáno na nějaký akciový index. To znamená, že jsou v něm akcie v definovaných poměrech, jako jsou na akciovém indexu. Nic víc v tom není. Rozdělujícím parametrem je pak už jen velikost poplatku. Samotné ETF opravdu jenom kopíruje akciový trh v podobě toho indexu a jediné rozdíly jsou v poplatcích.

Jaká je v současné době taková běžná výše poplatku při investování do ETF?

Myslím si, že drtivá většina je pod 1 %, cokoliv nad procento je v současné době v kontextu dnešních podmínek už považováno za drahé. Ty nejpopulárnější, nejrozšířenější ETF se dostávají k poplatkům někam na nízké desetiny procent ročně, to znamená někde třeba 0,1 a 0,2. Nějaké méně běžné ETF, které kopírují nějaký méně obvyklý trh, dám příklad, třeba Asie nebo nějaké rozvíjející se trhy v Jižní Americe, mohou mít poplatky řádově třeba 0,5 procenta ročně.

O tržních náladách

Dá se tak říct, že se za těch posledních 14 let, kdy jsem u vás byl naposledy, trh a způsob investování klientů v České republice změnil? Místo forexu se více věnují akciím, podílovým fondům a dalším, anebo pořád je to nějakým způsobem rozdělené?

Je pravda, že jsou zde vidět určité tržní nálady. Ono to jenom reflektuje to, co v daný čas dává nějaký smysl. Lidé-investoři nejsou hloupí a najdou si výhody versus nevýhody. Těch 14 let dozadu byla situace, kdy akciový trh nedoručoval až tak zajímavé výnosy. To znamená, že se přirozeně hledaly nějaké alternativy, což v té době mohl být forex, protože nabízel v sobě přiměřenou páku. A jelikož centrální banky v té době dělaly svoji měnovou politiku, tak se měnové kurzy navzájem poměrně hýbaly. Teď je to pevně v rukou. Řeknu teď sentiment, tu náladu mají nyní akciové trhy, protože od doby covidu zkrátka zažíváme poměrně stále silný růst, překonává to i inflační periodu. Takže proto si investoři samozřejmě vezmou jednotlivé třídy aktiv, dají si je do nějaké komparace, poměří si to s příslušnými poplatky a z toho jasně vychází, že akciový trh má oprávněně zájem investorů.

Když se podívám na současnou nabídku na trhu v Česku, i standardní banky začaly poměrně intenzivně nabízet různé formy investování. Primárně samozřejmě do podílových fondů v rámci svých skupin, ale už i bankovní aplikace umí nakupovat cenné papíry. Když porovnám klasickou banku a brokera vašeho typu, jaký je rozdíl mezi tím, když půjdu do banky a přes banku si nakoupím ETF, akcie a budu obchodovat na finančních trzích, a když zvolím vás? Jaká je u brokera přidaná hodnota, nebo naopak riziko?

V prvé řadě si dovolím tvrdit, že my jako broker, a není to jenom o XTB, ale myslím si, že i ostatní brokeři, zkrátka vůči bankám máme minimálně takový téměř 10letý náskok ve vývojích. Vyvíjet systémy, které jsou vidět takzvaně na front-endu, tedy co uživatel-investor obsluhuje, ale i na back-endu, to znamená systémy na pozadí, není záležitost na rok. Systémy jsou čím dál tím sofistikovanější, musí zároveň naplňovat nebo být v souladu s požadavky regulace atd. a to nevybudujete za krátkou dobu.

Banky na tu strategii najely čistě pod tlakem nedávných událostí typu covid. Trhy se trochu pobláznily, hodně investorů nově vzniklo, takže banky přirozeně nechtěly být opodál a řekly si „to musíme mít taky“. Jenže specializovaní brokeři už ta řešení nevyvíjí, ti už je mají.

O aplikaci XTB

Stáhl jsem si vaši aplikaci, přihlásil jsem se, registroval jsem se. Viděl jsem data a jak funguje. Není snadné provozovat aplikaci, ve které je spousta dat, aby zůstala přehlednou. To je častý problém, investiční aplikace jsou nabité daty, ale jsou uživatelsky nepřívětivé. Nebo jim naopak data chybí. Vy si aplikace vyvíjíte sami, nebo používáte nějaké krabicové řešení?

Skvělý dotaz. Já osobně dlouho říkám, že vítězem v tomto maratonu bude ten, kdo skloubí právě tu jednoduchost s regulatorními požadavky, protože to nás vždycky brzdí. Tím se každý ten systém stává trochu složitější a vy musíte mezi tím balancovat. Dříve jsme používali řešení třetích stran. Používali jsme platformu MetaTrader, což byla a stále je relativně velmi populární platforma pro aktivní obchodování.

To už je vývojově docela zastaralá platforma.

Je to platforma z roku 2004 s nějakými aktualizacemi, ale koncepčně 20 let stará, což v tomto dynamickém období znamená opravdu moc. Někdy okolo roku 2014 jsme udělali strategické rozhodnutí, že jsme se chtěli odpoutat od řešení třetí strany a začít si vybudovávat in-house řešení od základu. To znamená, abych se dostal k té odpovědi, všechno si budujeme sami. Máme velmi rozsáhlý tým našich IT developerů, aktuálně 40 % našich zaměstnanců jsou IT developeři.

Nákladné řešení.

Ano, je to nákladné, speciálně v dnešní době, kdy je to poměrně žádaná profese. Velmi diplomaticky řeknu, že se asi nelehko řídí produktivita těchto lidí, těchto projektů a podobně.

Takže webová a mobilní aplikace jsou vaše vlastní řešení?

Ano, přesně tak. Což nám umožňuje potom pracovat s daty chování uživatelů. Můžeme si je vyhodnocovat. Můžeme aplikaci po uživatelské stránce nadále vyvíjet, abychom ji stále zdokonalovali, stále optimalizovali v tom pohledu, co uživatel potřebuje, jak ji chce ovládat a co my tam chceme implementovat, třeba nějaké nové produktové novinky. Zároveň je tam poslední pohled, co nám nařizuje regulace, abychom investory řádně ochraňovali, abychom je řádně informovali atd.

O bezpečí dat, vlastnících a regulaci

Přestože žijeme v době sociálních sítí, kde lidé nijak neřeší, komu svá data dávají, u peněz jsou na to někteří citliví. Kde jsou uložená data vašich klientů, v jaké jurisdikci, případně kde je schraňujete?

Používáme některá cloudová řešení, ale osobní data ve smyslu jméno, příjmení a citlivá data o velikosti účtu si držíme na našich serverech, které jsou v Evropské unii. Je to proto, abychom byli v souladu s předpisy, to znamená, data by měla být uložena v EU, ta nejcitlivější data máme uložena na vlastních serverech a nějaké systémy si pro ně případně jenom sahají.

A vaše vlastní servery jsou v Polsku?

Ano, ve Varšavě. Respektive ta serverová architektura je poměrně složitější, ale zjednodušeně řečeno můžeme říct ve Varšavě.

Tím se můžeme dostat k tomu, že jste stále polská společnost. Kdo je vaším hlavním vlastníkem?

XTB jako akciová společnost je kotovaná na varšavské burze, to znamená, co se týče transparentnosti jsme velmi otevření, abychom naplňovali pravidla pro veřejně obchodovanou společnost. Zhruba 60 procent těch akcií vlastní XX ZW Investment Group, za kterou je jeden z těch hlavních zakladatelů Jakub Wojciech Zablocki. To znamená fakticky většinový majitel. Část vlastnické struktury je ve venture capital fondu a zbytek je mezi drobnými investory.

Takže jste stále primárně evropská, přesněji polská společnost?

Ano.

Je to z vašeho pohledu výhoda, nebo je regulace někdy natolik složitá, že by z pohledu brokera mohlo být výhodnější mít sídlo mimo Evropskou unii? Jak to vnímáte regulatorně?

Pokud bych si zavřel obě oči, nebo spíš vnímal jenom to finanční hledisko, tak pochopitelně tento byznys se dělá lépe bez regulací, nic vás nesvazuje. Ale zkrátka žijeme v prostředí, kdy Evropa je obecně více zatížena regulací. Zase na druhou stranu, lidem se v té Evropě asi nežije úplně špatně, myslím tím spotřebitelům. Mají zvýšenou míru ochrany, takže já osobně nejsem ten, který by proti regulaci brojil, myslím si, že má svoje místo.

Se zkušenostmi, které máme jak s tvůrci regulace a následně dohledu, nemám pocit, že by nám nějak systematicky házeli klacky pod nohy. Spíše říkají: pojďme si takzvaně vymezit to pole, ve kterém se bude hrát, a pojďme si jej navzájem dodržovat, pojďme vůči sobě být korektní. My jako firma tady nechceme být rok dva, ale chceme tady být opravdu dlouho, donekonečna, takže musíme se s tím nějak sžít.

Jste další broker, který začal úročit investiční účty. Co by se stalo, pokud byste zkrachovali, nebo přišli o licenci?

Tak tady musím říct, že je regulace prospěšná, protože poměrně jasně nastavuje pravidla. Veškeré klientské prostředky, ať už jsou peněžní, nebo jsou ve formě zainvestovaných instrumentů, musí broker evidovat na oddělených účtech od svého vlastního byznysu. Takže když by se XTB stalo nesolventní a muselo, obrazně řečeno, zavřít krám, tak ty oddělené účty tam zkrátka stále jsou.

V případě České republiky nebo českých klientů používáme účty u J. P. Morgan nebo UniCredit Bank a v případě zainvestovaných prostředků, to znamená investičních cenných papírů, je evidujeme odděleně u těch poskytovatelů.

Pokud by se s XTB něco stalo, tak se potom spustí proces, co se s tím bude dít dále: jestli si to převezme jako balík nějaký jiný broker, nebo jestli bychom kontaktovali zákazníky a ti si zvolili, kam si portfolio chtějí přesunout atd. V neposlední řadě jsme přirozeně členy garančního fondu pro obchodníky s cennými papíry, takže v něm je potom ještě úplně poslední záchranná brzda.

O klientech

Kolik teď máte klientů z řad fyzických osob? A máte jako klienty i právnické osoby?

Máme i právnické osoby, ale je to opravdu jenom zlomek, pod 1 %. Mohu říci jen globální čísla, aktuálně máme přes 850 000 klientů.

Za celý trh, kde působíte?

Ano, což drtivá většina je z Evropy, ale jsou tam i trošku exotičtější trhy, jako je Asie typu Vietnam, Thajsko nebo jako jsou Spojené arabské emiráty, náš relativně nejnovější nový trh. Máme tam poměrně silně obsazenou Jižní Ameriku, ale tím hlavním je samozřejmě Evropa.

O investičních aplikacích

Jak vnímáte trend investování prostřednictvím platforem, tedy i různých mobilních aplikací? Můžu jmenovat eToro, Robinhood, Degiro, RoboMarkets. Jsou to pro vás přímí konkurenti, nebo výhoda typicky evropského brokera je jinde?

Tak když dám stranou Robinhood, což byl do nedávna čistě jenom americký broker s nemožností operovat na evropském trhu, tak zbytek hráčů má taky evropskou licenci atd., takže víceméně poskytují plus minus to podobné jako XTB.

Pokud se bavíme o těch investičních aplikacích, tak my se už taky mnohem více pasujeme do investiční aplikace než vyloženě do forexového brokera, ostatně takto je to už řada let.

A vidíte trend investování přes mobil také na svých číslech?

Když se bavíme o mobilním telefonu versus desktop, klasický velký monitor s grafy, tak podle aktuálních čísel větší polovina našich transakcí už probíhá z mobilu, nějakých 50 až 60 %. Ten trend je víceméně nepopíratelný a tento poměr se bude ještě zvětšovat. Tím pádem my to taky bereme v úvahu a náš vývoj jde v prvé řadě do mobilních aplikací a až v té druhé fázi do desktopových webových verzí.

Takže některé služby jsou dřív aktivní v mobilu než na desktopu?

Přesně tak. Nejsme slepí vůči tomu trendu, který už tady v zásadě je. Třeba banky, které mají dlouholeté zkušenosti v obsluze internetového bankovnictví, pochopily, že uživatelé přístup ovládají víc z mobilu než z těch desktopových verzí.

O forexu a kryptoměnách

Na českém trhu jste startovali jako specialisté na forex. Jak byste se dnes nazvali? Online broker?

Přiznám se, že s tím jsme strávili dost času v rámci interní diskuze. K tomu slovu „broker“: tady na lokálním i globálním trhu byli méně seriózní hráči, kteří slovo broker často pokazili, to znamená, mnohdy nese negativní emoce. A my čím dál tím více se snažíme být širocí v investičních službách a produktech. Z toho nám vyplývá, že bychom se nejlépe definovali jako investiční aplikace, která v sobě má jak ty prvky aktivního investování, pasivního investování, aktivního tradingu atd. Ty produkty nám budou postupně přibývat.

Je zájem o investování do kryptoměn prostřednictvím XTB? A jak investice do kryptoměn technicky vypadá?

Tak zrovna v kryptoměnách, nebo jak centrální bankéři říkají s oblibou v kryptoaktivech, se zrovna necítíme tak silní, jelikož tady nás dost brzdí regulace. Ta nám říká, že na svých účetních knihách bychom pro klienty neměli držet klasické kryptoměny. A dalším velmi limitujícím faktorem je naplňovat pravidla a opatření proti praní špinavých peněz.

To znamená, že my nemůžeme klasické kryptoměny kvůli těmto faktorům poskytovat našim klientům. V praxi poskytujeme deriváty, v našem podání to jsou kontrakty na vyrovnání rozdílu, u kterých investor může participovat na cenovém růstu nebo poklesu, ale není za tím to majetkové právo.

To by se ale mohlo změnit s chystanou směrnicí MiCA. Snad ano, svítá na lepší časy, protože právě evropská směrnice MiCA už tomu dává jasnější pravidla. My už interně samozřejmě i na tomto pracujeme.

Může mít vliv investování do kryptoměn schválení ETF bitcoinových fondů ve Spojených státech?

Určitě ano. Z mého pohledu tamní trh a veřejnost správně vyhodnotila, že je to určitý game changer nebo velká událost, tedy že americká komise pro cenné papíry schválila ETF navázaná na spotový Bitcoin. Myslím, že Evropa v tom nebude nějak opodál, protože v zásadě lze relativně snadno vykonstruovat ETF.

Jak to myslíte?

Zkusím to vysvětlit ještě jinak. ETF schválená americkou komisí pro cenné papíry nemohou být obchodovány na evropském trhu, protože nemají příslušné dokumenty. Ale myslím si, že v dohledné době nějaká finanční společnost vytvoří evropská ETF. Budou to právě banky nebo nějaké jiné investiční společnosti, které budou mít náležité dokumenty, a tím podkladem pak budou americká ETF.

Je to jednoduchý princip. Jde o to zvládnout technické řešení, legislativní proces a schválit evropské ETF. Jakmile to bude veřejně obchodovaný instrument na evropských burzách, tak jsme připraveni jej co nejdříve zasadit do naší nabídky dostupných instrumentů.

Jak se vám teď daří na forexu? Jak dnes lidé vnímají forex?

Aktivnější investoři vždycky vyhledávají trhy, kde je něco živého, kde se to hýbe, kde je tzv. vyšší volatilita, což forex aktuálně až tolik nenabízí. My, kteří jsme byli primárně 10 let zpátky velkým forexovým brokerem, tak nyní je to pro nás zlomek objemů obchodů o velikosti 10 až 15 procent. Drtivou většinu nám tvoří obchody s akciovými indexy nebo s komoditami. A tady se vracím k tomu, co jsem už zmiňoval: aktivnější obchodníci, tradeři jdou tam, kde je volatilita a kde jsou příležitosti.

O investování pro každého

Jak u vás investují drobní investoři? Nemyslím profesionální tradery, ale mající třeba měsíční rozpočet 2000 Kč na investování. A jak mohou začít investovat nezkušení?

Řeknu to technické minimum. Začít můžete s řády několika stovek korun, třeba 500 Kč měsíčně, což si myslím, že s nějakou úrovní průměrné, nebo i podprůměrné mzdy se dá měsíčně odložit. Platí obecné pravidlo finanční gramotnosti, že zhruba mezi 5–10 % měsíčního příjmu by člověk měl dávat právě třeba na úspory/investice. Máme klienty, kteří jsou v intervalu průměrných mezd, ti investují okolo 3000–5000 Kč měsíčně. Ale máme i vysoce příjmové investory, kteří si dávají pravidelnější desetitisícové částky.

Budu mít 2000 korun, které budu investovat prostřednictvím vaší aplikace. Investování moc nerozumím, ale chci si jej vyzkoušet. Co bych měl koupit, abych se nemusel se bát, že přijdu o peníze? Jak by mělo vypadat moje portfolio?

Začátek je pro každého stejný: musíte to postupně poznávat, nemůžete všechno nastudovat. Nelze nabýt reálné zkušenosti bez prvotních reálných obchodů. Nejsnazší formou je zvolit si nějaký akciový index, to znamená třeba ETF, které kopíruje akciový index, a ten si zainvestovat. Nakoupit jej a v prvních dnech, týdnech a měsících sledovat, jak se to celé vyvíjí.

Konkrétní příklad?

Když bych měl zmínit, tak opravdu ten asi nejhlavnější a z našich dat i ten nejpopulárnější akciový index je S&P500, to znamená index americké burzy reprezentující 500 nejvýznamnějších společností. Ten se vyvíjí nějakým způsobem a ten mohu asi začít sledovat.

Takže začátečník by měl zůstat jen u akciových indexů?

Pak si do toho mohu zakombinovat můj pocit toho, jak moc rizika jsem ochoten a schopen podstoupit. Můžu si do portfolia přidávat technologické tituly, ať už v podobě toho ETF, nebo v podobě individuálních akcií. Technologické tituly teď v historickém měřítku doručují vyšší výnos, ale mají taky větší propady.

Nebo naopak se chci držet zpátky a budu si vybírat stálice, které možná nerostou tak dynamicky jako technologické společnosti, ale z toho statusu mají výsledky stabilnější, jako je třeba Coca-Cola, Procter & Gamble. Tedy značky, které jsou produkty běžného užití a není tam příslib nějakých revolucí typu umělá inteligence atd.

Tedy zkusit investovat do značek, které znám jako spotřebitel, se kterými se běžně setkávám a jsou pro mě pochopitelné?

Ano. Tím, že je používám já i moje okolí, tak je tam minimálně nějaký předpoklad toho, že ta firma v dohledné době nezbankrotuje, neskončí, takže nepřijdu o celou tu investici. A můžu se postupně učit vnímat, jak se mi ta investice bude vyvíjet v případě pohybu na těch trzích, co je to dividenda, jak se mi připisuje atd.

Ještě zpět k indexu S&P500. Investor Jan Traxler varuje, že čím více lidí bude investovat do tohoto ETF, může vzniknout svým způsobem Ponziho schéma.

Přiznám se, že já jsem toto vnímal už před covidem, to znamená někdy v roce 2019. Všiml jsem si, že procento pasivně spravovaných peněz opravdu významně roste. A pokládal jsem si tu samou otázku. Ale od té doby uplynulo 5 let a ty trhy se nehroutí, nekolabují. Dokonce jedním z argumentů je, že ty peníze, přestože jsou pasivní, tak když bude na trzích nějaká panika, tak velmi rychle se z těch pasivních peněz můžou stát ty, které budou z trhu utíkat.

My už jsme za tu dobu prožili minimálně 2, možná i 3 nějaké fáze různě dynamických výprodejů a zdá se, že trhy to přežily. Takže i přes to, že já jsem to riziko vnímal velmi podobně, tak teď si musím říci, že trhy jsou pravděpodobně nastaveny tak, že to dokážou zvládnout a absorbovat do té doby, dokud takzvaně bude ten inflow volných peněz, které jsou připraveny k zainvestování. Tedy dokud bude převyšovat to, kolik těch investičních možností je.

Ještě čtenářům vysvětlete, jaký je rozdíl mezi pasivním investováním a aktivním investováním.

To aktivní už z toho svého názvu definuje, že opravdu nenechávám prostředky ležet, ale aktivně vyhledávám příležitosti. To znamená nákup, ale zase blízký prodej, abych si realizoval zisk a zase hledal jinou příležitost. Vyžaduje to být aktivní právě jak z hlediska času, tak z hlediska studia a analýz trhu. Je to poměrně náročné a odměnou by za to měl být dodatečný nadvýnos.

Kdežto pasivní přístupy, strategie fungují tak, že peníze zainvestuji, zaparkuji do nějaké akcie nebo do nějakého ETF a nechávám je tam léta, ba i desetiletí ležet. Nic víc s tím v zásadě nedělám.

Týdně čteme zprávy o tom, kolik různých lidí bylo podvedeno na falešné investice a další. Tyto krimipříběhy však ukazují, že mezi lidmi je stále dost peněz pro investování. Mají lidé peníze na investování?

Věřím, že lidé mají dostatek peněz na investování. Když se dívám na naše interní data, tak to je mi dostatečnou oporou, protože příchozích investic je stále více a ta dynamika neopadá, naopak ještě roste. Nevím, jestli to nazvat fenoménem, ale zvláště mladí si čím dál tím více uvědomují potřebu investic.

Kvůli obavám z (ne)důchodu?

Ano, tak jak se hovoří o důchodové reformě, hovoří se i o demografických faktorech. A ty způsobí, že stávající mladí se asi nemohou ze 100 % spolehnout v důchodu na stát. A to pomyslně žene vodu na mlýn, právě aby se každý postaral sám o sebe. Jednou z těch variant je přirozeně investování.

O konci burzovních makléřů

Máte ještě nějaké investiční poradce? Klasické makléře?

Práce klasického burzovního makléře už fakticky zanikla, až na nějaké opravdu světlé výjimky. Když naši klienti potřebují s námi něco probrat, tak jsme tady a jsme schopni jim to srozumitelnou řečí vysvětlit. Pak je nějaké procento aktivních traderů, se kterými pracujeme trošku intenzivněji, ale není to na té bázi, že bychom jim dávali investiční tipy a ruku v ruce s nimi dělali obchody. Snažíme se spíš přistupovat příslovím „nedávej rybu, spíš nauč rybařit“.

Takže vysvětlovat, edukovat.

To znamená pochopit, vysvětlovat, jak ty trhy fungují, jak si analyzovat a interpretovat nově příchozí zprávy a situace, jak vnímat rizika, jak se proti nim nějakým způsobem zase pojistit a podobně. To je naše práce, spíš bych to definoval, že jsme mentor/kouč, který tomu investorovi dá impulzy, dá správné otázky, aby se on sám nad nimi zamyslel a případně si na ně dokázal sám odpovědět.

Mimo to se snažíme dělat takovou hromadnou edukaci formou třeba našeho youtubového kanálu, kde zkrátka, pokud potřebujete nějaký zdroj informací, ale zároveň i té edukace, jak se to dělá, tak to se snažíme takhle na ty masy těch investorů dělat tímto způsobem.

O rizicích, ztrátách a podvodech

Začínající investory může vyděsit, když si přečtou povinně zveřejněnou informaci, že 78 % vašich klientů utrpělo s vámi ztrátu. Co to znamená?

Toto nařizuje regulace v případě, že svým klientům poskytujete instrumenty, které jsou definované jako kontrakty na vyrovnání rozdílu, tedy CFD. Takže vy musíte spočítat, jaké procento klientů, kteří používají CFD, jsou za nějaké období ztrátoví. Tím pádem těch 78 % není počítáno ze všech našich klientů, tedy i z těch klientů, kteří třeba jenom investují a nepoužívají CFD instrumenty, tam by to procento bylo samozřejmě o poznání menší.

A proč je to číslo tak vysoké?

Já vždycky obhajuji, že to číslo vysoké až tolik není. Nemalá část klientů, kteří takzvaně přijdou do toho trhu, skutečně zjistí, co je aktivní trading, třeba forex nebo komodity.

Měli přehnaná očekávání?

Na základě různých reklam a líbivých instagramových profilů si myslí, že mohu být milionářem do týdne a miliardářem do měsíce. Jenže takhle to není a oni potom do toho vstoupí, zaznamenají ztrátu, pak jsou konfrontováni s realitou, že tak snadné to není, že to je byznys jako každý jiný, a víceméně ten trading opouští. Takže to je nemalá část z těch 78 %.

Ale ti, co vydrží, pochopí, že trading je byznys jako každý jiný. Je to jako podnikání, ve kterém také v nějakém dlouhém horizontu 1 z 10 přežije a zbytek podnikatelských plánů a idejí zkrátka zanikne. Já to zkrátka dávám do rovnítka.

Každý týden čteme v médiích zprávy, jak někdo chtěl perfektně rozmnožit peníze prostřednictvím kryptoměn, nebo naopak někdo ho kontaktoval, nabízel mu investování. Někdy to jsou skutečné, ale často podvodné platformy. Setkali jste s pokusem zneužít vaší značku, vaši identitu?

Bohužel musím říct, že už i toto k nám došlo. Evidujeme případy, kdy se nějací podvodníci vydávají za zaměstnance XTB a od nějakých náhodných zájemců lanaří nebo se snaží vyzískat investice. Varovným signálem je, že investoři by peníze měli poslat na nějakou bitcoinovou adresu. Takže samozřejmě nemám radost z toho, že se i nás tyto podvody dotýkají, ono se to netýká jenom XTB, ale tím vysvětlením je, že jsme se asi stali už natolik velkými, že už i tito podvodníci si nás všímají. Protože totéž můžeme vidět i u jmen velkých bank a dalších investičních společností.

O budoucnosti

Je v Česku dostatečné množství brokerů či obchodníků s cennými papíry, případně až moc?

Určitě je tady znatelný trend už někdy od let 2016–2017 snižovat počet hráčů na trhu. Noví hráči přicházejí, ale ti, co nedokážou přežít, odcházejí. Takže trend konsolidace započal a zatím si nemyslím, že je u konce. Myslím si, že pro některé stávající konkurenty, kteří stále jedou ten svůj model už 10–15 let stejný, bude těžší a těžší obstát, aby jim to dávalo ekonomický smysl.

A jak říkám, nemůžu opomenout vidinu revoluce v umělé inteligenci, která do každého byznysu může přinést další dodatečný dopad pro úspory, pro redukci lidí. Nemyslím tím tu hrubou redukci lidí, ale jejich přesun, nebo vyšší efektivita a produktivita lidí. A to je zase otázka, jestli tradiční firmy jsou na to dostatečně připraveny, než ty moderně fungující, pro které je práce s technologiemi víceméně alfou omegou.

Takže očekáváte, že těch brokerů bude méně, budou se konsolidovat?

Ano. Vyznívá mi z toho ta zpráva, že kdo se nepřizpůsobí trendu digitalizace či automatizace, tak tu dlouho nevydrží, případně že by musel mít asi výrazně omezený segment zákazníků.

Bude stát opodál minimálně poplatkově, protože firmy, které jsou efektivnější, které dokáží využít zase tyto úspory z rozsahu atd., tak je přirozeně budou válcovat.

Jak vnímáte možný dopad umělé inteligence (AI) na vaše podnikání? Spíše že je to výzva, přemýšlíte, jakým způsobem by vám to mohlo pomoci? Nebo to vnímáte tak, že se zeptám chytré aplikace, kam mám investovat, ona mi něco doporučí a pak to koupím?

Tak, jak jste to řekl v závěru, tak úplně ne. My jsme dokonce přijali specialistu na umělou inteligenci, vytvořili jsme speciální tým, on plus ještě tuším další dva lidé, kteří by měli v rámci našich struktur a jednotlivých oddělení provést analýzu potenciálních možností využití. Takže to už je projekt, který jsme zahájili.

Já pro AI prostory vidím, ať už je to v účetnictví, nebo v takových těch neustále repetitivních, opakujících se činnostech, které nemusí dělat lidé, ale může je dělat nějaký stroj. A dokonce s větší přesností. Tito lidé se zase mohou použít na něco jiného: jejich energie, čas, expertíza. Takže to nám třeba umožní se stávajícím počtem lidí dělat mnohem více výkonu. Aby nám AI řekla, které investice jsou teď skvělé, tak na to je ještě v raném stádiu.

Děkuji vám za rozhovor.