Hlavní navigace

Váš vyhazov z práce byl (i podle soudu) neplatný. Máte nárok na odškodnění?

9. 9. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Zažalujete zaměstnavatele za to, že vás neplatně propustil, a spor vyhrajete. Získáváte tím nárok na odškodnění, nebo ne? Musíte ještě dále o peníze bojovat, nebo je hotovo?

Na pozadí řešení sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli o to, zda bylo propuštění zaměstnance z práce právoplatné, nebo ne, si připomínáme pravidla zákoníku práce, ale také se seznamujeme s výkladem zákoníku práce soudy.

Chcete-li se dozvědět více o tzv. soudcovském dotváření práva, nahlédněte do nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2021 (spis. zn. II. ÚS 1889/19).

Ty vykládají a aplikují právní úpravu, a někdy ji dokonce, když je nedostatečná, dotvářejí.

Spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru patří mezi zaměstnanci a zaměstnavateli k těm nejčastějším.

Kdy se hraje o odškodnění za neplatné propuštění

V případě, že:

  • zaměstnavatel dal neplatnou výpověď, nebo
  • zaměstnavatel neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě, nebo
  • zaměstnavatel neplatně zrušil pracovní poměr ve zkušební době

a zaměstnanec mu bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

To je klíčové pravidlo zakotvené v ust. § 69 odst. 1 věty první zákoníku práce.

V uvedeném ustanovení však nejsou řešeny všechny způsoby a možnosti rozvázání pracovního poměru, a proto je třeba se podívat ještě do ust. § 71 věty první zákoníku práce: Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnavatelem.

Proč má zaměstnanec právo na náhradu výdělku?

Nejvyšší soud ČR vysvětlil, že náhrada mzdy (nebo platu), která zaměstnanci náleží z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru, je vyvolána tím, že mu zaměstnavatel po neplatném rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době přestal přidělovat práci podle pracovní smlouvy, ačkoliv trval na tom, aby byl zaměstnáván dál.

Poskytnutí náhrady mzdy je tedy důsledkem nesplnění povinnosti ze strany zaměstnavatele přidělovat mu (trvajícímu na dalším zaměstnávání) práci podle pracovní smlouvy.

Jednak žaloba a jednak nutnost trvání na dalším zaměstnávání

Takže vidíme, že když zaměstnavatel neplatně propustí zaměstnance z práce, protože nedodrží všechna pravidla, která dodržet musí, nebo udělá jinou chybu, může zaměstnanec získat nárok na odškodnění, jak tomu v našich článcích říkáme. Jinak řečeno slovy zákoníku práce nárok, resp. právo – na náhradu mzdy nebo platu, a to za celou dobu trvání sporu o neplatnost jeho rozvázání, až do jeho vyřešení.

Ale zaměstnanec musí trvat na dalším zaměstnávání a také musí podat žalobu.

Do kdy je potřeba podat žalobu

Předpokladem jak určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, tak i získání nároku na odškodnění je tedy včasné podání žaloby.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může podle dikce ust. § 72 zákoníku práce jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

Jak se počítá lhůta k podání žaloby, vysvětlujeme v článku Když se chcete bránit neplatnému vyhazovu, musíte podat žalobu včas.

Není to tak banální, jak byste si mohli myslet. A po uplynutí lhůty už máte smůlu, lhůta je propadná, prekluzivní, proto je potřeba ji spočítat správně a stihnout její naplnění. Její nedodržení lze prominout jen ve zcela výjimečném případě – viz ust. § 332 zákoníku práce ve spojení s ust. § 651 občanského zákoníku.

Musí být žaloba a ještě požadavek na další zaměstnávání

Ale je tu ještě jedna důležitá podmínka, ta druhá. Uvedená náhrada mzdy nebo platu podle ust. § 69 odst. 1 věty první zákoníku práce přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. A to až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru, jak je uvedeno v ust. § 69 odst. 1 věty druhé zákoníku práce.

Za jakou dobu může získat zaměstnanec nárok na odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu, už jsme si řekli, ale jde o to, že zaměstnanec musí nejprve oznámit zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Bez toho to nejde. Prostě je třeba to udělat: tvrdit, třeba i předstírat, i když to není pravda.

Mnohdy zaměstnanec vůbec nemá chuť nadále pracovat u zaměstnavatele, s nímž má narušené vztahy, a předpokládá, že ani zaměstnavatel ho už na pracovišti nechce. Většinou tomu tak je. A tak vznesení požadavku na další zaměstnávání je jen pouhou formalitou.

Ale je třeba si dát pozor na situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnanci skutečně umožní – na dobu trvání soudního sporu – nadále u něj pracovat. Pak musí zaměstnanec výzvě vyhovět.

Pokud začne pracovat, ztratí nárok na náhradu mzdy nebo platu, bude pobírat mzdu nebo plat za vykonanou práci, a nikoliv jejich náhradu. Pokud nenastoupí, nezíská nic, nepracuje – tak nemá nárok na odměnu. Nenastoupil k výzvě zaměstnavatele zpět do práce, tak nemá nárok ani na náhradu mzdy nebo platu.

Zaměstnavatel nemůže stopnout spor, ale váš nárok na odškodnění ano

Co k tomu říká Nejvyšší soud? Zaměstnavatel tak může umožnit zaměstnanci pokračovat v práci (i po dobu sporu o neplatnost rozvázání poměru), jestliže mu ještě před zahájením (na základě výzvy k dalšímu zaměstnávání) nebo za trvání sporu o neplatnost rozvázání poměru oznámí, že mu znovu bude v souladu s pracovní smlouvou až do vyřešení soudu přidělovat práci (kterou pro něj má konat dle pracovní smlouvy).

Jestli to zaměstnavatel udělá, je věcí jeho možností a také taktiky. Pokud kupř. opravdu zrušil vaše místo a skutečně vaši práci nepotřebuje, práci vám pravděpodobně nenabídne.

Může vám ji ale nabídnout v případě, že šlo třeba jen o předstírání vaší nadbytečnosti, aby se vás zbavil. To se opravdu nedá předjímat, resp. pro článek zobecnit. Vy ale musíte být připraveni na jeho výzvu konformně reagovat, tedy být schopni, ochotni a připraveni do práce znovu nastoupit.

Ovšem to, že vám zaměstnavatel umožní znovu pracovat, neznamená, že je rozvázání pracovního poměru negováno. Klidně můžete spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru prohrát.

Nejvyšší soud k tomu říká, že „zaměstnavatel, který přestal zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy v přesvědčení, že jím učiněné rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době je platným právním úkonem, může zaměstnanci, který platnost rozvázání pracovního poměru neuznává a který trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, ještě před skončením sporu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru znovu začít přidělovat práci podle pracovní smlouvy, aniž by současně musel přistoupit na stanovisko zaměstnance o neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Jestliže se zaměstnavatel rozhodne tímto způsobem postupovat, tedy jestliže zaměstnanci před zahájením nebo za trvání sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru oznámí, že mu znovu bude v souladu s pracovní smlouvou až do vyřešení otázky platnosti rozvázání pracovního poměru ve sporu u soudu přidělovat práci, kterou se zaměstnanec pro něj zavázal konat podle pracovní smlouvy, a jestliže tak v případě, že zaměstnanec poté nastoupí do práce, skutečně učiní, pak tím zanikla (dnem, ke kterému vyzval zaměstnance k opětovnému nástupu do práce) jeho povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy, neboť zaměstnanci v souladu s jeho oznámením, že trvá na dalším zaměstnávání, umožnil pokračovat v práci“.

Kdy zaměstnanec nárok na náhradu příjmu vůbec nemá?

Nejvyšší soud dále určil, že zaměstnanec nemá nárok na náhradu příjmu od zaměstnavatele za dobu pracovní neschopnosti. Může mít nárok toliko na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a pak už ne. Nemůže-li zaměstnanec konat práci podle pracovní smlouvy v důsledku dočasné pracovní neschopnosti (včetně lázeňské péče a přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení), karantény nebo z důvodu jiné důležité osobní překážky v práci, při níž zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy, nemá nárok ani na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru.

Nárok na náhradu mzdy nebo platu rovněž nenáleží zaměstnanci, kterému byl po neplatném rozvázání pracovního poměru na jeho žádost přiznán starobní důchod.

Nicméně toto je starší výklad NS vycházející z právní úpravy, kdy byla možnost náhradu mzdy nejen snížit, ale vůbec nepřiznat. Je otázka, zda je nyní přípustné v takové situaci nepřiznat zaměstnanci vůbec náhradu mzdy, nejspíš by soud volil její radikální snížení.

Zašmodrchat se to může při přiznání invalidního důchodu nebo prostě v souvislosti s tím, že zaměstnanec ztratí zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, nebo i práce, na kterou by mohl být nebo byl převeden.

O aktuálních názorech Nejvyššího soudu jsme vás informovali v článku I když vyhrajete spor o neplatnost vyhazovu z práce, odškodnění získat nemusíte.

Osvědčené úsloví říká, že o peníze jde vždy až v první řadě, ale nemusí to platit pro každého. Vůbec nemusíte usilovat o další zaměstnávání u zaměstnavatele, který vás propustil. Nemusíte nic předstírat, jakkoliv se to často v zájmu získání odškodnění děje. O peníze vám však může jít, ale současně zapomenete vznést požadavek dle ust. § 69 odst. 1 věty první zákoníku práce.

Jaká jsou pravidla, když nepadl požadavek na další zaměstnávání?

Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na dalším zaměstnávání, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

  • byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
  • byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době,  dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

Jestliže tedy jde o neplatnou výpověď, nemáte nárok na žádné odškodnění, i když soud uzná, že byla neplatná.

Získáte v případě úspěchu u soudu jen dobrý pocit z vítězství a náhradu nákladů soudního řízení. 

Pakliže je pravomocně určeno, že zrušení pracovního poměru okamžitě nebo ve zkušební době bylo neplatné, pak vám vznikne nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.

Můžete tedy získat 2 průměrné měsíční výdělky, i když jste nevznesli požadavek na další zaměstnávání.

Zaměstnanci, s nímž byl pracovní poměr neplatně rozvázán výpovědí, však náhrada mzdy nenáleží.

Kdy vám může být náhrada mzdy či platu čili odškodnění sníženo?

A někdy příště se podíváme na to, kdy vám může být náhrada mzdy nebo platu snížena. Uvažme, že soudní spory trvají dlouho. A pokud po několika letech vyhrajete spor o neplatnost vyhazovu, zaměstnavatel jako neúspěšná strana sporu bude usilovat o snížení celkové náhrady.

dan_z_prijmu

Vždyť nejen soudní poplatky, právníci, ale především vaše náhrady by ho mohly stát desetitisíce, ba statisíce a u dobře placených profesí miliony.

Má na to právo podle ust. § 69 odst. 2 zákoníku práce. Výklad zákoníku práce si napříště rozebereme podrobněji.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).