Hlavní navigace

Změna: úroky z dlužného výživného už konečně dostanete

Autor: Freepik.com, podle licence: Rights Managed
Richard W. Fetter

Mnozí povinní dluží výživné oprávněným léta, ale úroky z prodlení platit nikdy nemuseli, soudy je nechtěly přiznávat, ale zákon to změní, i z dlužných alimentů bude nárok na úroky. Náš právník radí, jak na to.

V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině (ten byl od 1. 1. 2014 nahrazen novým občanským zákoníkem) nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, když už povinný výživné dlužil, ani podmíněně, preventivně pro případ, že by začal oprávněný dlužit v budoucnu). Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na výživné pro své děti od druhého partnera, rádi dostali alimenty i s úroky. Více se dočtete v článku Chcete úroky z dlužného výživného? Šlo to, ale už ne.

Nejvyšší soud ČR k tomu však ve svém autoritativním stanovisku spis. zn. Cpjn 204/2012, ze dne 19. 10. 2016, zaujal negativní stanovisko a zakázal soudům úroky z výživného přiznávat: Rozhoduje-li soud po 1. 1. 2014 o dlužném výživném pro děti, nelze oprávněnému společně s dlužným výživným přiznat i zákonné úroky z prodlení. Ony to ale stejně nikdy až na vzácné výjimky dělat nechtěly. Více informací naleznete v článku Z výživného úroky z prodlení už nezískáte.

Jak soudy rozhodovaly dříve, než byl NOZ

V odůvodnění svého stanoviska odkázal Nejvyšší soud ČR na postup soudů, které návrhy na přiznání úroků zamítaly. Tak např. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, v rozsudku ze dne 22. 3. 2005, spis. zn. 12 Co 742/2004, uzavřel, že vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi je právním vztahem, který vyplývá přímo ze zákona o rodině, je upraven v celém rozsahu tímto zákonem, a proto na něj nelze aplikovat ustanovení občanského zákoníku týkající se závazkových vztahů. Ústavní soud usnesením ze dne 2. 6. 2006, spis. zn. I. ÚS 399/05. Stížnost proti tomuto k úrokům negativnímu rozsudku odmítl s argumentací, že i když vztahy výživného jsou svojí podstatou vztahy majetkového charakteru, a není proto vyloučena aplikace obecných ustanovení občanského zákoníku o závazcích, je přesto třeba zohlednit jejich specifický charakter, zejména bezprostřední vázanost na vztahy osobní. Právě determinace vztahů výživného vztahy osobními je také důvodem specifické trestněprávní sankce za prodlení s úhradou výživného. Soud tehdy odkázal na trestní postih neplatičů alimentů podle již zrušeného trestního zákoníku. Nyní trestní postih neplacení výživného upravuje ust. § 196 nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Zabývali jsme se jím již v r. 2010 v článku Nový trestní zákoník zvýšil tresty pro neplatiče výživného.

Existence této zvláštní sankce, tedy trestu odnětí svobody za zanedbání povinné výživy – na rozdíl od jiných majetkových vztahů – odůvodňuje nemožnost použití občanskoprávní úpravy úroků z prodlení. Právní názor zaujatý Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, spis. zn. 28 Cdo 2782/2005, že typickým příkladem, při němž z povahy věci nevzniká nárok na příslušenství pohledávky v důsledku prodlení, je určení výživného na nezletilé dítě, byl následně podpořen usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012, spis. zn. I. ÚS 2945/12.

Našly se výjimky a ne že ne – šlo to, když se chtělo

Přece jen některé soudy byly otázce přiznání úroků z výživného přístupnější. V rozhodovací praxi se dá nalézt i jiný názor, který se s výkladem a přístupem Ústavního soudu rozchází. Jedná se např. o rozhodnutí Krajského soudu v Praze spis. zn. 28 Co167/2011, který v něm uvedl: Za situace, že již bylo o výživném pravomocně a vykonatelně rozhodnuto, má za to, že by měly být oprávněnému přiznány i úroky z prodlení. Tyto úroky byste však měli vymáhat až následně samostatnou žalobou, když nejsou součástí exekučního titulu, tedy původního rozhodnutí nebo dohody určující výši výživného. Nemohly být tedy přiznány podmíněně, do budoucna pro případ, že by výživné nebylo včas zaplaceno. Bylo nutno počkat, až se dotyčný dostane do prodlení, úroky vyčíslit a pak je vymáhat.

Po vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu se od 19. 10. 2016 zdálo všechno definitivně ztraceno, než přišla novela nového občanského zákoníku, jejíž vládní návrh byl dopracován v parlamentu a jejíž legislativní proces se dokončuje. Návrh je k nahlédnutí na stránkách poslanecké sněmovny a senátu.

Jak soudy rozhodují nyní podle NOZ do účinnosti novely NOZ

Vyživovací povinnost a právo na výživné i po 1. 1. 2014 (kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník) zůstávají majetkovým právem, neztrácí však současně svoji osobní povahu.

Vznikají přímo ze zákona (ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku), nelze je smluvně převést na jiného a zanikají smrtí oprávněného či povinného, případně osvojením oprávněného (ust. § 833 odst. 1 občanského zákoníku). Zachovávají si tak i nadále specifika rodinněprávního institutu (včetně trestněprávní sankce, předběžné vykonatelnosti, zařazení mezi přednostní pohledávky), a to navzdory tomu, že jsou systematicky řazeny mezi jiné soukromoprávní pohledávky. Proti opačnému závěru lze namítnout i to, že dlužník by se dostal do prodlení ještě dříve, než by byla sporná výše vyživovací povinnosti soudem stanovena, neboť výživné pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět ode dne zahájení soudního řízení (ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku).

Tak takhle se negativně vyjádřil k přiznávání úroků z prodlení z výživného Nejvyšší soud ČR.

A jak budou rozhodovat soudy podle NOZ od účinnosti novely NOZ

Jenže situaci radikálně mění novela občanského zákoníku. Do občanského zákoníku se doplňuje nové ust. § 921 odst. 2, které zní: Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení. Poslanci doplnili toto pravidlo do expertní novely občanského zákoníku, v jejímž původním vládním návrhu obsaženo nebylo. Inspirovali se slovenskou právní úpravou, do níž bylo uzákoněno již v r. 2005: V prípade omeškania povinného s plnením výživného určeného rozhodnutím súdu, má oprávnený právo požadovať úroky z omeškania z nezaplatenej sumy podľa predpisov občianskeho práva.

Jak na to

Pokud se tedy právě od účinnosti novely občanského zákoníku (ta je dělená na více termínů, ale předmětné ustanovení o právu na úroky z prodlení z dlužného výživného nabývá účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů) bude rozhodovat u soudu o běžném výživném, které vám nebo vašemu dítěti má být přiznáno, tedy splatném v budoucnu, přeformulujte (naformulujte) svůj požadavek na výrok soudního rozhodnutí, a to včetně budoucích úroků z prodlení pro případ možného prodlení povinného, tedy tzv. petit žaloby, např. takto:

Žalovaný je povinen platit výživné na … ve výši … měsíčně předem vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám … vždy s úrokem z prodlení ve výši zákonných úroků z prodlení platných ke dni, v němž nastalo prodlení s každou jednotlivou měsíční platbou výživného (repo sazba ČNB, zvýšená o osm procentních bodů, platná k 1. dni kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení s každou jednotlivou měsíční platbou výživného), a to od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení.

Pokuste se tedy o podmíněné přiznání úroků z prodlení pro případ, že se povinný dostane do prodlení. Pak půjde, pokud vám nalézací soud vyhoví, úroky exekučně vymoci, pokud povinný nebude platit včas, aniž by bylo nutno znovu podávat další žalobu (na doplacení úroků z prodlení). Uvidíme, jak se k tomu soudní praxe postaví, zda připustí podmíněné přiznávání úroků z prodlení v konstitutivních rozhodnutích ukládajících někomu vyživovací povinnost, anebo bude přiznávat úroky z prodlení až následně v deklaratorních rozhodnutích osvědčujících, že byl povinný v prodlení s placením výživného. I soudy, které byly dříve výjimečně nakloněny nároku oprávněného na úroky z prodlení, je nechtěly přiznávat podmíněně, ale teprve až následně poté, co se povinný dostal do prodlení.

Od kdy je povinný v prodlení – od kdy tedy vzniká právo na úroky z prodlení?

Právo na zákonné úroky z prodlení vzniká dnem, kdy se dlužník dostal do prodlení, tedy dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník povinen podle rozhodnutí soudu nebo dohody schválené soudem výživné nejpozději zaplatit.

Jak spočítat dlužné úroky

Pokud již máte výživné přisouzeno nebo dohodnuto a dotyčný se dostane od účinnosti nově zakotveného pravidla v občanském zákoníku do prodlení, můžete do 3 let žalovat na doplacení úroků z prodlení z dlužných částek výživného, které však nebudete požadovat jako příslušenství dluhu, ale jako samostatnou pohledávku, kterou vyčíslíte podle tohoto vzorce:

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku.

Sazba úroků z prodlení momentálně činí 8,05 % ročně a patrně se v nejbližší době nezmění.

Úroky spočítáte vždy zvlášť za prodlení s jednotlivou splátkou výživného. A vše pak sečtete a výslednou částku budete vymáhat. Doporučuji nejpozději do 3 let od prodlení s první splátkou výživného.

Podle ust. § 613 občanského zákoníku sice právo na výživné nepodléhá promlčení, protože jde o osobní právo, avšak jednotlivé splátky výživného jako forma plnění vyživovací povinnosti představují majetkovou složku, která promlčení podléhá. Promlčecí lhůta pak začíná plynout u každé dávky zvlášť od okamžiku její splatnosti. Dle ust. § 642 občanského zákoníku platí, že byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva. Z uvedeného vyplývá, že úroky a opakující se plnění, které nabudou dospělosti až po uznání dluhu dlužníkem nebo po právní moci rozhodnutí soudu či jiného orgánu, se nepromlčují v 10leté lhůtě, nýbrž v obecné promlčecí lhůtě podle ust. § 629 občanského zákoníku.

Pokud tedy dotyčná osoba výživné, tedy jeho jednotlivé splátky, doplatí se zpožděním, částku úroků vyčíslíte celou až do dne zaplacení (včetně tohoto dne). Pokud nezaplatí ani se zpožděním, vyčíslíte úrok z prodlení za každou jednotlivou splátku do určitého data, nejspíš do dne podání žaloby, a další úroky z prodlení již budete požadovat standardní formulací:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (výše měsíční splátky výživného) ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný v prodlení, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

nebo

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (výše měsíční splátky výživného) .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

Mám za to, že vám vznikne nárok na úroky z prodlení nejen za prodlení s placením výživného ode dne účinnosti nově zakotveného pravidla nároku na úroky z prodlení v občanském zákoníku, ale že se lze domáhat i úroků zpětně za prodlení přede dnem účinnosti, samozřejmě s přihlédnutím ke shora popsanému promlčení.

Našli jste v článku chybu?