Trvalý pobyt na úřadě a nevyzvednutý dopis od soudu? Máte smůlu

Kdokoliv může být velmi nepříjemně překvapen, když zjistí, že v důsledku tzv. fikce doručení zmeškal možnost bránit se nějakému, pro něj nepříznivému, rozhodnutí, tedy přišel o možnost obrany proti němu, o možnost uplatnit proti němu opravný prostředek, např. odvolání proti rozhodnutí, které se dotýká jeho práv či povinností. Fikce doručení spočívá v tom, že určitá písemnost je (zásadně) podle pravidel procesních předpisů považována za doručenou, i když jste ji nikdy nepřevzali, i když jste se s jejím obsahem neseznámili.

Pokud je vám takovým rozhodnutím, obvykle soudu nebo správního úřadu – státního orgánu, uložena např. povinnost zaplatit určitou částku, může být proti vám, jakmile příslušné rozhodnutí, které jste třeba nikdy neviděli a nečetli, nabude právní moci a stane se vykonatelným, ke splnění v něm uložené povinnosti zahájena exekuce. To vše se vám může stát klidně pouze v důsledku skutečnosti, že jen jste přihlášeni k trvalému pobytu na adrese ohlašovny vašeho obecního nebo městského úřadu, pokud si tam dopisy a výzvy nevyzvedáváte.

Když už tak činíte, docházejte tam v pravidelných intervalech – lze doporučit každých 10 až 15 dní – a kontrolujte, zda nebyl učiněn pokus doručit vám nějakou písemnost. Nejvyšší soud ČR 24. 11. 2016 svým rozhodnutím spis. zn. 26 Cdo 2696/2016 znovu varoval všechny, kdož tak nečiní. Musíte být navýsost opatrní. Ani zařízená služba dosílky do skutečného, faktického bydliště u České pošty nestačí.

Pro státní doručovatele žádná dosílka neplatí

Jistá paní, po které věřitelé vymáhali dlužnou částku, nepodala včas odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, který jí uložil povinnost zaplatit. Rozhodnutí jí totiž bylo doručeno na obecní úřad, na jehož adrese byla hlášena k trvalému pobytu. Soud jí zmeškání lhůty neprominul.

Nicméně uspěla u soudu odvolacího, který zamítavé rozhodnutí prvostupňového soudu zrušil, když mu vytkl, že k doručování přistoupil prostřednictvím justiční stráže, a nikoliv prostřednictvím České pošty, čímž měl porušit pořadí pro doručování listin stanovené v § 45, 48 občanského soudního řádu (o. s. ř.), což vedlo k tomu, že žalované dlužnici nebyly zásilky doručeny dosílkou České pošty (kterou si zřídila) na její faktickou adresu. Tyto okolnosti považoval odvolací soud za natolik omluvitelné, že návrhu žalované dlužnice na prominutí zmeškání lhůty vyhověl. V této situaci se museli bránit žalující věřitelé, a tak se věc na základě jejich dovolání dostala k posouzení Nejvyššímu soudu ČR, který ovšem ženě nepřebírající zásilky vyhovující rozhodnutí zcela ztrhal a dal všem podobným důrazné varování.

Soud vybírá, kdo bude jeho rozhodnutí doručovat

Při doručování soudních písemností v občanském soudním řízení postupuje soud podle ust. § 45 a násl. o. s. ř. Ust. § 45 o. s. ř. stanoví nejen možné způsoby doručování, ale také závazným způsobem pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. Listinu má soud v první řadě doručit při jednání nebo jiném úkonu soudu. V případě, že nedošlo k tomuto doručení, soud přistoupí k doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta.

Nemáte-li zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, není-li datová schránka v provozu (nelze do ní zasílat dokumenty) nebo nepodařilo-li se doručit do datové schránky, listiny se doručují prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu. Jestliže jste soudu nesdělili svou elektronickou adresu, jestliže se nepodařilo doručit na elektronickou adresu nebo jestliže doručení na elektronickou adresu neumožňuje povaha doručované listiny, soud přistoupí k doručení prostřednictvím doručujícího orgánu nebo účastníka řízení či jeho zástupce.

Kdo je doručujícím orgánem, stanoví § 48 o. s. ř. Doručující orgány uvedené v ust. § 48 odst. 1 o. s. ř.

• Soudní doručovatel,
• orgány Justiční stráže,
• soudní exekutoři a
• provozovatelé poštovních služeb

mohou doručovat písemnosti všem. Je-li na místě doručení prostřednictvím doručujícího orgánu, může soud pověřit doručením písemností kterýkoliv z doručujících orgánů vyjmenovaných v ust. § 48 odst. 1 o. s. ř., který považuje s přihlédnutím k okolnostem v dané věci za vhodný, aniž by bylo stanoveno (závazné) pořadí, v jakém by měl soud k jejich pověření přistoupit. Zvolil-li proto soud prvního stupně jako doručující orgán justiční stráž, a nikoliv Českou poštu jako provozovatele poštovních služeb, nijak nepochybil. A tak NS ČR potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

Kdy je možné žádat o prominutí zmeškání lhůty

Podle ust. § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže jste ji zmeškali z omluvitelného důvodu, a byli jste proto vyloučeni z úkonu, který vám přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů od odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.

Jak argumentovala dlužnice

Žalovaná dlužnice v návrhu na prominutí zmeškání lhůty, který připojila k odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tvrdila, že v podání včasného odvolání jí zabránil postup tohoto soudu, který zvolil nevhodný způsob doručení (vybral nevhodný doručující orgán). Soud si musel být vědom, že na její adrese trvalého bydliště sídlí městský úřad (místem jejího trvalého pobytu je sídlo ohlašovny), takže při zvoleném způsobu doručení (Justiční stráží) nebude mít fakticky možnost seznámit se s doručovaným rozsudkem. Přitom při doručování prostřednictvím České pošty by jí zásilka byla dodána, neboť měla zřízenou tzv. dosílku. S rozsudkem se pak obeznámila až v průběhu exekuce. Včasné podání odvolání jí tak znemožnil svým postupem (určením doručujícího orgánu) soud.

Skutečnost, že orgán, který soud určil jako doručující podle ust. § 48 odst. 1 o. s. ř., vám zásilku nedodal, protože jste nebyli zastiženi a nebylo vám možné zanechat výzvu, ani skutečnost, že jste měli u jiného doručujícího orgánu (než který zvolil soud) zřízené zvláštní služby, a tvrdíte, že při jejich využití by mu zásilka místo náhradního doručení byla předána a mohli jste se s rozsudkem seznámit včas (nikoliv až po uplynutí lhůty k odvolání), nelze považovat za omluvitelný důvod ve smyslu ust. § 58 o. s. ř. (Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 26 Cdo 2696/2016, ze dne 24. 11. 2016.)