Hlavní navigace

Téměř polovina seniorů žije v chudobě. Pomoc přitom existuje

13. 4. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Odhadem 889 tisíc seniorů se na přelomu roku 2021 a 2022 ocitlo v chudobě. S prudce rostoucí inflací se počet starobních důchodců, kteří nevystačí s penězi, stále zvyšuje.

V České republice žije 2,1 milionu starobních důchodců. Podle studie projektu Neviditelní, na kterém spolupracovala nezisková organizace Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), je téměř 900 tisíc z nich přímo ohroženo chudobou.

Rekordní inflace v posledních měsících vede k tomu, že stále více penzistů nevystačí se svým důchodem. Růst indexu spotřebitelských cen nutí vládu k dalším mimořádným valorizacím důchodů, avšak tato valorizace nepokryje zdražování a skutečné náklady. 86 % českých seniorů je plně odkázaných pouze na důchodový systém, přičemž podle CETA nemají tito lidé z čeho platit základní věci. 

Modelovým příkladem chudobou ohroženého důchodce je pětaosmdesátiletý pan František. Žije sám, žena mu před lety zemřela, jeho důchod v roce 2022 činí 13 773 Kč.  V předchozím roce dostával rovných 13 tisíc Kč. Řeklo by se, že navýšení o téměř 800 Kč je docela slušný meziroční nárůst. Jaká je však realita na jaře 2022?

Příjmy a výdaje pana Františka (85 let)
Rok 2021 Rok 2022
Důchod 13 000 Kč Důchod 13 773 Kč
Nájem – 4500 Kč Nájem – 4676 Kč
Potraviny – 4000 Kč Potraviny – 4272 Kč
Energie – 3500 Kč Energie – 4298 Kč
Léky – 500 Kč Léky – 532 Kč
Výsledek  úspora 500 Kč Výsledek dluh  – 5 Kč

Zdroj: Centrum ekonomických a tržních analýz

V roce 2022 je podle výzkumu 86 % seniorů finančně odkázáno pouze na svůj důchod. Očekává se, že v příštích 8 letech počet důchodců vzroste o 10 %, což bude znamenat přibližně dalších 200 tisíc lidí.

Podle ekonoma a ředitele CETA Aleše Roda je propad seniorů do chudoby spojen se silným stresem a depresemi, které mohou časem narůstat ruku v ruce s neustálým zdražováním. Už teď tito senioři přemýšlejí, jak vyjít s důchodem. Jestli budou raději míň jíst, nebo třeba méně topit, říká Aleš Rod.

Psychické zdraví seniorů je dlouhodobě přehlíženým tématem. Až 75 % seniorů podle dat ČSÚ pociťuje dlouhodobou nemoc nebo zdravotní problém, velmi často psychického rázu. Eskaluje je ztráta vnitřní jistoty, pocit odloučení, depresivní myšlenky nebo strach.

Senioři by se měli snažit vybudovat si tzv. záchrannou síť kontaktů. Těm pak mohou zavolat, když na ně dolehne nelehká situace jako smutek, slabost nebo zdravotní komplikace, říká Kateřina Brikciová, krizová psycholožka ze společnosti Dirivitu.

Stát nabízí pomoc, ale senioři o ni neumí požádat

Chudobou ohrožení senioři jsou přitom takřka „neviditelní“ pro okolní svět. Mají nízké úspory i příjmy, jsou osamělí (zejména v případě ovdovění) a je pro ně obtížné přizpůsobit se rychle se měnícímu světu. Přitom si sami nedokážou pomoci, mnozí dokonce o pomoc ani nestojí.

Stát nabízí seniorům, kteří nedokážou pokrýt své měsíční výdaje, systém podpory v hmotné nouzi:

  • příspěvek na živobytí
  • příspěvek na bydlení
  • doplatek na bydlení
  • mimořádná okamžitá pomoc

Potíž je, že dvě třetiny seniorů si o dávky neumí, nebo dokonce nechtějí požádat.

Jedním důvodem je, že pro člověka v seniorním věku jsou formuláře žádostí o dávky velice složité. Obávají se už jen té představy, že půjdou někam na úřad, jednání je pro ně příliš složité, mají strach, že je úřednice za přepážkou nepochopí, popisuje pocity seniorů ředitel neziskové organizace Život 90 Jaroslav Lorman. Stačí, aby úřednice nebyla dostatečně trpělivá a empatická, a už se senior vystraší a podruhé se neodváží vůbec přijít.

Druhým důvodem je podle Jaroslava Lormana hrdost a stud. „Staří lidé mají pocit, že celý život nějak zvládli, tak přece nemají zapotřebí, aby nakonec žádali o pomoc stát. Považují to za osobní selhání,“ dodává.

Přitom by stačilo, aby příbuzní zprostředkovali svému seniorovi kontakt s některou z neziskových organizací, které by pomohly se sepsáním a podáním žádosti na Úřad práce.

Příspěvek na živobytí

Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Částka živobytí je stanovena pro každého člověka individuálně, a to na základě hodnocení jeho snahy a možností.

Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. U seniorů je podmínkou udělení příspěvku na živobytí, aby byli poživateli starobního důchodu a byli starší 68 let.

Příspěvek na bydlení

Je určen pro vlastníka bytu nebo pro osobu, která je zapsána v katastru nemovitostí jako věcné břemeno, pro nájemce i podnájemce bytu. V roce 2022 může o tento příspěvek žádat dokonce i vlastník stavby pro rekreační účely.

Kdy máte na příspěvek nárok?

  • pokud vaše náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
  • těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, u vlastníků (družstevníků) pak tzv. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikost bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Doplatek na bydlení

Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy osoby a poskytnutým příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení.

Kdy máte na doplatek nárok?

  • Doplatek na bydlení můžete žádat i pro pomoc s úhradou na ubytovně nebo v domě, který poskytuje ubytovací sociální služby (azylový dům, domov pro seniory a podobně). 
  • Abyste mohli čerpat doplatek na bydlení, podmínkou je nejprve získat příspěvek na živobytí.
  • Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby vám po zaplacení nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za energie) zůstala částka na živobytí. Celkové uznatelné odůvodněné náklady na bydlení jsou max. ve výši v místě obvyklé (u ubytoven a jiného než obytného prostoru max. ve výši 80 % nájemních normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory).

Senioři nemusí být chudí, když najdou pomoc

Vraťme se zpátky k příkladu pana Františka. Je zřejmé, že ve svých 85 letech už si nepůjde nikam přivydělávat, jeho jedinou možností, jak z tíživé situace ven, je požádat o pomoc stát. Protože sám nezvládne dát dohromady příslušnou administrativu, může se obrátit na některou z neziskových organizací poskytujících poradenství pro seniory, kde mu s papírováním pomohou. Tyto organizace mají své kamenné provozovny, pan František tedy nemusí bojovat s internetem. Kontakty na některé z nich uvádíme v článku níže.

Měsíční příjem pana Františka se sociálními dávkami
Dávka Částka
Důchod 13 773 Kč
Příspěvek na bydlení 2 614 Kč (Bělá pod Pradědem)
4 153 Kč (v Praze)
Doplatek na bydlení při součtu uvedených částek panu Františkovi nevzniká nárok na doplatek na bydlení
 Celkem 16 387 Kč (mimo Prahu, dle místa bydliště)
resp. 17 926 Kč (v Praze)

Zdroj: kalkulačka MPSV

Další dávkou v hmotné nouzi, o kterou senior může s pomocí některé neziskové organizace požádat, je dávka mimořádné okamžité pomoci. Tu lze čerpat v případě seniorů například při nutnosti koupit nebo opravit předmět dlouhodobé potřeby (lednice, sporák). Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 38 600 Kč.

skoleni_8_6

Kam se například mohou senioři obrátit o radu a pomoc?

Pokud jsou schopni a ochotni pomoci seniorům jejich blízcí, pak postačí vyplnit žádost o příspěvek na bydlení, která je ke stažení na webu ministerstva práce a sociálních věcí.

Dále budete dokládat:

  • Doklad o výši nákladů na bydlení, kde uvedete úhrady za nájemné, energie a další služby včetně vyúčtování zálohových plateb, pokud vyúčtování spadá do kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení prokazují. Tento doklad je nutné předložit vždy do konce prvního měsíce každého čtvrtletí.
  • Nájemní smlouvu, případně výpis z katastru nemovitostí, nebo podnájemní smlouvu, nebo smlouvu o zřízení služebnosti.
  • Doklad o výši čtvrtletního příjmu – ke stažení rovněž na webu MPSV.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).