Hlavní navigace

Rychlé úhradě dluhu napomůže, když je smlouva jednoznačně srozumitelná. Jak na to?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Co jsou zákonné úroky z prodlení? Od kdy na ně věřiteli vzniká nárok? Co je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a jaké má výhody pro věřitele? Co když ani právník nenapíše smlouvu jednoznačně? Co potom platí?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Věřitel a dlužník sjednali dohodu, na jejímž základě měl dlužník, když to trochu po skutkové stránce zjednodušíme, zejména uhradit dluh (šlo o částky vyplývající z neuhrazených faktur), a to se zákonnými úroky z prodlení a se smluvními úroky, a to až do zaplacení. Dohoda byla sjednána ve formě tzv. notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Mnozí čtenáři vědí, oč běží, ale některým to budeme muset vysvětlit. 

Co je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a jaké má výhody

Obsahem notářského zápisu o dohodě se svolením k vykonatelnosti je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní svůj dluh vůči věřiteli, a pokud tak neučiní, může věřitel bez dalšího soudního řízení požádat soudního exekutora o exekuci na dlužníkův majetek. (Druhy exekucí pro vymožení peněžitého plnění a jejich omezení, ochranu dlužníka jsme popsali v textu Co vám nikdy nesmí při exekuci zabavit?)

Má to tedy tu výhodu, že věřitel nemusí složitě získávat u soudu tzv. exekuční titul (vykonatelné rozhodnutí, zpravidla rozsudek nebo platební rozkaz), protože exekučním titulem – dokumentem, na jehož základě může být zahájena exekuce, pokud dlužník nedostál svým závazkům – je samotný zmiňovaný notářský zápis. Věřitel tak ušetří náklady na soudní poplatek, na právníka, protože se nemusí soudit, ovšem na druhou stranu notářský zápis se svolením k vykonatelnosti také není lacinou záležitostí.

Nespornou výhodou je však rychlost. Pokud se musí věřitel s dlužníkem soudit, tak je to obvykle na dlouho. Dlužník má šanci zařídit a uspořádat si svoje majetkové poměry tak, aby na věřitele nic nezbylo, majetek prodává, daruje, převádí na jiné spřízněné osoby. (Jak se tomu bránit, jsme radili v těchto článcích: Co dělat, když se dlužník zbavuje majetku nebo ho znehodnocuje, aby vám nemusel platit?, Zaplať, nebo ti to nevrátím. Má smysl dlužníkovi zabavit jeho věc?, Kdy a jak můžete prodat to, co jste vzali od neplatícího dlužníka do zástavy?)

Když už konečně soudní řízení skončí a věřitel má v ruce pravomocné rozhodnutí soudu, tedy exekuční titul, je někdy na vymáhání dluhu v exekuci pozdě. Už není kde brát. Dlužník je v insolvenci atp.

Bez soudního martýria, rovnou k exekutorovi

Dohodu je samozřejmě nejlepší v případě třeba zápůjčky (dříve půjčky) sepsat a uzavřít nejpozději při předání peněz, ale lze ji uzavřít i ohledně pohledávky, která teprve vznikne (úvěr). Dohodu lze uzavřít i v případech, kdy je již pohledávka splatná, ale dlužník momentálně nemůže zaplatit, přičemž věřitel je ochoten poskytnout dlužníkovi ke splacení dodatečnou lhůtu a dlužník je ochotný dohodu uzavřít.

Věřitel se tak pojistí před tím, že dlužník se nebude mít k placení ani později. To by pak jen ztrácel čas a oddaloval uspokojení své pohledávky, jestli by přímo nepřispěl čekáním k tomu, že se plnění nikdy nedočká… Jakmile dlužník nezaplatí ani napodruhé, v dodatečné lhůtě, může věřitel vynechat soudy a může se obránit přímo na exekutora.

Smlouva nebo uznání dluhu, ale pak bez smluvní pokuty

Svolení k vykonatelnosti nemusí být vázáno jenom na dvoustranné právní jednání, tedy smlouvu, ale i jednostranné, a tak může být svolení k vykonatelnosti obsaženo v notářském zápisu o jednostranném právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu. Pak si ale věřitel nemůže zajistit splacení dluhu smluvní pokutou, protože Nejvyšší soud už před časem dospěl k závěru, že i když se k zaplacení smluvní pokuty zavázal dlužník dobrovolně v uznání dluhu, nemůže jít o smluvní pokutu, protože nevyplývá ze smlouvy, ale z jednostranného právního jednání (tehdy úkonu). Trochu slovíčkaření, ale je to tak.

Takže, pokud chcete nejenom úroky, ale i třeba vyšší smluvní pokutu, neposílejte dlužníka k notáři pro takový zápis k utvrzení dluhu, který by vám pak předal jako možný exekuční titul, ale běžte k notáři s ním, aby šlo o smlouvu ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Jenže dnes není nic jisté, nic není jednoznačné, na nic se nelze spolehnout. A tak ani notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nemusí být rychlou cestou k uspokojení nebo plnému uspokojení dluhu. V případě, který popisujeme, měl věřitel notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, ale stejně musel k soudu.

Notář nenapsal dokument ideálně, a tak toho vychytralý dlužník využil ke zdržování. Pokusil se snížit nároky oprávněného věřitele. Exekuce byla navržena, ale povinný dlužník obstruoval a určitý čas se jí úspěšně bránil, exekuci oddaloval. Soud prvního stupně exekuci nařídil. Jeho rozhodnutí potvrdil i odvolací soud. Dlužník však částečně uspěl u Nejvyššího soudu.

Co je to zákonný úrok z prodlení a od kdy náleží

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v notářském zápisu není „zákonný“ úrok z prodlení vymezen dostatečně určitě vzhledem k tomu, že chybí jeho počátek – od jakého data by měl být u jednotlivých pohledávek vymáhán, určitá není ani jeho výše, neboť stanovení rozsahu úroku pojmem „zákonný“ nelze považovat za přesné, určité a srozumitelné vymezení rozsahu a obsahu úrokové povinnosti. S prvním závěrem bych se dokázal ztotožnit. Samozřejmě, že úroky z prodlení náleží od prvního dne, kdy se ocitl dlužník v prodlení.

Takový výrok by jistě věřitel získal u soudu v jeho rozhodnutí, kdyby se o uspokojení soudil – kdyby usiloval o získání exekučního titulu běžnou cestou. Jenže on měl notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, což můžeme označit za svého druhu smluvní titul k exekuci. Takže přijímám pochybnosti Nejvyššího soudu, patrně by se mohlo dospět k tomu, že úroky z prodlení náleží až ode dne sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Druhý závěr však odmítám, domnívám se, že výraz zákonné úroky je dostatečně určitý, srozumitelný a měl by být každému jasný. Ovšem Ústavní soud nepřijal ani jeden ze závěrů Nejvyššího soudu a postavil se plně za věřitele.

Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 11. 2016 (spis. zn. III. ÚS 1320/2016), kterým zrušil rozsudek Nejvyššího soudu, který musel změnit své stanovisko, zdůraznil, že pokud se strany dohodly na povinnosti k plnění úroku z prodlení bez výslovného určení počátku, nelze takovou dohodu považovat za neurčitou.

Základním předpokladem plnění takového úroku z prodlení je právě prodlení účastníka zatíženého povinností. V této věci proto lze dospět k jedinému možnému výkladu, že povinnost platit úroky z prodlení vzniká k prvnímu dni prodlení, tedy jako následek nesplnění povinnosti dlužníka splnit dluh řádně a včas. Podobně lze podle Ústavního soudu přistoupit k ujednání, že rozsah úroku bude „zákonný“, resp. v „zákonné výši“.

FIN19

Jestliže právní úprava definuje, a to i pokud by tak činila dispozitivně (rozuměj tak, že od výše úroků z prodlení určených zákonem a prováděcím právním předpisem, se mohou dohodou věřitel a dlužník odchýlit), způsob určení výše úroku z prodlení, nelze smluvní ujednání účastníků vyložit jinak, než že se dohodli právě na výši stanovené právním předpisem.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.