Hlavní navigace

Co vám nikdy nesmí při exekuci zabavit?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Exekuce vás nesmí připravit o garantované sociální minimum. Musí vám zůstat prostředky na živobytí a základní vybavení domácnosti. Kolik peněz a jaké věci a majetková práva to jsou? Máme pro vás kompletní přehled.

Exekuce (nucený výkon rozhodnutí) se samozřejmě koná proto, aby byly uspokojeny nároky věřitelů, které dlužník nesplnil dobrovolně (ať proto, že nechtěl, nebo proto, že na to neměl dost disponibilních prostředků), ač mu to uložil např. soud. Ale to neznamená, že mu lze sebrat všechno. Co mu musí zůstat ze mzdy, sociálních dávek, autorských honorářů nebo podnikatelské odměny, na účtu u peněžního ústavu a v domácnosti?

Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést:

  • srážkami ze mzdy (nebo jiných příjmů, např. sociálních dávek),
  • přikázáním pohledávky (nejčastěji prostředků na účtu u peněžního ústavu),
  • postižením jiných práv (např. majetkové účasti v obchodní společnosti, resp. podílu na likvidačním zůstatku a dalších práv),
  • prodejem movitých věcí (tj. tzv. mobiliární exekuce – nejčastěji prezentovaná ve sdělovacích prostředcích) či
  • prodejem nemovitých věcí,
  • správou nemovité věci (nebo podílu na nemovité věci) a
  • zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem,
  • postižením závodu (ve specifických případech původně movitějších podnikajících dlužníků).

Pořadí užití jednotlivých způsobů exekuce

Ust. § 58 odst. 2 exekučního řádu stanoví pořadí způsobů exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Ta se provede postupně:

  1. přikázáním pohledávky z účtu (povinného dlužníka) u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
  2. přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle bodu 1.,
  3. prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení svému a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle bodů 1. a 2., 
  4. prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení svému a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle bodů 1., 2., 3.

Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Způsob provedení exekuce určí podle ust. § 58 odst. 3 exekutor. Na návrh dlužníka nebo s jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než je uvedeno.

Dvojnásobek životního minima při obstavení účtu

Nejjednodušší pro exekutora a nejrychlejší pro věřitele je, když dlužník má peníze na účtu. Pak se mu tzv. obstaví účet. V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud (exekutor) přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude rozhodnutí o tom doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. 

Dlužník ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. To neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného věřitele nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu. Zákaz užít peněžní prostředky však neplatí, pokud jsou určeny pro výplatu mezd nebo náhrad mezd jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Zákaz nakládat s penězi se nevztahuje také na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce. Částka 6820 Kč tedy i při zabavení peněz na účtu musí zůstat povinnému dlužníkovi.

Pokud si však dlužník dokázal uspořit na účtu nějaké částky z již exekuované mzdy nebo sociální dávky, tedy z nezabavitelného minima, které mu zůstává po srážkách ze mzdy (sociální dávky apod.), ani tyto peníze exekuci mu nesmí být zabaveny, neboť Ústavní soud svým nálezem spis. zn. IV. ÚS 121/16, ze dne 20. 10. 2016, rozhodl, že uspořené částky, jež zbyly povinnému jako nezabavitelné minimum po exekuci srážkami z důchodu, nelze následně zabavit jinou formou exekuce – přikázáním pohledávky z účtu. Tento závěr lze vztáhnout i na úspory z jiných prostředků postihovaných formou srážek ze mzdy, tedy i na mzdu samotnou.

Pojistné plnění za zničený dům, sociální dávky pro nejchudší

Přikázání pohledávky z účtu povinného je specifickou a prioritní formou exekuce přikázáním pohledávky. Tady většinou exekutor začíná, když vyhledává prostředky a majetek dlužníka, nejjednodušší je prostě zabavit peněžní prostředky, ty, kterými dlužník již disponuje, nebo které získává či získá svou prací nebo podnikatelskou činností, popř. svými sociálními nároky.

Teprve později zpravidla v praxi nastupuje exekuce přikázáním jiných pohledávek, avšak s ohledem na to, že je v příslušném právním předpisu vyložena systematicky spolu s tzv. obstavením účtu, nastiňme ji hned: Exekuce přikázáním jiných pohledávek postihuje jiné pohledávky, které má povinný vůči dalším osobám. Povinný pak nesmí se svými pohledávkami nakládat, lze mu zakázat i nakládání s pohledávkami, které se stanou splatnými teprve v budoucnosti. Exekuci přitom nepodléhají:

  • pohledávky náhrady (škody), kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna (tedy její pojistné plnění), má-li být náhrady (vyplaceného pojistného plnění) použito k novému vybudování nebo k opravě budovy,
  • peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče,
  • pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění.

(Substituční jmění je institut dědického práva, upravený v ust. § 1521 nového občanského zákoníku: Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědici právo s dědictvím volně nakládat, je vlastnické právo dědice k tomu, co nabyl děděním, jakož i k tomu, co nabyl náhradou za zničení, poškození nebo odnětí věci z dědictví, omezeno na práva a povinnosti poživatele. To neplatí, je-li věc z dědictví zcizena nebo zatížena za účelem úhrady zůstavitelových dluhů. Jedná se tedy o případ, kdy je v dědictví nabyt majetek pouze za účelem jeho správy pro následného dědice, tedy nesmí být při exekuci zabaven.)

Vyloučení z exekuce však neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o exekuci, kterou jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.

Nezabavitelné částky a srážky ze mzdy, dalších odměn za práci a sociálních dávek

Nemá-li dlužník úspory nebo jiné peněžní prostředky na účtě, nebo je-li mu určeno postupné splácení dluhu nebo pravidelná úhrada, např. výživného, pak se použije exekuce srážkami ze mzdy nebo sociálních dávek (např. důchodu). Postup při srážkách ze mzdy jsme si již podrobně přiblížili v článku Exekuční splácení dluhů ze mzdy se mírně zkrátí, věřitelé dostanou každý měsíc více.

Stručně zopakujme, že dlužníkovi vždy musí zůstat nezabavitelná částka 6154,67 Kč a k tomu 1538,67 Kč na každou osobu, kterou vyživuje (s výjimkou toho, v jehož prospěch jsou srážky pro výživné prováděny, na samotného oprávněného, tedy povinným vyživovaného věřitele, se tedy nezabavitelná částka nepočítá).

Pokud snad je čistá mzda nebo sociální dávka nižší než součet těchto částek, exekuce srážkami se vůbec neprovede.

Pokud je dlužníkova zbylá čistá mzda (po odečtení nezabavitelných částek) rovna nebo nižší 9232 Kč, rozdělí se na třetiny (o maximální výši 3077 Kč). Jedna třetina, tedy až 3077 Kč, vždy zůstane povinnému dlužníkovi spolu s nezabavitelnými částkami. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (maximálně oněch 3077 Kč) se uspokojují přednostní pohledávky věřitelů, pokud takové nejsou, tak i tyto peníze zůstanou povinnému dlužníkovi. Z třetí třetiny zbytku čisté mzdy (3077 Kč nebo méně) se uspokojují nepřednostní pohledávky a přednostní pohledávky, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina zbytku čisté mzdy. Částka přesahující hranici 9232 Kč se srazí dlužníkovi ze mzdy nebo jiného příjmu bez omezení.

Uvedené parametry pro srážky ze mzdy – výše nezabavitelné částky, částky, nad kterou lze srážet bez omezení, a částky určující, kolik připadá na přednostní a kolik na nepřednostní pohledávky, se mění pro každý kalendářní rok. Ty aktuální pro rok 2017 jsme přiblížili v článku Ochrana zaměstnanců v exekuci se v roce 2017 sníží a postup při srážkách podrobně vysvětlili na příkladech.

Příklad

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož hrubá mzda činí 25 500 Kč, je tedy vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky.

Z hrubé mzdy je sráženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 % (1147,50 Kč, po zaokrouhlení 1148 Kč) a sociální pojištění ve výši 6,5 % (1657,50 Kč, po zaokrouhlení 1658 Kč). Superhrubá mzda činí 34 170 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 34 200 (25 500 × 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25)). Daň z příjmu fyzických osob, resp. záloha na ni, činí 3060 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 34 200 Kč – měsíční sleva na dani 2070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 19 634 Kč (hrubá mzda 25 500 Kč – zdravotní pojištění 1148 Kč – sociální pojištění 1658 Kč – záloha na daň z příjmů 3060 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6154,67 Kč, zaokrouhleno na 6155 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy 19 634 činí zbytek čisté mzdy 13 479 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3077 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3077 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 13 634 Kč (čili 13 634 – 9232), tedy 4247 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7324 Kč (3077 Kč + 4247 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6155 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 × 3077 Kč, čili 6154 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 310 Kč.

Jak pro srážky ze mzdy, tak pro další druhy exekucí je třeba vědět, které pohledávky jsou přednostní (musejí být uspokojovány prioritně) a které naopak nepřednostní.

Přednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou:

  • pohledávky výživného;
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
  • pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Všechny ostatní pohledávky věřitelů (dluhy povinného dlužníka) jsou nepřednostní.

Dvě nebo tři pětiny autorského honoráře nebo podnikatelské odměny

Pokud dlužník nepobírá ani mzdu, plat nebo sociální dávky, nýbrž autorské honoráře, tak, dopadne-li exekuce na ně, mu z nich zůstávají vždy tři pětiny a dvě pětiny připadnou na uspokojení věřitelů. Je-li však exekuce vedena pro některou z přednostních pohledávek, pak exekuci podléhají tři pětiny honoráře a dlužníkovi zůstávají jen dvě pětiny honoráře.

Podobně pak pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli (OSVČ), vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami.

Když nejsou peníze, ať již naspořené, nebo vydělávané (či v sociálních dávkách přijímané), jde se na majetek.

Jestliže soud a jeho vykonavatelé nebo exekutor nemůže zajistit uspokojení pohledávky oprávněného věřitele z prostředků složených na účtu (popř. vbrzku splatných pohledávek) nebo pravidelných peněžních prostředků získávaných dlužníkem jeho prací nebo podnikatelskou činností (či nároky v sociálním zabezpečení od státu), zajímá se o jeho další majetek.

Obvyklé vybavení domácnosti a nezbytná hotovost

Exekuce může být také provedena zabavením věcí dlužníka a jejich prodejem. Asi bude vhodné poznamenat, že vyžaduje-li to účel exekuce, je exekutor oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i tamních skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek.

Pokud není při provádění exekuce povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány. Povinnému je zakázáno nakládat s věcmi, které exekutor sepíše. Sepsané věci se pak prodají v dražbě. Je-li to pro provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného účelné, může exekutor i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, zejména je-li zde obava z jejich poškození či ztráty.

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného dlužníka nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat exekuce těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům. Z výkonu rozhodnutí jsou tak vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela:

  • běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
  • obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
  • studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
  • snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
  • zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
  • hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, tedy 6820 Kč, 
  • zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Obvyklé vybavení domácnosti je vykládáno v praxi přísně a restriktivně, nepatří do něj kupř. barevná televize, i když ji má doma dnes skoro každý. To, že určité věci s ohledem na relativně vysoký sociální standard, který má naše společnost, jsou typické pro většinu českých domácností (kupř. barevný televizor, přehrávací aparatura, sedací souprava apod.), neznamená, že by byly vyloučeny z exekuce. K tomu, aby věci nepodléhaly exekuci a nemohly být zabaveny, nestačí, že jsou v domácnosti běžné, ale musejí být také nezbytně potřebné pro život. A to televize jistě není, ačkoliv si bez ní jen menšina lidí představí život.

Soud o to, co je nezbytné

Otázkou, zda lze věci, které tvoří obvyklé vybavení domácnosti a dlužník je běžně užívá, posoudit jako věci, které dlužník nezbytně nepotřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, se Nejvyšší soud ČR zabýval např. ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2002, spis. zn. 20 Cdo 2133/2001.

Nižší soudy v daném případě zamítly návrh povinné dlužnice na zastavení exekuce  postihující sedací soupravu (pohovku a dvě křesla), barevný televizor, dřevěné nástěnné hodiny, prádelník, skříň a dva noční stolky. Nejvyšší soud ČR jejich rozhodnutí potvrdil, když určil: „Kritérium nezbytnosti se neodvíjí pouze od četnosti a způsobu užívání věcí, nýbrž má základ v úvaze, zda lze po povinném požadovat, aby při uspokojování základních životních potřeb svých a své rodiny se bez uvedených věcí obešel.“

Při posouzení toho, zda věci budou, nebo nebudou dlužníkovi zabaveny a v exekuci prodány, okolnost, že tyto věci byly dosud povinným užívány „běžně“ a „přirozeně“ významná není. Měřítko nezbytnosti se totiž neodvíjí pouze od četnosti a způsobu užívání věcí, nýbrž má základ v úvaze, zda lze na povinném požadovat, aby se při uspokojování základních životních potřeb svých a své rodiny bez uvedených věcí obešel, případně je uspokojoval na kvalitativně nižší úrovni, s nižšími náklady, dávaje přednost plnění svých zákonných povinností. 

Z věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti nelze proto postihnout jen takové věci, které jsou nezbytné k uspokojování těch životních potřeb dlužníka či jeho rodiny, které lze hodnotit jako základní.

O při exekuci nezabavitelných věcech jsme již podrobněji pojednali v článcích:

O zvýšení částky nezabavitelné hotovosti z pouhého 1000 Kč na dvojnásobek životního minima jednotlivce v r. 2009 v článku Exekutor už vám nesmí ponechat pouhých 1000 korun.

O upřesnění a rozšíření okruhu nezabavitelných věcí v r. 2015 v článku Jaké věci vám exekutor nesmí zabavit.

O obraně před neoprávněnou mobiliární exekucí (tedy zabavením věcí) v článku Exekutor zabavil vaši věc místo dlužníkovi. Co dělat?

Aspoň minimální podnikání

Je-li dlužník podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. To neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.

Pojem nezbytné nutnosti lze vykládat tak, že je třeba zachovat povinnému-podnikateli takový majetek, který mu umožní, třebaže ve zcela minimálním rozsahu, ještě provozovat podnikatelskou činnost. Za věci nezbytně nutné k výkonu podnikatelské činnosti se považují pouze takové věci, které alespoň v minimálním rozsahu umožní pokračovat v podnikání, přičemž k organizačním a ekonomickým obtížím vzniklým zabavením věci se nepřihlíží (neberou se v potaz).

Z ceny nemovitosti zůstane leda tak přeplatek z dražby

V případě vysokých dluhů se přistupuje k prodeji nemovitosti (pozemku, budovy, rodinného domu, bytové jednotky ve vlastnictví) povinného v dražbě. Dříve byl tento institut používán i při nevelkých dluzích. Nemovitost dlužníka smí být od r. 2015 prodána v dražbě jen tehdy, pokud dluhy (bez příslušenství, tj. zejména úroků z prodlení) dosahují 30 000 a více Kč. Ovšem, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům, může být dražba provedena i pro nižší závazky povinného. Namísto nařízení exekuce prodejem nemovitosti lze nemovitost zatížit zřízením soudcovského (exekutorského) práva na nemovitost. Přečtěte si také: Dlužíte na výživném pro nezletilé dítě? Můžete přijít o řidičák

Snad ještě poznamenejme, že ať už movité věci, nebo nemovité věci, kdyby to nebylo z textu patrno, je nutno prodat v dražbě, v žádném případě se nepostupuje, a to ani kdyby o to měl věřitel zájem, že mu připadly, jeho dluh je uspokojován z výtěžku prodeje zabavených věcí.

Našli jste v článku chybu?