Zaplať, nebo ti to nevrátím. Má smysl dlužníkovi zabavit jeho věc?

Když vysvětlujeme nějakou právní úpravu, obvykle nejprve ocitujeme z příslušného právního předpisu a pak jeho pravidla objasníme na názorných příkladech. Se zadržovacím právem, jak je upraveno v novém občanském zákoníku, bude pro srozumitelnost lepší opačný postup.

Představte si třeba, že převezmete od zákazníka do opravy nějakou věc, zakoupíte potřebné náhradní díly, provedete opravu a očekáváte, že vám zákazník zaplatí nebo doplatí zbývající část ceny k záloze. Jenže on odmítne zaplatit, protože se mu cena zdá příliš vysoká.

V takovém případě mu nemusíte věc vrátit, vydat, můžete mu ji zadržet. Uplatníte vůči ní takzvané zadržovací právo. Věc vám poslouží jako zajištění, jistota, že vám zákazník za práci a vložený materiál zaplatí. 

Jen movité věci

A teď již začneme i se složitou řečí zákona: Ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, ji může ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat (§ 1395 odst. 1 o. z.). Zadržovací právo ovšem můžete uplatnit toliko ve vztahu k movitým věcem.

Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí (§ 489 o. z.). Zákon věci dělí mimo jiné na movité a nemovité, přičemž definuje nemovité věci, kterými jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Movité věci jsou pak veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná, nebo nehmotná (§ 498 odst. 1 a 2 o. z.).

Nemohli byste tedy uplatnit zadržovací právo v případě, že byste měli neplatícímu zákazníkovi třeba zrekonstruovat byt nebo postavit dům. Nemůžete mu, ani když vám nechce zaplatit, bránit v přístupu do bytu nebo domu, respektive jeho stavby. Zadržovací právo však nesmíte uplatnit, máte-li u sebe věc neprávem, zejména jestliže jste jí zmocnili násilně nebo lstí (§ 1396 odst. 1 o. z.), nebo – s výjimkou případu, že bylo zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka – bylo-li vám uloženo, abyste s věcí naložili způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva (§ 1396 odst. 2 o.  z.).  

Vše musí být legální a poctivé

Zásadně platí, že kdo se zmocní cizí věci, dopouští se přestupku, případně přímo trestného činu krádeže nebo loupeže. Nicméně pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zadržovacího práva, můžete i vy zabavit cizí movitou věc, aniž byste se dopustili protiprávního činu.

Klíčové je, abyste zadržovanou cizí věc u sebe měli oprávněně. Takže můžete zadržet věc, kterou vám vlastník svěřil do opravy, do úschovy, kterou máte v nájmu apod., ale nesmíte ji získat lstí. Nemůžete vtrhnout do bytu nebo domu svého dlužníka a zmocnit se jeho věcí s tím, že mu je vrátíte, až zaplatí. Toto budiž varováním pro pronajímatele bytů, kteří mají problémy s neplatiči. V takovém případě byste se dopustili krádeže, popř. loupeže, přičemž byste mohli být stíháni ještě za porušování domovní svobody a případně za spáchání dalších trestných činů.

A zase zpět k textu zákona: Cizí movitá věc může být zásadně zadržena jen k zajištění splatného dluhu (§ 1395 odst. 1 o. z.). Nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu, může být zadržovacím právem zajištěn též dosud nesplatný dluh (§ 1395 odst. 2 o. z.).

Dlužník o tom musí vědět

O zadržení věci a jeho důvodech je ten, kdo věc zadržel, povinen vyrozumět dlužníka. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu (§ 1397 odst. 1 o. z.).