Za měsíc, v průběhu května 2024, dostane vláda ke schválení novelu zákoníku práce, která má podstatně změnit dosavadní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jejím úkolem je rozhýbat zamrzlý pracovní trh, ve kterém zaměstnavatelé s velkými obtížemi hledají nové pracovníky s potřebnými zkušenostmi a na druhé straně se těžko zbavují těch, se kterými nejsou spokojeni. V některých bodech novela zase naopak nahrává zaměstnancům a posiluje jejich práva, a to zejména u rodičů s malými dětmi. Myslí také na potřeby registrovaných partnerů.
Chceme, aby Česká republika byla konkurenceschopná a nehrála v Evropě druhé housle. K dosažení tohoto cíle je nezbytný moderní a pružný pracovní trh. Tento požadavek na větší variabilitu pracovně-právních vztahů dlouhodobě rezonuje jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Proto nyní představujeme tzv. flexibilní novelu zákoníku práce, která vychází z praktických podnětů z praxe. Inspirujeme se u zemí, jako jsou Německo, Rakousko a Dánsko, kde podobné systémy úspěšně fungují,
řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojar k tomu dodává, že dosavadní zákoník práce stojí na pilířích z roku 1965.
Jdeme do změny, která sahá do 60leté historie, kdy tehdejší zákoník odpovídal potřebám velkých socialistických podniků, zatímco dnes tu máme soukromé malé a střední firmy, pro které nebyl vhodný,
říká Wojnar.
Dvouletá garance místa pro pracující rodiče
Rodiče, kteří se rozhodnou vrátit se do práce nejpozději ve 2 letech svého dítě, budou mít jistotu, že se posadí na stejnou židli, ze které před narozením potomka odešli. Tedy dostanou zpět svoji pracovní pozici a ohodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tak chce podpořit nejen rodiny, ale také zaměstnavatele, pro které je původně 3leté čekání na svého kvalifikovaného pracovníka příliš dlouhé.
Doposud je pravidlem, že se zaměstnancem, který je na rodičovské dovolené a chce alespoň částečně pracovat, musí zaměstnavatel podepsat dohodu o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ), která však nesmí znít na stejný typ práce, kterou má ve své smlouvě o hlavním pracovním poměru. To doposud zákoník práce zakazuje a zaměstnavatelé to obcházeli tím, že například do DPP uváděli odlišnou náplň práce. Novela má toto změnit a napříště už nebudou muset zaměstnavatelé v dohodách kličkovat. V případech rodičů na rodičovské bude možné mít totožný druh práce v pracovní smlouvě i v dohodě.
Pružnější ukončení pracovního poměru
Výpovědní lhůta poběží už ode dne převzetí výpovědi
Zásadní změny čekají výpovědi z pracovního poměru. Tou, která se bude týkat všech zaměstnanců i zaměstnavatelů, je změna data, od kterého začne běžet typicky 2měsíční výpovědní lhůta. Dnes platí, že se začíná odvíjet od 1. dne v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byla dána výpověď. Tedy například když podáte výpověď 3. března, výpovědní lhůta začne běžet až od 1. dubna a skončí 31. května.
Novinka bude spočívat v tom, že napříště výpověď začne běžet ode dne, kdy ji zaměstnanec či zaměstnavatel obdrží. Pokud dáte zaměstnavateli výpověď 3. března, pak jste volní už od 3. května.
Výpověď kvůli pochybení v práci bude jen 1 měsíc
Zaměstnavatelé se budou moct rychleji zbavit problematických pracovníků. Opodstatněná a zdůvodněná výpověď bude mít pouze měsíční výpovědní lhůtu. Může jít například o řidiče, který kvůli svému pochybení přišel o řidičské oprávnění, a měsíční výpovědní lhůta je pro zaměstnavatele východisko, jak situaci rychle vyřešit.
Výpověď kvůli zdravotním důvodům? Náhradu dostanete z povinného pojištění zaměstnavatele ve stejné výši
V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bude mít zaměstnanec nově místo odstupného nárok na náhradu vyplácenou z povinného pojištění zaměstnavatele ve stejné výši.
To je právě jeden z kroků, který posiluje tu jistotu pro zaměstnance, aby finanční prostředky dostal, protože ne každý zaměstnavatel je zrovna schopen tomuto závazku dostát,
říká ministr Jurečka. Tímto krokem by se zároveň sejmulo břímě ze zaměstnavatelů, kteří odstupné museli platit.
Prodloužení lhůty pro propuštění z kázeňských důvodů
Pokud se zaměstnavatel dozví o pochybení svého zaměstnance, má v tuto chvíli 2měsíční lhůtu od chvíle, kdy se o tomto pochybení dozvěděl, aby shromáždil veškeré informace a důkazy, na základě kterých pak může dát zaměstnanci výpověď. Tato lhůta se nově prodlouží na 3 měsíce. Prodlouží se i lhůta pro vyšetřování od chvíle, kdy k pochybení došlo, z 12 na 15 měsíců.
Prodloužení zkušební doby
V chystané novele zákoníku práce se prodlužuje zkušební lhůta z dosavadních 3 měsíců až na 4 u běžných zaměstnanců, u vedoucích pracovníků až na 8 měsíců. Zaměstnavatelům by přitom zůstalo právo sjednat původní 2– či 6měsíční lhůtu, zákoník práce by jim pouze rozšířil možnosti tyto lhůty prodloužit.
V debatách zaznívalo, že je to výhoda jenom pro zaměstnavatele, já tam však vidím i benefity pro zaměstnance, aby měl opravdu možnost se s tím pracovištěm seznámit, s kulturou té firmy a jejím fungováním, jestli to, co viděl v inzerátu, také opravdu platí a chce v tom týmu pracovat,
říká Marian Jurečka, který další pozitivum vidí v tom, že zaměstnavatelé pak nebudou mít důvody dávat smlouvy na dobu určitou a řetězit je. Zároveň u řady profesí je vyžadována řada školení a doplnění vzdělání, certifikace a podobně, což v současných zkušebních lhůtách také není zohledňováno, také proto jsme k tomuto kroku přistoupili,
dodává.
Leckdy slýchám námitky, že delší zkušební doby požadují zaměstnavatelé proto, aby se mohli snáze svých pracovníků zbavovat. Z pohledu mé letité praxe v průmyslových firmách si myslím, že to je špatná iluze,
podotýká Bohdan Wojnar. Zaměstnavatel byl v řadě případů nucen investovat obrovské množství peněz, aby vhodného kandidáta nalezl na trhu práce, aby mu dal potřebnou rekvalifikaci, aby ho připravil na výkon práce. Po všech těchto investicích je naopak snahou zaměstnavatele, pokud je zaměstnanec kvalitní, aby si ho udržel.
Pracovní doba a doba odpočinku bude flexibilnější
Možnost samorozvrhování směn
Zákoník práce se stane pružnějším v možnosti v samorozvrhování směn. Dnes samorozvrhování umožňuje pouze režim práce na dálku a nově by byl aplikovatelný i na pracoviště zaměstnavatele. Pokud se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, ať si zaměstnanec sám rozhoduje, kdy chce pracovat. Výhodné to bude například pro studenty, „dohodáře“, kteří musí trávit čas také ve škole a jejich pracovní výkon nemusí limitovat nutnost být na místě například v kanceláři v určitých hodinách. Fungovat to bude tam, kde zaměstnavatele zajímá především výsledek, nikoli doba strávená na pracovišti.
Výraznější zkrácení denního odpočinku v případě řešení havarijních stavů
Zejména u profesí, které jsou spojeny s řešením havarijních stavů, tedy například v oblasti energetiky, má pomoct úprava zákoníku práce týkající se povinné doby odpočinku. Tam, kde bude nutné, aby pracovníci byli déle u podobných příhod, aby byly co nejrychleji odstraněny, zaměstnavatelé už nebudou svázáni nutností dodržet zákonnou dobu denního odpočinku. A to zejména když mají nedostatek lidí, kteří by mohli své kolegy vystřídat.
Pracovat už budou moct i 14letí mladiství. Ale jen o prázdninách
Velká změna se bude týkat i 14letých dětí (dá-li se mládež v tomto věku ještě takto nazvat), které chtějí smysluplně strávit letní prázdniny a přivydělat si nějaké peníze. Často se jedná o žáky, které čeká poslední ročník základní školy. Novela jim dá možnost, aby si našli nějakou lehčí práci, kde s nimi zaměstnavatel se souhlasem zákonných zástupců podepíše například dohodu o provedení práce. Takto budou moct pracovat, i když ještě nedokončili základní školu, v režimu maximálních 35 hodin týdně, resp. 7 hodin denně. Ale pozor, pracovat budou smět pouze o hlavních, letních prázdninách.
Důležitá bude i prováděcí vyhláška, kterou bude tvořit Ministerstvo zdravotnictví, protože pracovní výkon nezletilých spadá zejména pod tuto oblast. Vyhláška posléze vyjmenuje druhy práce, kterou 14letí mladiství budou moct dělat.
Další chystané změny
- Profesionálové z byznysu budou smět pracovat souběžně ve veřejné správě. Někteří zaměstnanci veřejné sféry budou mít nově možnost, aby si ponechali své funkce v podnikajících právnických osobách.
- Zaměstnanci zahraničních firem, kteří pracují v ČR, budou moct dostávat výplatu i v jiné měně než v korunách. Pomůže to například těm lidem, kteří sice v Česku pracují, ale peníze posílají své rodině žijící v zahraničí. Firmy budou moct vyplácet zaměstnance v jakékoli měně, kterou nabízí kurzovní lístek ČNB.
- Registrovaní partneři budou mít nárok uplatnit překážky v práci na straně zaměstnance z důvodů, jakými je například jejich sňatek s partnerem, pohřeb a jiné rodinné události, na které mají dnes nárok heterosexuální manželské dvojice. Doposud záleželo na jejich dohodě se zaměstnavatelem a jeho benevolenci. Pokud novela vejde v platnost, nárok na volno budou mít ze zákona.
Pokud novelu zákoníku v květnu schválí vláda a projde celým legislativním kolečkem, začne platit od 1. ledna 2025. Odbory se však už rozhodly, že budou vznik novely bojkotovat. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) chystá protestní akce, které chce uspořádat v době projednávání změn pracovního kodexu ve Sněmovně.
Rozdiskutovali jsme celou škálu protestních akcí a shodli jsme se, že první část rozhodně bude směřovat vůči Poslanecké sněmovně, to znamená vůči poslancům a poslankyním. V prvé fázi v souvislosti s přijímáním zákoníku práce, kde jsou věci, které se nám nelíbí,
uvedl pro ČTK Josef Středula. Odborům vadí zejména prodloužení zkušební lhůty či zkrácení výpovědní lhůty. Nechtějí také rušení zaručené mzdy ve firmách, tato změna by měla nastat od začátku příštího roku.
