OSVČ účastné nemocenského pojištění budou mít od příštího roku pravděpodobně nárok na krátkodobé ošetřovné. Na vybrané dávky nemocenského pojištění od roku 2025 mají dosáhnout také další zaměstnanci. Změny vyplývají z novely zákona o nemocenském pojištění, kterou schválila vláda.
Ošetřovné pro OSVČ…
S účinností novely vznikne OSVČ, které jsou nemocensky pojištěné (účast mají dobrovolnou), nárok i na krátkodobé ošetřovné. V současnosti mají přitom nemocensky pojištěné OSVČ nárok jenom na dlouhodobé ošetřovné.
Nárok OSVČ vznikne, pokud je v daném okamžiku účast na nemocenském pojištění alespoň tři měsíce přede dnem vzniku potřeby ošetřování nebo přede dnem převzetí tohoto ošetřování. Dále ale bude moci OSVČ toto ošetřovné čerpat, i pokud vznikla účast na pojištění do 8 kalendářních dní od skončení zaměstnání, jež také zakládalo (aspoň v posledních třech měsících) účast na nemocenském pojištění.
Historicky bylo ošetřovné sice poskytováno vždy jen pojištěncům, kteří měli pevně rozvrženu pracovní dobu, ovšem s ohledem na vývoj a proměny společnosti se mění i potřeby a možnosti lidí, na které je nezbytné reagovat. Již mnoho zaměstnanců v pracovním poměru má v současné době možnost využívat flexibilní pracovní dobu, která není pevně rozvržena. Naopak pracovní doba některých zaměstnanců na „dohodu“ nebo OSVČ musí být pevně stanovena, pokud souvisí např. s činností provozovny nebo poskytováním služeb obyvatelstvu (např. kadeřnictví, veterinární ordinace). Není proto důvod, aby uvedeným pojištěncům nevznikal nárok na ošetřovné za dobu, v níž z důvodu určité sociální události nemohou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
vysvětlují autoři návrhu v důvodové zprávě.
… pro zahraniční zaměstnance…
Zahraniční zaměstnanec je ten, jehož zaměstnavatel má sídlo v „nesmluvní cizině“ (stát, se kterým ČR nemá uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení), ale zaměstnanec pro něj přitom pracuje v ČR.
Návrh počítá s tím, že nárok na tuto dávku by získali i zahraniční zaměstnanci, kteří mají, stejně jako OSVČ, účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. Vznik nároku na ošetřovné se bude řídit stejným, výše popsaným pravidlem jako u OSVČ.
Pro obě tyto skupiny pojištěnců také bude platit, že si budou moci stanovit výši pojistného na nemocenské pojištění, ale jen v rozmezí minimálního měsíčního vyměřovacího základu a měsíčního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění v daném měsíci.
… a pro další zaměstnance
Na ošetřovné nově dosáhnou také nemocensky pojištění zaměstnanci na dohodu o provedení práce (tzv. s příjmem nad 10 tis. Kč měsíčně) a lidé v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Podmínkou pro vznik nároku na dávku je účast na nemocenském pojištění aspoň po tři měsíce před tím, ve kterém vznikla potřeba ošetřování.
Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnání se sjednaným příjmem do 4000 Kč měsíčně (tzv. rozhodný příjem) nebo bez sjednaného příjmu. V těchto případech je zaměstnanec nemocensky pojištěn jen v měsících, kdy dosáhl příjmu aspoň 4000 Kč měsíčně nebo pokud vykonával v daném měsíci u téhož zaměstnavatele více takových zaměstnání a úhrn příjmů dosáhl aspoň rozhodného příjmu.
Novela také u dlouhodobého ošetřovného zruší podmínku shodného trvalého bydliště v případě ošetřovného u druha a družky nebo podmínku písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním péče.
Úpravy u otcovské
Nemocensky pojištěné OSVČ už v současnosti nárok na otcovskou mají (opět v situaci, kdy byly bezprostředně před nástupem na otcovskou nemocensky pojištěné aspoň tři měsíce).
I u otcovské bude ale nově platit výjimka, kterou novela zavádí pro OSVČ u ošetřovného. Tedy že otcovskou budou moci čerpat, i pokud OSVČ vznikla účast na pojištění do 8 kalendářních dní od skončení zaměstnání, jež také zakládalo (aspoň v posledních třech měsících) účast na nemocenském pojištění. A to samé bude platit i pro zahraniční zaměstnance.
Změny u mateřské
V souvislosti s peněžitou pomocí v mateřství (PPM) – tedy lidově mateřskou – novela počítá s tím, že se do doby účasti na pojištění pro vznik nároku na mateřskou bude nově započítávat i doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, pokud bylo toto studium úspěšně ukončeno.
Dojde také k úpravě postupu při souběhu nároků na PPM z více pojištění tak, aby pojištěnka, které nevznikl nárok na PPM z některého ze souběžných pojištění, mohla čerpat aspoň nemocenské po dobu 6 týdnů před porodem a po porodu.
Změny u nemocenského
Ze zákona o nemocenském pojištění se vyškrtne pojem „izolace“. Izolace se už nebude považovat za karanténu, ale za dočasnou pracovní neschopnost. Osoba v izolaci vykazuje zřejmé známky choroby. Bude tedy také shodně platit, že vznik dočasné pracovní neschopnosti je dán, jestliže zdravotní stav odůvodňující izolaci nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Onemocnění nemocí, která odůvodňuje izolaci, nemusí nutně znamenat dočasnou pracovní neschopnost, tj. že zdravotní stav pro tuto nemoc znemožňuje výkon pojištěné činnosti,
vysvětluje ministerstvo práce v důvodové zprávě.
Do zákona o nemocenském pojištění přibude paragraf, podle kterého vznikne nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a ošetřovné i v případě, že za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce:
- vznikne dočasná pracovní neschopnost,
- bude nařízena karanténa,
- dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství,
- dojde k nástupu na otcovskou,
- vznikne potřeba ošetřování (péče),
- dojde k převzetí ošetřování (péče)
v měsíci, kdy sice zaměstnanec není účasten pojištění, ale byl účasten při výkonu tohoto zaměstnání malého rozsahu nebo při výkonu zaměstnání na základě této dohody o provedení práce alespoň ve třech měsících bezprostředně před tím, v němž vznikla daná sociální událost.
Digitalizace agendy spojené s dávkami nemocenského pojištění
Zmíněná novela má také za cíl digitalizovat procesy spojené s ostatními dávkami nemocenského pojištění. Na tomto místě připomeňme, že agenda u samotného nemocenského už několik let zdigitalizovaná je v rámci eNeschopenky.
Nově by měli pojištěnci vyřídit požadavky elektronicky také u:
- peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřská),
- krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného,
- otcovské,
- vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Zpřehlednění a zrychlení toku informací přinese urychlení výplaty dalších dávek
slíbil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a dodal, že změna se bude týkat jak ošetřujících lékařů, tak pojištěnců školských zařízení, orgánů ochrany veřejného zdraví, orgánů nemocenského pojištění, zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří zároveň získají aktuální přehled o stavu vyřizování všech dávek.
nemocenského pojištění a výrazné snížení byrokracie a zbytečného papírování,
Návrh, který schválila tento týden vláda, také právně zakotví vznik nového komplexního Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Ten má pojmout stávající jednotlivé informační systémy MPSV a ostatních resortních organizací. Podle ministra práce to má vést k efektivnější státní správě a postupnému propojování systémů a agend.
Úprava také upřesňuje sdělování údajů mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a pojišťovnami nebo doplňuje povinnost OSVČ používat datovou schránku.
Změny vyplývající z novelizace zákona o pojistném na sociální zabezpečení
Kromě úprav zákona o nemocenském pojištění novelizace změní některá ustanovení v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. V tomto případě ale jde spíše o technické úpravy.
Pravděpodobná výše pojistného, která bude vyměřena OSVČ (a kterou ta následně uhradí), se bude pro účely důchodového pojištění považovat za vyměřovací základ.
Dojde také ke zjednodušení postupu, když OSVČ podává žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu kvůli poklesu příjmů.
Hranice pro předepsání dluhu na pojistném a penále se má také zvýšit ze 100 Kč na 300 Kč.
Rozšiřuje se také možnost zpětného pojištění osob dobrovolně důchodově pojištěných o bývalé OSVČ pro získání doby pojištění a u OSVČ dojde ke zohlednění uhrazené pravděpodobné výše pojistného pro budoucí nároky,
uvedl Jurečka s tím, že novelou se mění i promlčecí lhůta u dlužného pojistného z 10 let na 6 let (dojde tak ke sjednocení s lhůtou pro placení daní).
Při stanovení výše nové zálohy na pojistné na nemocenské pojištění bude platit, že novou výši zálohy zaplatíte až od měsíce, který následuje po tom, v němž jste podali nebo měli podat Přehled o příjmech a výdajích.
Splatnost pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ se zpřesní tak, že za kalendářní měsíc, v němž se OSVČ přihlásí k nemocenskému pojištění, je pojistné splatné do konce následujícího kalendářního měsíce.
Ke zpřesnění dojde také u pořadí splatných závazků z přeplatku na záloze na pojistném. A to tak, že nově bude mít úhrada dlužné pohledávky přednost před úhradou záloh do budoucna.
Změny, které nyní putují do Sněmovny, by měly začít platit od ledna 2025.
