Hlavní navigace

Renáta Kadlecová, GSFT: Nedostatek peněz na náhrady vkladů by kryly vyšší příspěvky, evropské peníze i stát

Autor: GSFT
Gabriela Hájková

Jak funguje systém, který zajišťuje, že při krachu banky nepřijdete o své peníze? Které vklady nejsou pojištěné a bylo by v systému dost peněz, kdyby krachovaly velké banky? To a více v rozhovoru s ředitelkou Garančního systému finančního trhu.

Co se vlastně stalo při transformaci Fondu pojištění vkladů, jaké možnosti má systém v případě, že by v ČR krachovaly velké banky a jak výši pojištěných vkladů ovlivňuje kurz eura? O tom jsme si povídali s výkonnou ředitelskou Garančního systému finančního trhu.

Renáta Kadlecová


Autor: GSFT

Renáta Kadlecová

Výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Poté pracovala na ministerstvu financí v oblasti řízení státního dluhu.

Od roku 2002 pracovala na pozici finanční manažerky Fondu pojištění vkladů (nyní Garanční systém finančního trhu) a od roku 2006 se stala jeho výkonnou ředitelkou.

V roce 2016 se stává členem nově zřízené Výkonné rady Garančního systému finančního trhu a zároveň jeho výkonnou ředitelkou.

Mezi její koníčky patří lyžování, strávený čas s rodinou a cestování.

K 1. lednu 2016 proběhla transformace Fondu pojištění vkladů. Na jeho platformě vznikl Garanční systém finančního trhu, který spravuje Fond pojištění vkladů (FPV) a Fond pro řešení krize (FŘK). Jaký je mezi nimi rozdíl?

Hlavním úkolem Fondu pojištění vkladů stejně jako v minulosti zůstává realizace výplaty náhrad vkladů klientům bank, družstevních záložen nebo stavebních spořitelen v případě, že některá z nich bude nesolventní.

V nově zřízeném Fondu pro řešení krize jsou shromažďovány finanční prostředky, které mohou být využity pro případ odvrácení krachu některé z finančních institucí tak, aby se zajistilo pokračování jejích zásadních činností a minimalizoval se dopad jejího selhání na ekonomiku a celý finanční systém. Tyto zdroje mají zajistit, že bude obnovena životaschopnost buď celé, nebo alespoň části finanční instituce. O využití těchto prostředků rozhoduje Česká národní banka (ČNB), přičemž bere v úvahu to, zda je obnova funkcí proveditelná a je ve veřejném zájmu. Prostředky tohoto fondu tedy neslouží k přímým výplatám náhrad vkladů.

Takže kdyby krachovala třeba jedna z největších bank, nastoupil by Fond pro řešení krize?

Ano, je to velmi pravděpodobné řešení. Pokud by se jednalo o instituci, jejíž krach by mohl ohrozit celý finanční systém a následky by mohla pocítit většina občanů, tak právě pro tyto účely byl Fond pro řešení krize zřízen. Pokud by jeho prostředky nedostačovaly, může ČNB rozhodnout, že budou použity i prostředky Fondu pojištění vkladů. Oba fondy pak mají k dispozici další mechanismy, jak své finanční rezervy zvýšit, ať už je to formou vypsání mimořádných příspěvků či vydání dluhopisů na finančním trhu, nebo možností požádat ministerstvo financí o návratnou finanční výpomoc či dotaci.


Autor: GSFT

Renáta Kadlecová

Od roku 2016 je možné výjimečně získat náhradu za vklad přesahující ekvivalent 100 000 eur, max. o dalších 100 tis. eur. Jedná se například o náhrady vkladů z prodeje nemovitosti k bydlení, z vypořádání společného jmění manželů při rozvodu, z některého pojistného plnění, dědictví apod. Jak se liší postup výplaty zvýšené náhrady od výplaty klasické náhrady?

Nárok na výplatu standardní náhrady vkladu probíhá bez potřeby žádosti ze strany klienta zkrachovalé finanční instituce. Klient se musí dostavit na výplatní místo, což jsou nyní pobočky České spořitelny, s platným dokladem totožnosti a náhrada vkladu bude převedena na jiný či nový účet nebo vyplacena v hotovosti.

U takzvané zvýšené náhrady vkladu, která může být až dalších 100 tisíc eur, je třeba, aby vkladatel do dvou měsíců od rozhodného dne zaslal Garančnímu systému žádost o výplatu zvýšené náhrady. Zároveň musí přiložit zákonem stanovené přílohy prokazující vznik nároku na výplatu zvýšené náhrady. Garanční systém žádost posoudí a do čtyř měsíců od rozhodného dne žadatele písemně vyrozumí o způsobu vyřízení žádosti. Jen dodám, že rozhodný den je dnem, kdy ČNB vydá oficiální informaci o platební neschopnosti konkrétní finanční instituce.

Jaká je celková suma pojištěných vkladů v ČR? Jaká je proti tomu nyní hodnota prostředků ve FPV a FŘK (Fond řešení krize), jaký je cíl objemu prostředků v těchto fondech a kdy má být naplněn?

Celkový objem vkladů v institucích pojištěných v České republice představoval ke konci prvního pololetí 2017 objem téměř 2215 miliard korun. Evropské předpisy stanoví, že do konce roku 2024 mají jak FPV, tak i FŘK dosáhnout finančních rezerv v předepsané výši. U FPV je to 0,8 % z objemu pojištěných vkladů (což dnes představuje necelých 18 miliard korun), u FŘK pak je tato rezerva stanovena ve výši 1 % z objemu pojištěných vkladů (tj. v dnešních číslech cca 22 miliard korun).

Současné rezervy FPV již stanovenou hranici převyšují, neboť tento fond disponuje rezervami ve výši 29 miliard korun, a z tohoto důvodu byly také příspěvky, které finanční instituce pravidelně odvádí, výrazně sníženy. Vzhledem k tomu, že FŘK funguje druhým rokem, dosahují jeho rezervy částky cca 6 miliard korun. Pravidelné příspěvky jsou stanovovány tak, aby bylo cílové úrovně do konce roku 2024 dosaženo.

Co by se dělo v situaci, pokud by prostředky ve fondech na výplatu náhrad nestačily? Byla by další potřeba financování na vás (např. emise dluhopisů), nebo by se dal objem prostředků ještě „přifouknout“ ze zdrojů státu?

Pokud by současné finanční rezervy nestačily, tak jako první přichází na řadu vypsání mimořádných příspěvků, a to až do výše 0,5 % objemu pojištěných vkladů, což dnes představuje částku cca 11 miliard korun. Další finanční prostředky si může fond obstarat na finančním trhu, ať už vydáním dluhopisů, či půjčkou od finančních institucí. Fond má také možnost se obrátit na ostatní evropské systémy pojištění vkladů se žádostí o půjčku. Jako poslední na řadu pak přichází možnost podat žádost na Ministerstvo financí o poskytnutí návratné finanční výpomoci či dotace ze státního rozpočtu.


Autor: GSFT

Renáta Kadlecová

Představme si katastrofický scénář, že krachuje několik velkých bank, peníze ve fondech ani zdaleka nestačí, musí pomoci stát. Dá se říci, že i tak je limit ekvivalentu 100 tis. eur (případně 200 tis. eur se zvýšenou náhradou) nedotknutelný a s náhradou by se dostalo na všechny? Nebo by mohla nastat situace „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, případně nějaké stanovení poměru vklad vs. náhrada dle celkového objemu prostředků dostupných pro náhrady v porovnání s velikostí pojištěných vkladů? Nebo je limit náhrad nedotknutelný a stát by největší banky prostě stejně padnout nenechal, protože by to mohlo být ještě dražší řešení?

Taková situace je vzhledem k dobrému stavu českého bankovního sektoru velmi nepravděpodobná. To už se skutečně bavíme spíš o krizi, která by zasáhla pravděpodobně nejen Česko, ale i celou Evropskou unii. A v takovém případě by její řešení probíhalo na úrovni institucí typu národní vláda a Evropská centrální banka, jako tomu bylo v případě finanční krize v roce 2008–2009 v zemích západní Evropy, kdy některé vlády např. poskytly všeobecnou záruku za vklady v bankách či některým problémovým bankám poskytly úvěr či jinou formu finanční pomoci.

Limit výplaty náhrad ve výši 100 tis. euro je stanoven evropskými předpisy a platí ve všech zemích EU. Pravidla výplaty zvýšené náhrady také vychází z evropských předpisů a na národní úrovni je pouze určena jejich výše a doba, na kterou se toto krytí vztahuje.

Klasické vklady u bank, záložen a stavebních spořitelen pojištěné jsou. Peníze u pojišťoven, penzijních společností a podílových fondů nikoli. Někdy se ale u kampeliček můžeme setkat i s tzv. podřízenými vklady, které sice nabízejí vyšší úročení, ale pojištěné nejsou. Proč tomu tak je a má poskytovatel povinnost informovat o tom, že je vklad nepojištěný?

V případě podřízeného vkladu se jedná o investiční nástroj, který banky a družstevní záložny nabízí svým klientům tehdy, když potřebují navýšit základní kapitál, resp. kapitálovou přiměřenost. Jde tedy o investici do kapitálu banky či družstevní záložny. I když je v názvu slovo vklad, nejedná se o depozitum, ale o investiční nástroj, který nepodléhá pojištění vkladů. Finanční instituce má povinnost informovat klienty o tom, že tento typ vkladu není krytý v rámci pojištění vkladů.

Pravidelně si náhradu za své vklady nevyzvednou někteří drobní střadatelé. Kolik to tak bývá lidí a prostředků?

Klienti zkrachovalých finančních institucí si skutečně obvykle nevyzvednou zcela všechny vklady, na které mají nárok. V naprosté většině se ale jedná o vklady v řádech desítek korun. Z celkové částky na výplatu náhrad vkladů se v průměru jedná o setiny procenta, které zůstanou nevyzvednuty. Garanční systém tyto prostředky pak používá pro případné další výplaty.

Koncem ledna jsme ukončili výplatu náhrad vkladů Metropolitního spořitelního družstva, kde zůstaly nevyplaceny prostředky ve výši cca 3,3 milionu korun, což představovalo pouze 0,03 % z celkového objemu nároků. V polovině října, kdy jsme ukončili výplatu náhrad vkladů záložny WPB, zůstalo nevyzvednuto přibližně dvacet milionů korun, což bylo cca 0,07 % z celkového objemu nároků. Výplatu náhrady vkladu si klienti mohou vyzvedávat vždy po dobu tří let od data jejího zahájení. Informace o aktuálně probíhajících výplatách náhrad najdou klienti na našich webových stránkách www.garancnisystem.cz.


Autor: GSFT

Renáta Kadlecová

Limit 100 000 eur je za pojištěné vklady jedné osoby u jedné finanční instituce. Pokud tedy chci uložit víc peněz, je jistější peníze „rozhodit“ mezi víc institucí? Bude se pak vztahovat limit na vklad u každé zvlášť?

Ano, limit pojištění vkladů je stanoven vždy pro vklady u jedné banky. Právě rozložení částek nad limit pojištění do několika finančních institucí obecně doporučujeme.

Podle jakých pravidel se vyplácí náhrady za vklady na společných účtech manželů?

U manželů mohou nastat dvě situace. V prvním případě může být jeden z páru majitelem účtu a druhý takzvaným disponentem, který s účtem může určitým způsobem nakládat – smí například vkládat nebo vybírat peníze – nemůže ale např. účet zrušit. Takový typ účtů jednoznačně převládá. Tady je pak náhrada vkladu vyplacena tomu, kdo je uveden jako majitel účtu, tj. pouze jednomu z manželů. Některé banky ale nabízí účet, kde jsou majiteli oba společně a jejich práva jsou při nakládání s účtem stejná. V takovém případě mají nárok na náhradu vkladu oba manželé, a to každý až do výše 100 tis. euro.

Bude se mezi ně tedy částka dělit rovným dílem?

V takovém případě by záleželo na tom, jaký způsob rozdělení peněz na účtu si manželé zvolili při uzavírání jejich společného účtu. Může to být rovným dílem, ale mohou si také zvolit jiný poměr, např. 60:40 apod. Podle toho se pak stanoví i výše náhrady pro každého z nich.

Mohla byste ještě čtenářům vysvětlit, jak výši pojištěného vkladu, resp. fakt, že je limit stanoven v ekvivalentu 100 tis. eur, ovlivňuje inflace a kurz koruny?

Limit pojištění je vždy 100 tisíc eur a na české koruny se přepočítává podle kurzu vypsaného ČNB, který platí v takzvaný rozhodný den. To je den, kdy ČNB vydá oficiální prohlášení o platební neschopnosti konkrétní finanční instituce. K tomuto dni se také podle příslušného kursu přepočítávají případné devizové vklady, pokud je banka vede.

Takže když koruna k euru posiluje, vlastně se snižuje počet českých korun (absolutní částka), na kterou jsou vklady pojištěné?

Ano, částka v českých korunách, která by v případě výplaty náhrad vkladů byla vyplacena, je odvislá od kurzu koruny vůči euru. Při současném kurzu 25,5 Kč / 1 euro by v případě výplaty náhrad vkladů bylo majiteli účtu vyplaceno maximálně 2 550 000 Kč. Pokud by však v období výplaty koruna posílila až např. na 24 Kč / 1 euro, činila by maximální výše náhrady jen 2 400 000 Kč. 

Fond pro řešení krize své prostředky investuje, musí to ale dělat bezpečně. Kam peníze ukládáte a museli jste kupovat i dluhopisy se záporným výnosem?

dan_nemovitost

Našim cílem je ochrana hodnoty prostředků fondu při současném zajištění jejich dostatečné likvidity. Musíme být současně schopni generovat takové výnosy, abychom mohli krýt provozní výdaje spojené se správou každého z fondů. To v současné době není jednoduché, neboť tento fond byl založen v roce 2016, kdy nebylo možné investice bez ztrát realizovat. Naše pravidla pro investování finančních prostředků jsou také velmi striktní, neboť vychází z evropských předpisů. Prostředky buď můžeme investovat do státních dluhopisů, nebo je můžeme ukládat na účet v ČNB. Vzhledem k situaci na finančním trhu zatím ukládáme prostředky Fondu pro řešení krize pouze do krátkodobých repo operací se státními dluhopisy. O změně strategie budeme uvažovat v návaznosti na vývoj na trhu státních dluhopisů.

Děkuji za rozhovor.

Našli jste v článku chybu?