Půl roku po poslední změně se chystá další novinka u osvobození zaměstnaneckých benefitů

Pravidla pro osvobození zaměstnaneckých benefitů projdou další změnou, bude už třetí za krátkou dobu. 

Minulé změny u osvobození zaměstnaneckých benefitů

Pravidla pro osvobození zaměstnaneckých benefitů od daně se měnila jak k začátku roku 2024, tak i k začátku letošního roku.

Od roku 2024 byl nastaven limit pro osvobození zaměstnaneckých nepeněžních volnočasových benefitů od daně z příjmů fyzických osob, který odpovídá polovině průměrné mzdy. Roční limit se týkal např. benefitů v oblasti sportu, vzdělávání, kultury či zdraví a platil úhrnně pro všechna nepeněžní plnění, která od zaměstnavatele čerpá buď přímo pracovník, nebo jeho rodinný příslušník ze zisku zaměstnavatele po zdanění, z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jako nedaňový náklad (nezahrnuje se do nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů). 

Přečtěte si také:

Zaměstnanci budou mít osvobozené benefity od příštího roku skoro do částky 70 tisíc korun

Protože se ale původní limit pro osvobození ukázal jako nedostatečný – zejména kvůli zdravotním benefitům, jejichž přínos může být pro zaměstnance často klíčový – došlo od letošního roku k další změně.

Byl zaveden další limit, ve výši průměrné mzdy, který platí jen pro zdravotní benefity hrazené z fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu, ze zisku zaměstnavatele po jeho zdanění nebo z jeho nedaňových nákladů. 

Zaměstnavatelé tak mohou výše zmíněné nyní hradit do výše průměrné mzdy v daném roce bez daňových dopadů na zaměstnance.

Nyní tedy platí paralelně oba limity. Jeden ve výši průměrné mzdy pro osvobození u zdravotních benefitů a druhý limit pro osvobození volnočasových benefitů ve výši poloviny průměrné mzdy.

Změny v nadcházejících změnách 

Nyní se v rámci legislativního procesu chystá další změna, která by měla podmínky pro osvobození nepeněžních benefitů (např. vstup na sportoviště, kulturní akce či využívání zdravotnických zařízení) od daně zase zpřísnit kvůli obcházení smyslu a účelu schválené právní úpravy.

Zákonodárci navrhují, aby se osvobození příjmu ve formě nepeněžních plnění na vyjmenované účely mohlo uplatnit výhradně na benefity poskytované nad rámec mzdy za práci. Záměrem je zabránit situacím, kdy zaměstnavatelé nahrazují část mzdy za práci právě těmito benefity, což má v podstatě za následek osvobození naturální mzdy od daně a pojistných odvodů, vysvětlila Monika Lodrová, vedoucí oddělení daně z příjmů fyzických osob v poradenské společnosti BDO. 

Ministerstvo financí tedy navrhlo upřesňující vymezení, aby benefity, které plní roli nepeněžní mzdy, podléhaly zdanění. Ustanovení schválené Sněmovnou pravidla nastavuje tak, že nepeněžní plnění, které může být při splnění dalších podmínek (např. podmínka účelu, kdy jde benefit na zdravotnictví, kulturu, sport, vzdělání apod.) v zákonem stanovených limitech osvobozeno od daně, nesmí ale být současně mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem nebo být jiným plněním, které má vazbu na výkon práce.

Cílem je tedy zamezit případům, kdy zaměstnavatelé promítají např. výplatu bonusů do nepeněžních benefitů, na které uplatňují výhodnější zdanění. 

Zákonodárci měli navrhnout úpravu v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Finanční správa měla snahu doměřovat daň ze závislé činnosti v situaci, kdy došlo k nahrazení části mzdy za práci právě osvobozenými benefity. Dle jejího názoru nebylo záměrem ustanovení osvobozovat od daně naturální mzdu. Nejvyšší správní soud však tuto argumentaci odmítl v rozsudcích Sony DADC a TOKOZ s tím, že zákon mezi mzdou za práci a benefity nerozlišuje, používá souhrnný pojem příjem. Pokud jsou tedy splněny podmínky osvobození, může se aplikovat i na situaci, kdy je formou osvobozeného benefitu vyplácena část mzdy, okomentovala případ Lodrová, která si však zároveň klade otázku, jak by dané kauzy dopadly, kdyby finanční správa argumentovala zneužitím práva (tedy záměrným použitím ustanovení zákona v rozporu s jeho smyslem a účelem, s cílem získat daňové zvýhodnění). Zneužití práva je však značně složitější prokázat, a musí ho prokázat právě správce daně, doplnila další kontext daňová poradkyně. 

Úpravu benefitů však zákonodárci schválili jako přílepek doprovodného zákona k jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který by měl od příštího roku zaměstnavatelům nahradit přibližně 25 formulářů pro různé orgány veřejné správy.

Přečtěte si také:

Zaměstnanci s vedlejšími příjmy snad přiznání podávat nebudou, srážková daň však stejně skončí

Koalice navíc úpravu schválila bez připomínkového řízení nebo předchozí odborné diskuse, což v minulosti kritizovala například Komora daňových poradců, která nedostala šanci se ke změnám vyjádřit.

Podle Moniky Lodrové je přitom diskuse s Komorou nad změnami daňových zákonů zásadní, protože často zabrání nesystematickým úpravám nebo nezamýšleným efektům: Například v tomto případě – novou úpravu pro benefity zákonodárci navrhují pouze u tzv. ostatních benefitů typu vstupů na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách. Pokud k dalším osvobozeným benefitům, jako jsou například příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, zákonodárci nové omezení neuvedli, znamená to, že u takových příspěvku je v pořádku nahrazovat jimi část mzdy?

Senát vrátil doprovodnou novelizaci do Sněmovny

Senát sice schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ale doprovodný zákon, který obsahuje i výše popsané změny, vrátil s pozměňovacími návrhy Sněmovně.

Jeden z nich se týká právě pravidel pro osvobozené zaměstnaneckých nepeněžních volnočasových a zdravotních benefitů, která podle sněmovního přílepku nesmí být mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem. Původní znění obsahovalo také ustanovení, že nesmí jít ani o jiné plnění mající vazbu na výkon práce. To od počátku vyvolávalo nejistotu, protože benefity určitou vazbu na výkon práce mají vždy. Tuto podmínku navrhuje Senát vypustit, vysvětlila smysl senátní úpravy Daniela Králová ze společnosti KPMG.

Sněmovna teď buď schválí svou původní nebo novou senátní verzi (pokud se k tomu dostane ještě v tomto období). Půjde ale vždy o celek jako takový, tedy bez možnosti hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. 

Pokud projde novelizace schválením, měly by změny být účinné od začátku příštího roku.