Hlavní navigace

Půjčujete peníze a chcete je dostat zpět? Nezapomeňte stanovit splatnost dluhu

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Ani písemná smlouva nebo dlužní úpis někdy nestačí. Záleží, co je v nich napsáno. Když někomu půjčujete peníze na delší, ale blíže neurčenou, dobu, stanovte hned od počátku termín splatnosti dluhu.

Doba čtení: 5 minut

Jistě jste už slyšeli o právním institutu promlčení. I vaše právo na to, aby vám byly vráceny peníze, které jste někomu půjčili, se může promlčet, a dlužník pak nemusí svůj dluh splatit. Právo (nárok) promlčením nezaniká, avšak zásadně se oslabuje, neboť se snižuje pravděpodobnost úspěšného dovolání se jeho (soudní) ochrany, a tedy realizace (přiznání a vymožení) uplatňovaného nároku.

Nárok z práva vyplývající se stává podmíněným. Stačí, uplynula-li promlčecí lhůta, aby dlužník, kterému jste v dobré víře půjčili a který se nemá k placení, vznesl námitku promlčení, a soud pak pohledávku věřiteli nepřizná, tedy dlužníkovi neuloží, aby dluh zaplatil. Nic tedy platit nemusí.

O peníze můžete přijít, nejen jde-li o gentlemanskou ústní dohodu, ale i tehdy, máte-li písemné potvrzení dluhu (dlužní úpis neboli uznání dluhu) nebo smlouvu o půjčce, resp. nově správně terminologicky smlouvu o zápůjčce. Nikdy nevíte, co se může stát, jak se změní vaše vztahy s dlužníkem, v jaké se ocitne situaci, že se rozhodne peníze nevrátit… A to jenom proto, že jste si nedohodli splatnost dluhu.

Dluh se může promlčet dříve, než se stane splatným

Již před časem jsme varovali, že počátek promlčecí lhůty může v určitých případech nastat dříve než splatnost závazku, a dluh se tak může promlčet, aniž by splatnost závazku vůbec nastala.

Může tomu tak být v případě pohledávek, jejichž splatnost nebyla dopředu sjednána či jinak určena. Pak neplatí, že se pohledávka začne promlčovat až poté, co nastane její splatnost, a je jí tedy možné uplatnit soudně.

Věřitel totiž může dlužníka požádat o splnění dluhu, jehož splatnost je ponechaná na vůli věřitele, kdykoliv – z toho plyne, že za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat už den, který následuje po vzniku dluhu.

Uznání dluhu je někdy lepší než smlouva

Podle § 619 odst. 1 nového občanského zákoníku (o. z.), jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci (a to je samozřejmě i právo na vrácení půjčených peněz), počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 639 o. z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.

Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. Jestliže je tedy zápůjčka peněz stvrzena smlouvou o zápůjčce, činí promlčecí doba 3 roky, pokud je stvrzena uznáním dluhu, tak 10 let.

Proto je dobré vedle dvoustranné smlouvy o zápůjčce nechat vyhotovit dlužníka – vydlužitele – i písemné uznání dluhu, ve kterém ve smyslu § 2053 dlužník (vydlužitel) uzná svůj dluh co do důvodu a výše, přičemž uznání dluhu může být i součástí smlouvy. O uznání dluhu jsme psali již dříve: Jak nepřijít na buben při půjčkách mezi kamarády

Určitým řešením je také směnka, ale ta se mezi osobami blízkými, mezi nimiž docházím k podobným zápůjčkám, zásadně nepoužívá.

Bez uvedení termínu splatnosti se dluh začíná promlčovat hned

Nezapomeňte však uvést do smlouvy nebo do uznání dluhu nějaký konkrétní termín splatnosti – změnit, prodloužit jej můžete podle potřeb obou stran případně kdykoliv. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V případě peněžitých dluhů je tedy počátek běhu promlčecí lhůty navázán na okamžik splatnosti dluhu.

Mnozí věřitelé se mylně domnívají, že pokud není splatnost jejich pohledávky (dluhu) určena, že nemůže dojít k jejímu promlčení, jelikož běh promlčecí lhůty je navázán na zesplatnění dluhu výzvou k jeho zaplacení. Když pak dlužník (vydlužitel) odmítá platit, jsou velmi nepříjemně překvapeni právním posouzením věci, z něhož se dozvědí, že jejich pohledávka je promlčena.

Pokud je určena splatnost dluhu, běží promlčecí lhůta od sjednaného termínu. Pokud není určena splatnost dluhu, běží promlčecí lhůta již ode dne následujícího po dni, kdy byly peníze poskytnuty. 

Právo náleží jen bdělým

Musíte tedy určit splatnost dluhu nebo včas vyzvat dlužníka (vydlužitele) k zaplacení dluhu, a to nesmí být po uplynutí promlčecí lhůty. A musí se tak stát v dostatečném časovém předstihu před jejím vypršením, abyste se případně, pokud dlužník nezaplatí, mohli svého práva domáhat soudní cestou, sestavit a podat žalobu atp.

Soudy to potvrdily a platí to stále

Jelikož se úprava v o. z. téměř neliší od úpravy v předchozím zrušeném občanském zákoníku, je možno odkázat na dosavadní rozhodovací praxi soudů (judikaturu). Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku z listopadu roku 2002 (spis. zn. 33 Odo 665/2002) vyložil a určil:

diners2018

Za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby v případě, že doba splnění nebyla dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je třeba považovat den bezprostředně následující po dni, ve kterém dluh vznikl; nikoliv den, kdy došlo ke splatnosti dluhu… V souladu s ustálenou soudní praxí nese možnost vyvolání splatnosti závazku s sebou současně i právo věřitele vymáhat splnění závazku; pak (objektivně posuzováno) může své právo také vykonat. První objektivní možnost výkonu práva je dána okamžikem, kdy věřitel nejdříve mohl o splnění požádat. V těchto případech je třeba považovat za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby den bezprostředně následující po dni, ve kterém dluh vznikl, a nikoliv až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu.

Obdobně Nejvyšší soud ČR konstatoval v rozsudku z července roku 2003 (spis. zn. 33 Odo 345/2002): Pokud jde o počátek běhu promlčecí doby, vychází se zásadně z toho, že možnost uplatnit nárok u soudu nastává právě splatností dluhu, avšak v případě, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta ani jinak určena, začíná promlčecí doba plynout dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Vyplývá to z toho, že věřitel může již následujícího dne po vzniku dluhu vyvolat splatnost dluhu, a tedy své právo i vykonat.

Našli jste v článku chybu?