Z textu rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se zabývá převážně formálními otázkami, není zřejmé, proč přesně se jistá invalidní důchodkyně domáhala nucené výplaty důchodu nebo doplatku k důchodu vůči České správě sociálního zabezpečení skrze exekuci. Důvody, proč poživatelka invalidního důchodu žádala nařídit exekuci vůči ČSSZ, zveřejněný rozsudek neuvádí.
Je možné, že občanka byla netrpělivá, byla ve finanční tísni, když po uznání invalidity nedostávala ihned sociální dávku, jelikož po uznání invalidity posudkovým lékařem nějakou dobu trvá, než je věc plně zúřadována a než obdržíte peníze. Proto také někdy poskytuje ČSSZ zálohu, kterou vám pak zúčtuje, až je vám důchod přesně vyčíslen. (Jinak se obecně a zásadně dávky důchodového pojištění vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky.)
Odůvodnění usnesení NS ČR připomíná, že občanka byla informována, že o vyúčtování a pravidelné výplatě důchodu bude informována zvláštním oznámením. Oprávněná se domáhala nuceného výkonu rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně ze dne 3. 12. 2012, (č. j. 536026059), proto je zvláštní, že spor pokračoval až do dne 30. 5. 2017, kdy Nejvyšší soud rozhodl, tedy že se do té doby spor patrně o nějaký doplatek nevyřešil standardní cestou, jak je při vyúčtování obvyklé. Patrně šlo o nějaký excesivní případ, protože exekuce byla navrhována pro poměrně vysokou částku 164 295 Kč, tedy více než 14 měsíčních dávek. Stává se, že vyúčtování bývá provedeno a doplatek poukázán až za několik měsíců po přiznání invalidity, ale více než rok je velmi nestandardní a neobvyklá doba.
Exekutor podle pokynu soudu prvního stupně návrh na exekuci zamítl, jeho rozhodnutí potvrdil i vyšší soud s tím, že rozhodnutí povinné ČSSZ o přiznání invalidního důchodu III. stupně ze dne 3. 12. 2012 (č. j. 536026059) oprávněné, tedy exekuci navrhující invalidní důchodkyni, nemůže být způsobilým podkladem pro nařízení exekuce. To pak potvrdil i Nejvyšší soud ČR (svým usnesením spis. zn. 20 Cdo 4859/2016) z již zmíněného dne 30. 5. 2017.
Chybí potřebné náležitosti
Podle § 261a odst. 1 OSŘ lze exekuci nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, tedy věřitele a dlužníka, a dále vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Důchodkyně se exekučním návrhem domáhala nuceného výkonu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, jímž jí byl přiznán od 1. 12. 2012 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, stanovený částkou 11 554 Kč.
(Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a procentní míru poklesu vaší pracovní schopnosti. Činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda jste schopni výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost, a datum tohoto posouzení. A jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.)
K nucenému výkonu navrhované správní rozhodnutí je aktem správního práva, zakládající pouze nárok oprávněné na konkrétní dávku důchodového pojištění, avšak nemá povahu rozhodnutí uvedeného v § 40 odst. 1 EŘ, které stanoví, co vše (jaká soudní a správní – přední rozhodnutí) je exekučním titulem. Tedy co vše může být exekučně vykonáno, pokud není splněno dobrovolně. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu není vykonatelné, neboť postrádá uložení povinnosti povinné ČSSZ vůči oprávněné důchodkyni k peněžitému plnění, k jehož vynucení má být exekuce nařízena, zhodnotil soud. Nadto postrádá i stanovení lhůty k plnění.
(Soud poznamenal, jak už jsem naznačil v úvodu, že ostatně mimo text vlastního rozhodnutí doprovodné sdělení upozorňuje žadatelku o důchod na absenci lhůty k plnění, když jí sděluje, že o vyúčtování a pravidelné výplatě důchodu bude informována zvláštním oznámením. I když se oprávněná správně ohradila, že se nedomáhá nuceného výkonu „Oznámení“ o vyúčtování a podmínkách výplaty důchodu, přesto soud připomenul, že „Oznámení“ není rozhodnutím o nároku ve věcech důchodového pojištění. „Oznámení“ je pouze informací pro pojištěnce o tom, jakým způsobem bude realizován doplatek na dávce vyplývající z výroku o přiznání nároku důchodového pojištění. Dále byl soudní praxí přijat i závěr, že „Oznámení“ není ani součástí výroku či rozhodnutí o přiznání nároku z důchodového pojištění. Nelze proto uvažovat o tom, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a „Oznámení“ o výši vypláceného důchodu tvoří ve svém souhrnu celek, jemuž by nebylo možno upřít znaky způsobilého exekučního titulu.)
Vymáhat ano, ale jinak
Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a o stanovení jeho výše, i když je opatřeno doložkou právní moci a vykonatelnosti, vydané ve správním řízení Českou správou sociálního zabezpečení, není exekučním titulem, rozhodl ve svém usnesení Nejvyšší soud ČR (spis. zn. 20 Cdo 4859/2016, ze dne 30. 5. 2017).
Invalidní důchodkyně, pokud se s ČSSZ nedohodne na vyřešení věci, nedoplatek na důchodu může, resp. musí vymáhat obvyklou právní cestou, tedy na základě podané žaloby na plnění (zaplacení příslušné částky) v (nalézacím) soudním řízení, a pokud z něj vzejde pro ni příznivé rozhodnutí, bude tedy ve sporu úspěšná, získá vymahatelný exekuční titul – příslušné pravomocné rozhodnutí soudu, jak jí ostatně doporučil i Nejvyšší soud ČR.