Hlavní navigace

Invalidní důchodci si mohou neomezeně přivydělávat, má to ale háček

21. 7. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

U invalidního důchodu 1. a 2. stupně se přivýdělek přímo předpokládá, protože se doba pobírání nepočítá do doby pojištění pro starobní důchod. U 3. stupně ale musíte být obezřetní.

Jak už jsme v úvodu naznačili, rozlišují se invalidní důchody třech stupňů, které se přiznávají v závislosti na míře zdravotního postižení.

Invalidita třetího stupně se týká toho, kdo má v důsledku nepříznivého zdravotního stavu pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %. Invalidita druhého stupně, pokud je pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %. Invalidita prvního stupně, pokud je pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Lidé s přiznaným invalidním důchodem podle svých možností pracovat a přivydělávat si mohou. Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé všech tří stupňů invalidních důchodů tedy mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností, které jim omezuje nepříznivý zdravotní stav, pracovat. (Fakticky jsou výdělkově omezeni ti pojištěnci, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav nejsou schopni výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Tato skutečnost je vždy uvedena v rozhodnutí o invalidním důchodu.) Čtěte také: Kdy vám bude stát vyplácet vdovský či vdovecký důchod déle než rok?

Do potřebné doby pro nárok na starobní důchod se počítá jen invalidní důchod třetího stupně

Ostatně k invalidnímu důchodu prvního nebo druhého stupně (dříve částečný invalidní důchod) je třeba si zároveň v rámci možností vydělávat, protože doba pobírání takového důchodu se vám nepočítá do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. U lidí, kteří pobírají (nebo v určitém období života pobírali) invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, právní úprava předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Pokud ale nevykonávají (nebo nevykonávali) činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na řádný starobní důchod nebo jeho výši.

Výše výdělku není nijak omezena. Pokud se vám však nepodaří získat zdroj výdělku, je vhodné se zaevidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání – doba evidence u úřadu práce je náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se počítá na starobní důchod. Pokud to není možné nebo budete z evidence vyřazeni, je ještě možno přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění.

Poživatel invalidního důchodu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod) nemůže být veden jako uchazeč o zaměstnání. Doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně se počítá do potřebné doby důchodového pojištění. Poživatel invalidního důchodu třetího stupně si může rovněž jakkoliv vydělávat. Je však třeba dbát svého zdravotního omezení, abyste pak nevypadali pro posudkového lékaře „příliš zdravě“.

Abyste tedy neohrozili pobírání svého invalidního důchodu, rozsah vašeho pracovního zatížení by měl odpovídat vaší snížené pracovní schopnosti o 70, 50 či 35 %, podle toho, jaký stupeň invalidity máte. Například při poklesu pracovní schopnost o 70 % asi nebudete schopni pracovat na plný úvazek, patrně ani na poloviční. To byste mohli při příštím přezkumu o invalidní důchod i přijít nebo by vás mohli přeřadit do lehčího stupně invalidity.

Podléháte kontrole posudkovým lékařem

Invalidní důchod není přiznáván natrvalo. Zdravotní stav není neměnný. V průběhu času může docházet k jeho zlepšení nebo naopak ke zhoršení. Z tohoto důvodu posudkový lékař při stanovení invalidity nebo kontrole určí také termín kontrolní lékařské prohlídky. Provádí se obvykle v intervalu 1 – 3 roky na základě závažnosti zdravotního stavu. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke změně invalidity na nižší nebo vyšší stupeň či posudkový závěr konstatuje, že pokles pracovní schopnosti neodpovídá invaliditě.

Nižší minimální a zaručená mzda

Pro poživatele invalidních důchodů platí s ohledem na předpokládané snížené pracovní uplatnění nižší sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy i minimální mzdy než pro ostatní zaměstnance. Minimální mzda činí jen 48,10 Kč na hodinu nebo 8000 Kč za měsíc oproti standardním 55 Kč na hodinu a 9200 Kč za měsíc.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance – poživatele invalidního důchodu
Skupina prací v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1.  48,1 8000
2.  53,1 8900
3.  58,6 9800
4.  64,7 10 800
5.  71,5 12 000
6.  78,9 13 200
7.  87,1 14 600
8.  96,2 16 100

Invalidita 3. stupně omezuje nárok na nemocenské

Vykonává-li poživatel invalidního důchodu zaměstnání či jinou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, vzniká i jemu nárok na dávky nemocenského pojištění při splnění stanovených podmínek. Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně při současném výkonu výdělečné činnosti nemá vliv na nároky z nemocenského pojištění. Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně mají do určité míry omezeny nároky na nemocenské, neboť je zohledněn fakt, že jejich zabezpečení je zajištěno především pobíráním důchodu. Tip: Kolik peněz dostanete za nemoc?

Pracující poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně mají nároky na nemocenské omezeny ve stejném rozsahu jako poživatelé starobních důchodů. Jejich podpůrčí doba, tedy doba, po kterou lze nemocenské pobírat, činí nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti a současně nejdéle 70 kalendářních dnů v rámci jednoho kalendářního roku. Nemocenské se jim přitom poskytuje nejdéle do skončení zaměstnání. Celková podpůrčí doba u poživatele invalidního důchodu třetího stupně (a stejně tak starobního důchodce) činí 84 dní. 84 dní se skládá z 14 dnů náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem a 70 dní vyplácení nemocenského státem (okresní nebo Pražskou a v Brně Městskou správou sociálního zabezpečení). Po uplynutí této doby můžete zůstat v dočasné pracovní neschopnosti, ale nárok na výplatu nemocenské mít již nebudete. Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí doby nemoci z předchozích 380 dní, pokud od skončení poslední nemocenské neuplynulo alespoň 190 dní.

Příklad 1

Pracující invalidní důchodce byl v pracovní neschopnosti od 25. 9. 2014 do 22. 3. 2015. Nemocenské mu náleželo od 9. 10. 2014 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti), a to do 17. 12. 2014 včetně (tj. po dobu 70 dnů). Nemocenské se mu nezačne (nezačalo) vyplácet ani od 1. 1. 2015, neboť jde o tutéž trvající pracovní neschopnost.

Příklad 2

Pracující invalidní důchodce byl v pracovní neschopnosti nemocen od 1. 11. 2014 do 5. 2. 2015, znovu onemocněl od 8. 3. 2015 do 15. 6. 2015. Nemocenské mu náleželo (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti) od 15. 11. 2014 do 23. 1. 2015 včetně (tj. do uplynutí podpůrčí doby 70 dnů). Při nové pracovní neschopnosti mu bude náležet nemocenské od 22. 3. 2015 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti), ale jen do 7. 5. 2015 včetně, kdy vyčerpá podpůrčí dobu 70 kalendářních dnů za rok 2015 (23 dnů prvou pracovní neschopností a 47 novou pracovní neschopností).

Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu prvního a druhého stupně mají stejnou podpůrčí dobu pro nárok na nemocenské jako ostatní zaměstnanci, tj. nejdéle do uplynutí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (s případnými zápočty předchozích období pracovní neschopnosti).

Nároky se liší i z ochranné lhůty

Ze skončeného pojištění pracujícího poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně neplyne ochranná lhůta. Pokud jde o poživatele důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně, ochranná lhůta plyne ve stejné délce jako u ostatních pojištěnců.

dan_z_prijmu

Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Tip: Nemocenské pracující důchodci dostanou, ale bez ochranné lhůty

Použitá literatura: ČSSZ objasňuje nejedny mýty o invalidních důchodech, www.cssz.cz, 4. 12. 2014, Zaměstnání v invalidním důchodu, duchody-duchodci.cz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).